Jedním z faktorů, které definují živnost podle živnotenského zákona je soustavnost určité činnosti. Živnost charakterizuje paragraf 2 živnostenského zákona takto: Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Obdobným způsobem pak charakterizuje podnikání obchodní zákoník v paragrafu 2: Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Pokud tedy určitá činnost splní uvedené rysy, je živností podle živnostenského zákona nebo podnikáním podle obchodního zákoníku. Z toho osobě nebo společnosti, která tuto činnost vykonává, vyplývají další související povinnosti. Především je příkladně na tuto činnost nutné vlastnit živnostenské oprávnění, dále (po splnění dalších podmínek dotýkajících se např. výše zisku) podávat daňové přiznání, platit sociální a zdravotní pojištění. Čtěte více: Nová příručka pro OSVČ napoví, co se změnilo od ledna 2010
Při výběru správné živnosti pro svoji činnost se podnikatel řídí živnostenským zákonem. K němu se však také vztahují obsahové náplně živností, které vycházejí z nařízení vlády a přesně a podrobně popisují veškeré činnosti, které lze pod hlavičkou konkrétního živnostenského oprávnění vykonávat. Více: Obsahové náplně živností
Jak se posuzuje soustavnost?
Eva Horzinková a Alexej Kohout, autoři pro praxi klíčového a směrodatného komentáře k živnostenskému zákonu, ve svém komentáři uvádějí:
Z požadavku soustavnosti nutno vyvodit, že živností obecně nemůže být činnost jednorázová nebo nahodilá, i když v ostatním splňuje požadavky § 2 živnostenského zákona. S požadavkem soustavnosti však není v rozporu, je-li činnost vykonávána sezónně. Podle okolností lze hodnotit jako soustavnou činnost i jednání samo o sobě jednorázové, dochází-li k jeho opakování. Rovněž tak je namístě považovat za soustavnou takovou činnost, která vyžaduje k provedení delší doby nebo lze-li z okolností usuzovat na úmysl činnost opakovat.
Autoři také připojují konkrétní případy:
(Příklad 1) Typickým příkladem je vánoční prodej ryb, který se na první pohled zdá být jednorázovou (nesoustavnou) činností. Pokud však dochází k jejímu opakování v každém roce a fyzická osoba ryby prodává opakovaně za sebou každé Vánoce, jedná se o činnost soustavnou.
(Příklad 2) Převzetí stavby objektu, dodávky technologické linky apod. je příkladem činnosti, která vyžaduje k provedení delší dobu a je tedy možné ji považovat za činnost soustavnou.
(Příklad 3) Zřízení továrny je příkladem posledního citovaného případu, kdy lze z okolností usuzovat na úmysl činnost opakovat, proto ji lze považovat za činnost soustavnou.
Soud: Soustavná není jen činnost prováděná průběžně po celý rok
(Příklad 4) O případu, který se vztahoval na prokázání soustavnosti podnikání, také v roce 2003 rozhodl Nejvyšší správní soud. Jednalo se o případ, kdy fyzická osoba dostala od živnostenského úřadu pokutu za vedení, zpracování účetnictví a poradenskou činnost bez živnostenského oprávnění. Namítala však, že činnost, kterou v průběhu zhruba tří let vykonávala, byla nesoustavná a nebyla tudíž podnikáním podle živnostenského zákona. Čtyři subjekty jí za toto období zaplatily celkem 61 262,50 Kč a vystavila jim dohromady 15 faktur. Více: Stáhněte si zdarma interaktivní vzor faktury
Vedením účetnictví (z hlediska živnostenského podnikání), není možno rozumět toliko činnost, která je prováděna průběžně po celý rok, ale i opakované (pravidelné), byť i v jednotlivých případech i krátkodobější provádění jen některých účetních prací. Nemůže ani obstát tvrzení uvedené v žalobě, že žalobkyně pro dotyčné subjekty zpracovávala toliko daňová přiznání. Že se jednalo i o vlastní účetní práce vyplývá z dokladů (písemností) založených ve spise a z výpovědí učiněných před policií. Ostatně i sama žalobkyně ve svých výpovědích a vyjádřeních v průběhu celého správního řízení (včetně odvolání) hovořila o provádění účetních prací. Za této situace, především se zřetelem k rozsahu prací, soud dospěl k závěru, že je naplněna podmínka soustavnosti (soustavné činnosti) ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
reagoval na námitky Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 12. 12. 2003 a dal tak za pravdu rozhodnutí živnostenského úřadu.
Zdroj: Nejvyšší správní soud
Odlišný případ – přebytky z vlastní zahrady
(Příklad 5) Na první pohled by se mohlo zdát, že s prodejem přebytků z vlastní zahrady je to z hlediska soustavnosti podobné jako s vánočními kapry. To však není pravda. Pro prodej přebytků z vlastní zahrady není třeba živnostenské oprávnění, a to ani v případě, že se jedná o opakovaný prodej – nespadá totiž pod živnostenský zákon, jak business serveru Podnikatel.cz potvrdili na živnostenském úřadě.
Úplně jednoduché to ale není. Pokud by se totiž jednalo o velké přebytky, které už by pěstitel cíleně pěstoval za účelem zisku, dostane se do režimu zemědělské činnosti. A osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu,
už je opět podle živnostenského zákona podnikatelem. Stejně tak bude živností případ, kdy bude fyzická osoba prodávat výpěstky od jiných zahrádkářů, nikoliv už vlastní přebytky. Čtěte více: Při otevření stánku s občerstvením si dejte pozor na výběr živnosti i hygienu
Živnostenský úřad rozhoduje individuálně
Jak ovšem business server Podnikatel.cz zjistil při konzultaci na živnostenském úřadě, je soustavnost v praxi nutné vždy posuzovat individuálně. Jde-li o rozhodování o neoprávněném podnikání, přihlíží živnostenský úřad i k dalším okolnostem, které jsou znakem živnosti podle výše citovaného paragrafu 2 živnostenského zákona. Je tedy rozumné podnikatelům doporučit, aby se v případě pochybností raději informovali na živnostenském úřadě. Je to totiž lepší, než riskovat potíže.
ČLÁNKY DO MAILU