Další díl volebního speciálu se zaměřil na politické strany, které dříve ve sněmovně působily, avšak v posledním volebním období zde chyběly. Na otázky odpovídala KDU-ČSL (lidovci) a Strana zelených (zelení). Za lidovce odpovídala Alexandra Alvarová, manažerka politického marketingu stran a za zelené Jiří Čáslavka.
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
Logo KDU – ČSL.
KDU – ČSL patří mezi politické strany s nejstarší historií. Československá strana lidová vznikla sice „až“ v lednu 1919 sloučením několika menších katolických stran, avšak kořeny partaje sahají už do 19. století. Po druhé světové válce byla ČSL jedinou nesocialistickou stranou v Československu. Po “vítězném únoru” se lidovci dostali do faktického područí KSČ, ze kterého je vymanil až převrat v roce 1989. KDU-ČSL se poté pravidelně dostávala do Poslanecké sněmovny a její zástupci v ní po posledních volbách v roce 2010 chyběli poprvé od vzniku České republiky.
Strana zelených
Logo Strany Zelených.
Strana zelených byla založena na konci roku 1989. V prvních svobodných volbách se sice do sněmovny nedostala, ale o dva roky později, ve spojení s dalšími stranami, již uspěla. Následně však Stranu zelených srážely dolů vnitřní problémy a teprve v novém tisíciletí začala získávat na významnosti a vlivu. V roce 2006 se pak straně pod vedením tehdejšího předsedy Martina Bursíka podařilo dostat do sněmovny a i do vlády. V posledních poslaneckých volbách, stejně jako KDU-ČSL, Strana zelených neuspěla.
1) Výdajové paušály OSVČ by se měly snížit.
Lidovci: Ne. Je to však měkké ne, jsme si vědomi, že jsou OSVČ odvodově zvýhodněny oproti zaměstnancům. Naopak chceme vrátit do hry odpočet na děti. Tam je to radikální ano.
Zelení: Nemožnost uplatnit slevu na manželku/manžela a děti u některých OSVČ uplatňujících výdajové paušály je diskriminační a postihuje to mladé rodiny. To chceme změnit. S výdajovými paušály jako takovými bychom nehýbali.
2) Spotřební daň z pohonných hmot by se měla snížit.
Lidovci: Ano, pokud zajistíme, aby klesly ceny pohonných hmot.
Zelení: Ne.
3) Ručení za DPH za nespolehlivé plátce by se mělo omezit nebo zrušit.
Lidovci: Nemáme stanovisko.
Zelení: Obecně nechceme daně příliš zvyšovat, ale chceme daně lépe vybírat. Toto opatření jde tímto směrem, takže bychom ho nerušili.
4) Daň z příjmů právnických osob by se měla zvýšit.
Lidovci: Ne.
Zelení: Nyní ne. V budoucnu (s ohledem na výši sazeb v okolních zemích) budeme hledat způsob, jak postupně zvyšovat daň z příjmu právnických osob, aniž by došlo k ohrožení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti.
5) Progrese daně z příjmů fyzických osob by se měla zvýšit zavedením několika daňových pásem.
Lidovci: Ano.
Zelení: Férovost daňového systému zvýší ponechání daňové přirážky ve výši 7procentních bodů nad horní hranicí sociálních příspěvků pro osoby s vysokými příjmy a zvýšení horní hranice příspěvků na zdravotní pojištění i po roce 2015 a ponechání základní slevy u pracujících důchodců. Zelení ještě navrhují daňovou progresi postupně posílit na 30 % u druhého pásma příjmů nad 100 tisíc korun.
6) Snížená sazba DPH by měla klesnout.
Lidovci: Ano. Chceme zachovat dvě pásma, do budoucna s rozdílem 10 %. Jsme ochotni bojovat za nulové DPH u dětské spotřeby – chceme tlačit na změnu evropské směrnice.
Zelení: Snížená sazba DPH je u nás jedna z nejvyšších v Evropě, a protože je to daň s regresivním dopadem (relativně více spotřebovávají chudší domácnosti), podporujeme její snižování za cenu mírného zvýšení základní sazby DPH, aby výnos této daně pro státní rozpočet zůstal přibližně stejný. Do snížené sazby zahrneme komodity, jejichž spotřeba je společensky prospěšnější a šetrnější, jako ekoprodukty, místní biopotraviny, veřejnou dopravu apod.). Pokusíme se o otevření jednání s EU o zavedení nulové sazby DPH a její uplatnění na vybrané oblasti zvláštního společenského významu (např. na učebnice, některé potraviny ad.).
7) Měly by být zavedeny tzv. registrační pokladny.
Lidovci: Ano, pro určité zboží a od určitého obratu, určitě pro plátce DPH.
Zelení: Ano.
8) Tzv. druhý pilíř důchodového systému by měl být zrušen.
Lidovci: Ano. Nic neřeší, jen přesouvá peníze z rozpočtu do bank.
Zelení: Kritizujeme improvizaci se zaváděním nepovinného druhého pilíře bez politické shody. Předpokládáme, že to znovu otevřeme a jsme připraveni se té debaty konstruktivně zúčastnit. Potřebujeme opravdu konsensuální reformu na 20–30 let.
Dlouhodobě stabilní penzijní systém, jehož základem by měl být silný, státem garantovaný pilíř potřebuje konsensuální reformu. Se stárnoucí populací se zhoršuje dlouhodobá stabilita českých veřejných financí, proto je třeba zvýšit věk odchodu do důchodu na 65 let pro muže i ženy, jak je obvyklé ve vyspělých státech EU. Dosažení této hranice už v roce 2020 stabilizuje současný systém a poskytne čas na dlouhodobou a konsensuální penzijní reformu, která musí nahradit nedůvěryhodnou improvizaci se zavedením nepovinného druhého pilíře.
Tato reforma musí stát na široké společenské a politické dohodě. Strana zelených bude prosazovat zaručený minimální důchod pro každého, v kombinaci se zásluhovým pilířem a se soukromým spořením. Podpoříme širokou dohodu na penzijní reformě, která odpovědně zohlední zkušenosti ze sousedních zemích, které v době hospodářské krize revidovaly předchozí kroky k fondovému financování kvůli jejich finanční náročnosti na veřejné finance. Změny penzijního systému musí podpořit i systematická rodinná a imigrační politika, která svým dílem sníží tlak stárnoucí populace.
9) Zaměstnavatel by měl mít možnost dát výpověď bez udání důvodu.
Lidovci: Ne, ale zákoník práce musí doznat změn, aby byla možná větší flexibilita pracovního trhu.
Zelení: Výpovědní důvod by měl být vždy konkretizován.
10) Minimální mzda by se měla zvýšit.
Lidovci: Nyní ne, byla rozumně zvýšena o 500 Kč. Další navyšování je možné, ale po dohodě tripartity a reálné možnosti ekonomiky.
Zelení: Pravidelně o inflaci.
Foto: isifa/MAFRA/Michal Klíma
ČLÁNKY DO MAILU