V Praze se konala konference o elektronické evidenci tržeb (EET), na kterou dorazili zástupci chorvatské vlády. Ti představili svůj systém evidence tržeb a také se rozpovídali o zkušenostech se zavedením EET. Konferenci pořádalo ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem, který pozval chorvatského ministra financí Borise Lalovace. Konference byla vysílána živě. Na Podnikatel.cz máte možnost shlédnout její záznam.
V průběhu konference zazněly především zkušenosti se zavedením evidence tržeb v Chorvatsku. Chorvatský ministr financí Boris Lalovac zároveň důrazně odmítl, že by se zavedením EET zkrachovalo v Chorvatsku 50 tisíc podnikatelů: Nevím, jak někdo k tomu číslu dospěl. Ano, ministerstvo financí s ministerstvem spravedlnosti ukončilo podnikání 50 tisícům podnikatelům proto, že neposílali žádné výkazy ani přiznání. To, co bylo jejich povinností, neplnili. Sami však k ukončení podnikání s ohledem na EET nepřistoupili,
zdůraznil Lalovac.
Žádní podnikatelé kvůli EET v Chorvatsku nezkrachovali, tvrdí chorvatský ministr financí.
Ten zároveň připomněl, že Chorvatsko nezavádělo EET kvůli tomu, aby stát dokázal, že podnikatelé se snaží podvádět: Naším smyslem bylo snížit daně a především, aby daně platili opravdu všichni. Cílem bylo narovnání trhu.
Čtěte také: Ano, bude to dražší. Pořízení #EET nebude stát miliony, ale miliardu
Sám však přiznal, že ani v Chorvatsku se zavedení EET neobešlo bez velké diskuze. V parlamentu proběhla údajně debata o tom, že internetová konektivita takový nápor nezvládne, že budou problémy s vydáváním účtů, že na pokladnách vznikne zmatek a že celý projekt vlastně nemůže vůbec fungovat. Přitom Chorvatsko je z 95 % pokryto stabilním internetovým připojením,
říká Boris Lalovac.
Čtěte také: 3 modely komunikace s Finanční správou v rámci #EET. Jaké to jsou?
Co se týká malých podnikatelů a řemeslníků, tak u této skupiny nedocházelo v Chorvatsku podle Lalovace k ukončení jejich živnosti. Část drobných podnikatelů pouze přešla na výdajové paušály a jejich celkový počet se prakticky nezměnil a to i přesto, že v Chorvatku byla 6 let recese.
Podle náměstkyně českého ministra financí Simony Hornochové je chorvatský systém mnohem přísnější než ten český. Uvedla to na příkladu sankcí při maření evidence tržeb. Zatímco u nás je stanovena horní hranice sankcí na 500 tisíc korun, v Chorvatsku je to až 1,8 milionu korun,
řekla Hornochová.
Chorvatsko navíc využívá systém evidence tržeb i pro kontrolu nelegální práce, kdy data jsou odesílána na Úřad práce. To však u nás není a nikdy nebude,
zdůraznila Hornochová. Ministerstvo financí navíc nebude požadovat žádný certifikační poplatek jako to mají v Chorvatsku, že podnikatel vůbec může odesílat data na server Finanční správy: Tyto náklady půjdou na nás.
Konference se soustředila i na zabezpečení systému. Jak vyplynulo z diskuze s účastníky konference, podnikatelé mají obavu ohledně zabezpečení dat, která budou odesílána na Finanční správu. To ale ministr financí Andrej Babiš razantně odmítl. Údaje, které se budou odesílat na Finanční správu se podle něj ani nedají zneužít, jsou to jenom čísla a nikdo z toho nic nepozná. Je to prostě nesmysl. Účtenka, která odchází do Finanční správy, obsahuje pouze čísla, respektive číselný výkaz tržby, nikoli obsah účtenky,
říká Babiš.
I přesto šéf Finanční správy Martin Janeček přítomné ujistil, že pracovníci, kteří budou s daty pracovat, budou mít prověrku od NKÚ na “důvěrné”: Finanční správa nebude mít žádné speciální údaje než ty, s kterými již nyní pracuje,
uvedl Janeček. O bezpečnosti systému ujišťovala i zástupkyně šéfa chorvatské Finanční správy Marijana Vuraić Kudeljan: My přesně víme, kdo jaký pracovník měl k jakému údaji přístup. A doposud jsme se nesetkali v Chorvatsku s tím, že by naši pracovníci využívali tyto údaje nepovoleně. Za případnou způsobenou škodu zodpovídá daný pracovník.
Čtěte také: 180 milionů korun bude stát roční provoz systému #EET, říká šéf Finanční správy
Na konferenci vystoupili i čeští zástupci podnikatelů. Kromě šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého měl krátké vystoupení i Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR (AMSP ČR). Ten si pochvaloval, že ministerstvo financí zapracovalo několik připomínek, které jim zástupci podnikatelů zaslali. Mezi nimi i tu, která se týkala odezvy serverů Finanční správy, která byla nastavena na 2 sekundy, přičemž potom systém přechází do systému offline: tedy pokladna tiskne účtenky, pokud server Finanční správy nereaguje, a data se odesílají až následně, což nebude podnikatele v jejich činnosti nijak zdržovat.
Jsem také rád, že byla zrušena povinnost, aby spotřebitel byl nucen si brát účtenku. Jsem však proti účtenkové loterii – na Slovensku účtenková loterie nefunguje,
prohlásil Havlíček, který je odporem k účtenkové loterii znám. Ta však v zákoně o evidenci tržeb uvedena je, ale pouze pod odstavcem, že ji Česká republika má možnost zavést.
ČLÁNKY DO MAILU