Zeman k finanční krizi: „Dát peníze někam umí každý idiot“

Konec bezstarostných časů se blíží mílovými kroky a pokud česká ekonomika v příštím roce vůbec poroste, bude to úspěch. Další státní regulace situaci nepomohou, spíše naopak. Nejen na těchto závěrech se shodli účastníci úterního finančního fóra Zlaté koruny, které se zabývalo současnou finanční krizí a jejími dopady. Konferenci navštívilo kolem 450 ekonomů, zahraničních odborníků, podnikatelů, zástupců ministerstev a novinářů, včetně business serveru Podnikatel.cz.

Začátek se nesl v duchu menší angažovanosti státu

Úvodní slovo si na fóru s názvem Svět ve finanční krizi: Konec bezstarostných časů? vzal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Varoval před podceněním současné situace a neuváženými kroky a zásahy vlád. Míl také vyzval k urychlenému přijetí eura. Své vystoupení zakončil citátem Miltona Friedmana: Dejte jakékoli vládě do péče saharskou poušť a do pěti let tam bude nedostatek písku.

Jako další vystoupil se svými názory ekonom Jan Švejnar. Česko podle něj bude rádo, když se příští rok nepropadne do recese. Tuzemský bankovní sektor si sice stojí dobře, ale vzhledem k otevřenosti naší ekonomiky a zaměření na export, se nám nepřímé dopady krize nevyhnou. Švejnar očekává, že krize Evropu sice nepostihne v takové míře jako USA, ale potrvá o to déle. Důvodem je menší flexibilita evropského trhu a větší angažovanost tamních vlád. Snižování úrokových měr sice dočasně pomáhá, ale v případě deflace by tento nástroj ztratil smysl.

Po Janu Švejnarovi následoval další ekonom a člen bankovní rady ČNB Robert Holman, který potvrdil dobrý stav českého bankovního sektoru. Bankám nechybí peníze, nejsou závislé na půjčkách od ČNB a naopak si k centrální bance ukládají prostředky. Svoji činnost banky financují především z vkladů klientů a jedinou jejich reakcí na krizi je zpřísnění podmínek úvěrů. Stejně jako Švejnar i Holman připustil pouze krátkodobou účinnost snižování úrokových měr a dodal, že měnově-politická úroková sazba se začíná vzdalovat od reálných sazeb.

Holman dále analyzoval příčiny krize, které vidí v neadekvátních postupech vlád a bank. Trh podle Holmana dostal kvůli špatné politice americké vlády a FEDu mylné informace, které vedly k podceňování rizik. Nejsou potřeba další nové regulace, ale spíše zlepšení těch stávajících, doplnil Holman. Současně také řekl, že rozvolnění paktu stability a růstu považuje za chybu a že České republice při dopadech krize pomáhá, že zatím nezavedla euro. Čtěte více: Způsobil současnou finanční krizi trh nebo stát?

Miloš Zeman – mediální hvězda dopoledne

Slova se poté ujal sociálně-demokratický expremiér Miloš Zeman, který přednesl příspěvek na téma finanční krize v České republice z konce 90. let a zmínil i způsoby jejího řešení. Zeman připomněl, že tehdejší krizi řešila vláda sanací bank a jejich privatizací. Dále kritizoval současné kroky vlád, které podporují vybrané banky a podniky finančními injekcemi a doporučil neposkytovat již žádné další prostředky. Jsem rád, že český bankovní sektor je v pořádku, ale rád bych dodal, že to nemusí být navěky. Dát peníze někam, a stát žádné vlastní prostředky nemá, umí každý idiot, uvedl Zeman a dodal, že i tuzemský bankovní sektor může obsahovat toxické úvěry a označil je za časovanou bombu.

Dalším řečníkem byla náměstkyně ministra financí Klára Hájková, která mluvila na téma finanční krize a naše předsednictví EU. Zmínila se o opatřeních, která EU doposavad přijala k řešení krize a představila také soubor nových opatření, o kterých se během našeho předsednictví bude jednat. Mezi nejdůležitější agendy se řadí především reforma evropského systému dohledu nad finančním trhem.

Poslední vystoupení před polední pauzou obstaral Daniel Stelter, ředitel berlínské pobočky Boston Consulting Group, který zabývá řešením krizových situací a strategií přežití v dobách hospodářské krize. Stelter se zaměřil především na nebankovní sektor a poradil jeho zástupcům několik opatření, kterými mohou krizi odolat. Firmy však potřebné kroky musí uskutečnit dříve, než se na nich krize začne projevovat. Podle názoru Daniela Steltera bude mít krize horší dopady než její předchůdkyně z 80. let.

