Evropská komise prolamuje skleněný strop a chce pomoci ženám na nejvyšší pozice.
Evropská komise 14. listopadu informovala o tom, že přijala opatření, které by mělo prolomit skleněný strop a pomoci ženám dosáhnout na nejvyšší pozice v největších evropských společnostech. Komise navrhla právní předpisy, jejichž cílem je dosáhnout 40% zastoupení doposud méně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů společností kotovaných na burze, s výjimkou malých a středních podniků,
uvedla Komise ve své tiskové zprávě. Firmy mají na splnění 40% podílu žen čas do roku 2020, u státních podniků je lhůta kratší, do roku 2018. O opatření nyní bude jednat Evropský parlament a jednotliví členové Evropské unie.
Čtěte také: Jsem žena a chci nezávislost. Proto podnikám
Dosud je u nevýkonných členů poměr 85 a 15 procent ve prospěch mužů a 91,1 a 8,9 procent u výkonných členů, opět ve prospěch mužů. Poměr přitom ve prospěch žen roste jen minimálně. Ačkoliv se opatření zatím netýká malých a středních firem, přesto se jedná o precedentní přístup, při němž by měly i tyto firmy zpozornět.
Pohled bez genderových brýlí
Kvóta ovšem samozřejmě neznamená automatickou přednost pro ženy. Jde o to, že by firmy měly uskutečnit přesnou analýzu kvalifikací každého jednotlivého uchazeče nebo uchazečky, a to při uplatnění jasných, jednoznačných a genderově neutrálních kriterií. Pokud se poté ukáže, že mají muž a žena stejnou kvalifikaci, až tehdy výběr upřednostní méně zastoupené pohlaví. Jde tedy v první řadě o to, zbavit se přístupu, který a priori z různých důvodů upřednostňuje mužské kandidáty. V návrhu je také doplňkové opatření pro firmy, aby si individuálně nastavily cíle pro zvýšení žen mezi výkonnými řediteli. Návrh počítá také se sankcemi za nedodržení navržených opatření, které jsou v kompetenci členských států.
Ženy ve firmách očima průzkumů a statistiky
- Podle Eurobarometru, evropské statistické studie, zaměřené na ženy v rozhodovacích pozicích, jejíž výsledky byly zveřejněné v březnu letošního roku, se 43 procent respondentů domnívá, že realistická genderová kvóta pro vedení firem by měla být 50 procent mužů a 50 procent žen.
- Podle studií zlepšuje větší zastoupení žen ve firmách ekonomickou výkonnost. Poukazuje na to například průzkum společnosti McKinsey & Company.
Podle nejnovější studie firmy McKinsey z března 2012 by se HDP České republiky zvýšil o 3 %, kdyby ve vedení firem bylo více žen. Rovněž Národní ekonomická rada vlády doporučuje ve svém materiálu s názvem Rámec strategie konkurenceschopnosti vyšší zapojení žen na trh práce, neboť jejich nedostatečné zapojení znamená nevyužití jednoho z mála prorůstových ekonomických zdrojů,
uvádí ve svém stanovisku k zavedení kvót občanské sdružení zaměřené na rovnost mužů a žen Fórum 50 %. Sdružení navíc původně doporučovalo, aby se opatření týkalo nejen firem kotovaných na burze a firem státních, ale i těch, které se ucházejí o veřejné zakázky. - Podle údajů Evropské komise z ledna 2012 mají ženy v Česku o málo více jak 15procentní zastoupení mezi nevýkonnými členy v řídících orgánech největších kotovaných společností a necelých 5 procent žen mezi výkonnými členy.
EU úspěšně prosazuje rovnost žen a mužů už přes 50 let. V jednom směru – a sice v řídících orgánech – však nepozorujeme žádný pokrok. Na příkladu takových zemí, jako je Belgie, Francie a Itálie, které v nedávné době přijaly právní předpisy a začínají vykazovat výsledky, lze jasně demonstrovat, že termínovaný regulační zásah dokáže přinést změnu. Návrh Komise zajistí, aby ve výběrových řízeních na pozice nevýkonných členů řídících orgánů dostaly přednost ženské kandidátky, pokud jsou v řídících orgánech nedostatečně zastoupeny a mají stejnou kvalifikaci jako kandidáti – muži,
uvedla k opatření místopředsedkyně Komise a komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová.
Čtěte také: Na čem muži šetří a kde naopak ženy investují?
V Česku novinka získala podporu…
Dosavadní vývoj dokládá, že pro skutečnou změnu nerovnováhy v rozhodovacích pozicích je zavedení kvantitativních opatření nezbytné, spoléhat na tzv. přirozený vývoj evidentně nestačí. Stačí se podívat na představenstva stovky největších českých firem, kde zasedá pouhých 7,6 % žen. Z tohoto důvodu bychom uvítali i přísnější opatření, které by se netýkalo pouze dozorčích rad. Přesto návrh podporujeme a považujeme jej za krok správným směrem,
uvádí k opatření schváleném Evropskou komisí Jana Smiggels Kavková, ředitelka Fóra 50 %, které připomíná také souhlasné názory přímo z velkých firem: V posledních letech došlo ve firmách v oblasti rovnosti žen a mužů k posunu a diverzita se stala tématem, které je třeba brát vážně. Přesto změna přichází jen velmi pomalu. Kvóty pomohou schopným a velmi kvalifikovaným ženám prolomit tzv. skleněný strop a proto jejich zavedení vítám. Je však nutné, aby tento návrh doprovázely i další kroky jako např. mentoring či další slaďovací opatření,
myslí si Vera Budway Strobach, manažerka programu Diverzita České spořitelny.
Diverzní týmy přinesou inovace a kreativitu a neposledně lepší hospodářské výsledky, vyšší transparentnost a etické chování,
dodává ředitelka Britské obchodní komory Petra Janíčková. To potvrzuje také Ctirad Lolek, HR manažer O2 Telefónica, který na základě své praxe tvrdí, že je diverzita důležitá, protože má přímý dopad na finanční výsledky firmy.
…ale budí také odpor
Výrazně negativní hlas vůči novému unijnímu opatření zaznívá naopak ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Je to typicky byrokratické rozhodnutí,
říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Zvolený přístup Komise a stanovení právně závazných kvót není krok správným směrem. Považujeme ho naopak za kontraproduktivní,
uvedl dále Hanák s tím, že zejména v oblasti těžkého průmyslu a dopravy není jednoduché naplnit směrnici tak, aby byla pro podniky přínosná. Svaz navíc vyjádřil své znepokojení nad sankcemi, které by měly za nedodržení opatření na podniky dopadnout.
ČLÁNKY DO MAILU