Mizí averze vůči oboru zedník? Podnikatelé i stát se musí snažit

Situace v oblasti nedostatku zedníků, respektive kvalifikované pracovní síly ve stavebnictví, se během poslední roku o něco zlepšila. Firmy i stát se snaží některými projekty podpořit učňovské školství a zlepšit jeho obraz u veřejnosti, a to zřejmě přineslo své ovoce. Přestože ale došlo ke zlepšení, je stále na čem pracovat, kvalitních zedníků totiž není stále dost. Oboru dokonce nepomáhá ani fakt, že průměrná mzda ve stavebnictví převyšuje celorepublikový průměr.

V roce 2008 největší nedostatek zedníků

Před dvěma roky hlásily stavební firmy akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Zájem o zedničinu mezi mládeží totiž neustále klesal a společnosti ve stavebnictví marně přemýšlely, jak zvýšit prestiž oboru. Podnikatelé proto po státu požadovali reformu učňovského školství, jelikož právě v systému vzdělávání spatřovali jádro potíží. Jenže ministerstvo školství pouze krčilo rameny a tvrdilo, že je především na firmách, aby motivovaly případné zájemce stabilizační personální politikou, motivačními příspěvky a dalšími opatřeními. Čtěte více: Stavební firmy se dostávají do problémů, zedničina netáhne.

Následně však nastala finanční krize a recese a nedostatek kvalifikovaných zedníků zapadl po tíhou jiných problémů. Stavební společnosti totiž začaly hlavně řešit(a stále řeší) výrazný pokles zájmu o jejich činnost. Situace ve stavebnictví se, co se týče kvalifikovaných pracovníků, dále zhoršuje, pouze v současné době, kdy klesají zakázky, jsou prvotní jiné problémy. Starší ročníky odcházejí do důchodu a počty vyučených je ani zdaleka nenahradí, komentoval serveru Podnikatel.cz Miloslav Mašek, generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR (SPS ČR).

Blýská se na lepší časy?

Za situace, kdy firmy v současnosti spíše propouštějí, je zájem o přijímání absolventů malý. Nic to však nemění na faktu, že opravdu kvalitních kvalifikovaných pracovníků zůstává ve stavebnictví stále nedostatek. Přesto některé statistické údaje ze školství ukazují, že by se mohlo pomalu blýskat na lepší časy. Počet žáků, kteří se připravují ve středoškolských oborech s výučním listem, sice dlouhodobě klesal, ale ve loňském školním roce došlo k obratu a podíl začínajících v 1. ročníku vzrostl o jeden procentní bod na 31 %.  

Podobný vývoj zaznamenaly i stavební obory. V roce 2009/10 nastoupilo do stavebních oborů s výučním listem 4768 žáků. Rok předtím přitom do stavebních učňáků nastoupilo 4177 žáků, což je zhruba 13% rozdíl. Mezi mladými lidmi navíc stoupl i zájem o obor zedník, do kterého se v posledním školním roce přihlásilo 1307 žáků, což činí o 23 % více než o rok dříve. Čtěte více: Vzdělávání zaměstnanců jako daňově uznatelný náklad?

Počet žáků, kteří nastoupili do stavebních oborů s výučním listem

Zdroj: MŠMT

Obrat připisují odborníci iniciativám ze strany zaměstnavatelů, středních škol, státu i krajů. V posledních letech se rozběhla řada projektů, které si kladou za cíl zatraktivnit učňovské vzdělání a snaží se tak přilákat žáky základních škol do učňovských oborů.  Jedná se například o mediální kampaně Moravskoslezského kraje (ForTech), Libereckého kraje (TECHyes) a Jihomoravského kraje (České ručičky), které informují o příležitostech pracovního uplatnění v technických oborech. Cílem těchto projektů bylo a je vyvolat větší zájem žáků, studentů, pedagogů i rodičů o studium ve školách zajišťujících odborné vzdělávání pro uplatnění v profesích požadovaných strategickými průmyslovými podniky v kraji, dodala serveru Podnikatel.cz Kateřina Böhmová, ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Liberecký kraj pak dále na základě požadavku firem zařadil obor Zedník mezi podporované obory, kterých vybral celkem šest. Úspěšným žákům bude poskytnuto stipendium. Naše škola o této skutečnosti informovala při své náborové činnosti? připojil se Tomáš Princ, ředitel Střední školy strojní, stavební a dopravní v Liberci. Jak připomíná Miloslav Mašek, generální ředitel SPS ČR, snažily se rovněž samotné firmy, když některé z nich začaly sponzorovat třídy na učňovských zařízeních. Čtěte více: Chcete podnikat a potřebujete výuční list v oboru? Stačí praxe, do školy chodit nemusíte

Problémy jsou u firem nebo v koncepci vzdělání?

Přestože však došlo v poslední době ke zlepšení, do ideálu má situace podle odborníků pořád daleko. Zájem je stále poměrně nízký, přestože v posledních dvou letech poněkud vzrostl, úroveň zájemců o studium je vzhledem k velké nabídce studijních oborů slabší. Na maturitních oborech studují žáci s 4 i 5 na vysvědčení ze základní školy, proto je zájem o učební obory malý, domnívá se Jan Kümmel, zástupce ředitele SOŠ stavební Karlovy Vary.

Podle Kümmela tvoří jeden z přetrvávajících hlavních problémů nedostatek kvalifikovaných vyučujících. Ti by měli být vyučení, k tomu mít maturitu, studium pedagogiky či případně studium speciální pedagogiky. Takto kvalifikovaní pracovníci v provozu nejsou, školy je musejí vzdělávat samy. Problém je již, aby uchazeč splnil první dvě podmínky, upozorňuje Kümmel.

Podnikatelům ve stavebnictví se pak stále nezamlouvá současná koncepce školství, která podle nich nepodporuje technická vzdělání, zejména ne učňovské školství. Podle firem hrozí akutní nedostatek řemeslných pracovníků a pomohla by jiná koncepce školství, která by pozvedla úroveň vzdělávání v oboru řemesel. Stavaři by též uvítali daňové úlevy pro firmy, které podporují učňovské vzdělávání.

Se změnou koncepce souhlasí i někteří představitelé škol. Podle nich by pomohlo omezení počtu žáků na maturitním typu studia při ukončení základní školy, aby maturitní studium studovali pouze nadanější žáci, což by zabránilo snižování úrovně všech typů středního vzdělání. Měly by se stanovit proporce mezi nabídkou pracovních míst a studijními možnostmi (počty míst na školách) na středních a vysokých školách, tvrdí Jan Kümmel.

Zároveň se však ředitelé škol upozorňují, že také firmy se musí více angažovat. I když situace v jednotlivých oborech vzdělání zůstává podle Kateřiny Böhmové z MŠMT rozdílná, je především na odpovědnosti zaměstnavatelů, aby v oborech, kde měli velký nedostatek pracovníků a kam se jim podařilo postupně převést zájem žáků, nedošlo k jejich výraznému zklamání. Nejpodstatnější pro všechny žáky totiž je najít po škole zaměstnání.

Přitom kvalifikovaní zedníci rozhodně nemají nízké platy, v současnosti se pohybuje průměrná mzda pracovníků ve stavebnictví kolem 28 tisíc korun a každý rok roste o 3 až 5 %. Zároveň pracovníci úřadů práce potvrzují, že zaměstnání z oblasti stavebnictví jsou dobře uplatnitelná. Jak dodávají odborníci závěrem, rodiče se rozhodně nemusí bát svého potomka poslat na učňovský obor, protože i z něj se dá dobře uživit. Čtěte více: Jsem dráteník a kdo je víc?