Popolední program obstarali zahraniční odborníci

Jako první o obědě prezentoval své názory Anton Marcinčin, ekonom Světové banky. Ve svém projevu se soustředil na ekonomiky nových členských států. Marcinčin věří, že česká ekonomika může i příští rok růst přes dvě procenta, avšak vláda, banky i lidé se musí připravit na zhoršení situace a podniknout příslušné preventivní kroky. Tuzemský bankovní sektor neohrožuje nedostatek likvidity, ale spíše „nerudovský“ problém, kam s ní. Banky totiž obezřetně rozmýšlejí, komu prostředky půjčí a komu nikoli.

Paul van den Noord, ekonom působící v Evropské komisi, se zabýval stávajícími opatřeními, která EU přijala k řešení krize. Rozdělil pomoc do dvou pilířů. Prvním se stala schválená finanční injekce ve výši 200 bilionů EUR. Druhý pilíř obsahuje dočasné strukturální změny a stimuly v podobě různých daňových úlev, které mají podpořit opětovný hospodářský růst. Po oživení ekonomiky by měly však přestat platit.

S vizí radikální změny systému bankovního sektoru v následujících šesti letech přišel Piercarlo Gera, ředitel pro strategii poradenské společnosti Accenture. Podle jeho slov se hlavně zvýší transparentnost a pozmění se provozní modely v oblasti nákladové a v oblasti distribučních kanálů a nabídky.

Své názory také odprezentoval Luděk Niedermayer, ředitel firmy Consulting Deloitte a bývalý člen rady ČNB. Stejně jako předchozí účastníci komentoval naši ekonomiku s tím, že se nachází v dobrém stavu, ale do budoucna se dá očekávat zhoršení. Niedermayer souhlasil s Janem Švejnarem, že jakýkoli růst by byl pro naše hospodářství příští rok úspěchem. Poukázal také na neefektivnost schvalovaných záchranných balíčků a vyslovil se pro urychlené přijetí eura, které by podle něho Česku spíše pomohlo.

Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank, neočekává u nás výraznější negativní následky krize. Upozornil však, že vzhledem k otevřenosti naší ekonomiky jsme do velké míry ovlivněni vývojem v jiných zemích. Závěrem svého vystoupení se shodl s Luďkem Niedermayerem, že brzké přijetí eura by mělo stabilizační funkci.

Ke slovu se dostali i zástupci podnikatelů

Situací na akciových a kapitálových trzích se věnovali Josef Beneš, předseda Asociace pro kapitálový trh a Karel Janeček ze společnosti RSJ Invest. Oba potvrdili, že největším problém tvoří ztráta důvěry. Zatímco Beneš doporučil pro kapitálový trh vytvoření nových fondů, které by se vyznačovaly lepší garancí a transparentnější strukturou, Janeček se vyslovil pro zavedení regulace a kontroly nad akciovými trhy, které by zabránily spekulativním obchodům.

Podle Radka Laštovičky, ředitele společnosti Coface Czech, která se zabývá hodnocením bonity, inkasa a pojištění pohledávek, dojde k výraznému zvýšení nezaplacených pohledávek. Pokles platební morálky potrvá až dva roky.

Předposledním přednášejícím byl vrchní ředitel Úseku podpory a strategie Českomoravské záruční a rozvojové banky Lubomír Rajek. Rajek se zaměřil na formy podpory malých a středních podniků během finanční krize. Cestu vidí především v daňových úlevách než v přímé peněžní podpoře jednotlivých sektorů.

Závěrečné vystoupení obstaral Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR. Také Petr Kužel se vyjádřil o současné ekonomické situaci jako dobré, ale i on varoval před propadem. Důvodem se může stát horší dostupnost úvěrů. Kužel uvedl, že chápe postoj bank, ale uvítal by diferencovanější přístup k jednotlivým podnikatelů a oborům. Čtěte více: Kužel: Banky by měly otevřeně říci, jak na tom jsou.

Projevem Petra Kužela konference skončila. Ač její účastníci prezentovali mnohdy odlišné názory, na několika věcech se shodli takřka všichni. Nejen českou ekonomiku čekají horší časy a není dobré otálet s přípravou opatření proti poklesu hospodářství. Zaváhání by se nemuselo vyplatit. Současně ale účastníci varovali, před neuváženými kroky ze strany vlády, které by celou situaci mohly ještě zhoršit. Jak by řekl Miloš Zeman, dát peníze někam totiž umí každý idiot.