Finální podoba novely zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen „živnostenský zákon“) byla v průběhu července vyhlášena ve Sbírce zákonů. Kromě jiného přináší vítané změny spojené s elektronizací dokumentů veřejné správy a omezení některých veřejně přístupných identifikátorů podnikatele.
Česká právní úprava v tomto smyslu reaguje na požadavek oddělení informací o podnikatelské činnosti subjektu od informací souvisejících s osobním životem a soukromím. Obdobný stav funguje například v právním řádu Polska, které nepodporuje zveřejňování údajů, pokud se přímo netýkají podnikatelských aktivit. Obdobně tamější úřady nedávají k dispozici materiály, na jejichž podkladě byl subjekt do registru zapsán.
Ochrana osobních údajů podnikatelů
Ilustrační obrázek
Prezentovaná novela zachovává tradiční dělení na veřejnou a neveřejnou část živnostenského rejstříku. Přistupuje ale ke specifikaci údajů obsažených v neveřejné části rejstříku. Nadále nebude možné o podnikateli zjistit informace týkající se pokut a sankčních opatření uložených živnostenskými úřady nebo jinými správními orgány, pokud mají přímou souvislost s podnikáním. Neveřejnou část do budoucna doplní údaje o bydlišti, případně místě pobytu na území České republiky, místě pobytu v zahraničí a rodných číslech. Uvedené se týká jak samotné osoby podnikatele, tak odpovědného zástupce či člena statutárního orgánu. Vzhledem k faktu, že podnikatelé mají ze zákona povinnost uvádět v živnostenském rejstříku své skutečné sídlo (včetně právního důvodu jeho užívání), informace o bydlišti a místě pobytu se jeví jako nadbytečné.
Ministerstvo průmyslu a obchodu již v důvodové zprávě reflektovalo kritiku nejen ze strany podnikatelů, ale také Úřadu pro ochranu osobních údajů, jde-li o data podnikatelů se zaniklým živnostenským oprávněním. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů výslovně zmiňuje požadavek na uchování osobních údajů po dobu nezbytně nutnou. Přesto však informace o živnostnících, jimž zaniklo živnostenské oprávnění, zůstávaly nelogicky evidovány ve veřejných částech registru.
Start: Začněte podnikat s Podnikatel.cz
Za předpokladu zániku všech živnostenských oprávnění subjektu dojde nově po uplynutí čtyřleté doby k převodu údajů z veřejné části rejstříku do části neveřejné. V případě opětovného získání nového živnostenského oprávnění budou data automaticky obnovena. Pokud osoba nesplní podmínky pro provozování živnosti, poskytnutá data rovněž spadají do neveřejné části, stejně jako veškeré dokumenty týkající se evidence v živnostenském rejstříku.
Co lze o podnikateli zjistit a jak?
S účinností novelizovaného znění pro úřady stále platí povinnost zajistit bezproblémovou dostupnost údajů z veřejné části živnostenského rejstříku formou dálkového přístupu na internetu. Co se týče neveřejné části, informace musí být poskytnuty podnikateli, jehož se týkají, a současně správním orgánům, které je potřebují k výkonu své činnosti (běžně jde o správce daně, zdravotní pojišťovny, správu sociálního zabezpečení apod.). Samozřejmostí je poskytování informací v případě spáchání trestního činu nebo v souvislosti s úpadkem podnikatele. Zmiňme ještě variantu pořízení výpisu z živnostenského rejstříku zmocněnou osobou. Ta ovšem předpokládá předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (žadatele).
Data o podnikateli, jemuž zaniklo živnostenské oprávnění, nebo jenž nesplnil podmínky pro získání živnostenského oprávnění, smí získat také jiná osoba, prokáže-li právní zájem. Zde lze zařadit například situaci věřitele vymáhajícího pohledávku po dlužníkovi v rámci soudního sporu.
Snížení administrativní zátěže
Opakované předkládání stejných dokumentů živnostenskému úřadu zatěžuje začínající, ale i stávající podnikatele jednak časově, jednak z finančního hlediska. Koncem roku 2013 přitom došlo k finálním úpravám informačního systému Registru živnostenského podnikání v souladu s několikaletým plánem Ministerstva průmyslu a obchodu. Projekt počítal s možností aktualizace dat a jejich uchováním primárně v elektronické podobě na datových úložištích úřadů. Výhodu představuje zejména možnost automatického sdílení mezi všemi pracovišti na území České republiky. Nová právní úprava tak navazuje na uvedenou koncepci a plně upřednostňuje elektronickou evidenci.
Počínaje lednem roku 2015 nebude nutné, aby podnikatel znovu zajišťoval např. doklad o odborné způsobilosti pro provozování živnosti za předpokladu, že už se stal jednou součástí některého z ohlášení, žádosti o koncesi nebo oznámení změn. Zákon nicméně předpokládá, že v mezidobí nedošlo ke změnám skutečností, které tyto doklady osvědčují.
Typicky půjde dle ustanovení § 46 živnostenského zákona o opětovné doložení výpisu z rejstříku trestů, již zmíněných dokladů prokazujících odbornou způsobilost podnikatele či odpovědného zástupce, potažmo o doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž osoba umístila sídlo. Možné komplikace pak mohou nastat při samotném procesu převodu listin do digitální podoby s ohledem na množství podnikajících subjektů, jejichž dokumentaci úřady zpracovávají.
ČLÁNKY DO MAILU