Problematiku přijímacího procesu před vznikem pracovního poměru řeší zákoník práce. Státní úřad inspekce práce se ve svých otázkách a odpovědích zaměřil na podobu přijímacího pohovoru, respektive na otázky, které mohou zaznít.
Zkušenost z praxe:
Ucházela jsem se o místo v jedné restauraci a zaměstnavatel se mě při pohovoru zeptal, jestli bydlím u rodičů nebo sama, jestli jsem vdaná, jestli mám přítele, kolik jsem dostávala korun na hodinu v předcházejícím zaměstnání a co jsem tam dělala. Může se mě ptát na takové věci?
Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy (§ 30 odst. 2). Za účelem výběru budoucího zaměstnance potřebuje zaměstnavatel shromáždit pouze takové údaje, na jejichž základě je schopen objektivně vybrat nejvhodnějšího uchazeče na obsazení pracovního místa.
Jaké otázky do pracovního pohovoru nepatří?
Jsou to otázky, jejichž předmětem je rasa, etnický původ nebo národnost uchazeče o práci, otázky na těhotenství nebo děti a rodinné poměry, otázky na věk, zdraví, sexuální orientaci, náboženství, víru nebo světový názor. K zakázaným lze navíc přidat i otázky, které se dotýkají toho, co zákon o ochraně osobních údajů nazývá citlivým údajem.
Problematika pohovorů podrobněji na Podnikatel.cz v krátkém seriálu:
ČLÁNKY DO MAILU