Pod Prahou existuje spleť tunelů, které slouží k vedení plynovodů ale i dalších inženýrských sítí. Jedná se o podzemní cesty nazývané kolektory, které vedou například pod Obecním domem i Prašnou bránou. Objevují se i pod Ruzyní či Černým Mostem. Praha je protkána celkem devadesáti kilometry těchto tunelů. České plynovody, v kterých po narovnání sporů proudí opět ruský plyn, zabírají více než padesát kilometrů těchto chodeb.
Ty se nacházejí 11 až 42 metrů pod zemí. Nejužší kolektory jsou široké kolem dvou metrů, ty největší mají šířku standardních tunelů pro podzemní dráhu. Dříve zde vedla Královská cesta a tam, kde jsou dnes v Celetné sklepy, bývaly brány a okna. První kolektory byly hloubeny pod ďáblickým sídlištěm už kolem roku 1973. Nyní probíhá další výstavba pod Václavským náměstím, trasa pod Hlávkovým mostem a hloubkový kolektor v Revoluční. Kolektory sleduje 45 tisíc čidel, které vše hlídají. Je to nejmodernější systém v celé Evropě, který monitoruje například i rozdíly teplot a okamžitě reaguje na jakýkoliv neoprávněný vstup,
říká Otakar Čapek, ředitel firmy Kolektory Praha.
Pražské kolektory jsou nejdelší na světě. Jejich hlavním účelem je snazší kontrola, údržba i ochrana inženýrských sítí a tedy i plynovodů v husté zástavbě velkých měst. Systém zabezpečení pražských kolektorů patří v mezinárodním porovnání k nejpropracovanějším,
říká Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie.
V podzemí pod Prahou existuje dokonce důlní nádraží. Trasy vedou pod historickými památkami, jako je Prašná brána, Obecní dům, Staroměstské náměstí, Týnský chrám a řada dalších.
VIDEO: Pražské kolektory
FOTO: Nejtěsnější vagóny vůbec