Vlákno názorů k článku Živnostníci zuří, vláda jim na žádost odborů možná zvedne daně od OSVC i zamestnanec - Nikdy neverte statistice, kterou si sami nezfalsujete. 1....

Nikdy neverte statistice, kterou si sami nezfalsujete.

1. Nema cenu srovnavat procenta vztazena k hrube a superhrube mzde.

2. Je jedno, zda pojistne odvadi zamestnavatel nebo zamestnanec. Pro zamestnavatele je to proste vydaj na praci, ktery musi (nekomu - statu, zamestnanci) zaplatit.

Pokud zamestnavatel oceni praci sveho zamestnance na castku X, bude to superhruba mzda toho zamestnance. Ze se ta castka X nejak rozdeli mezi stat a zamestnance je zamestnavateli vicemene jedno, pro nej je rozhodujici X jako naklad na praci (a zaroven oceneni hodnoty prace odvedene zamestnancem). Analogicky, pokud OSVC zbyde po odecteni nakladu X, bude to castka, ktera pro OSVC predstavuje jeji "superhrubou mzdu" - bude to oceneni prace, kterou OSVC v podnikani predvedla.

Pro zamestnance bude odvedeno z X na soc., nemoc. a zdrav. pojisteni X * (0.292 + 0.023 + 0.135), a dale X * 0.15 a dane (nechme stranou slevy na dani, ty jsou stejne pro zamestnance i pro OSVC). Z caskty X pro OSVC bude odvedeno na soc a zdrav pojisteni X * 0.5 * ( 0.292 + 0.135 ) a X * 0.15 na danich (opet beze slev). Dale, OSVC se muze dobrovolne nemocensky pojistit (X * 0.5 * 0.023).

Vsimnete si, ze vypocet sazby dane, procenta soc, nemoc i zdrav. pojisteni jsou stejna. Nezavisle na OSVC a zamestnancich. Zejmena dan je u obou 15% z X (neresim slevy, jsou pro oba shodne).

Co se lisi je vymerovaci zaklad na povinna pojisteni, ktery je u OSVC 50% (zamestanec 100%) X. Tady je rozdil, a to je mj. duvod, proc stale vice ci mene preziva svarcsystem.

Riziko OSVC je samozrejme vyssi, to je ale reflektovano tim, jak cislo X vznika. OSVC muze vykazovat naklady (bud ve skutecne vysi nebo procentem, ktere dnes neni nezajimave), zamestnanec to z principu nemuze.

Nejak nerozumim tomu, kde se vzalo tech 50 vs. 100% zakladu ?

Ze zákona prostě je vyměřovací základ zdrav a soc pojištění u OSVČ 50% zisku.

S tím vaším výpočtem nesouhlasím. Především proto, že pojistné, placené zaměstnavatelem, považujete za pojistné, placené zaměstnancem. Není pravda, že X (tedy superhrubá mzda) je ocenění práce, odvedené zaměstnancem. Pojistné, které platí zaměstnavatel, je prostě dalším nákladem, vznikajícím pouze v souvislosti se zaměstnáváním lidí. Je to sice druh mzdových nákladů, ale ne hodnota práce zaměstnance. To byste do těchto X nákladů stejně tak mohl začít zahrnovat např. různé sociální výhody, nápoje, hygienické potřeby, vybavení pracoviště atd. Dám příklad - zaměstnanec mi vyrábí v dílně stoly. Jeho práci odměním určitou mzdou, ke které mi ovšem vzniknou další náklady - na materiál, na různé druhy pojištění a další režie. Záleží pak na mojí šikovnosti, jestli ty stoly dokážu prodat s dostatečnou výší přirážky, abych měl jak na mzdu, tak i na tyto související náklady a ještě mi zbyl i potřebný zisk. Na tyto náklady mi už ale nevydělává zaměstnanec, ale vydělávám na ně já svým podnikatelským uměním. Je čistě marxistickým pojetím, že zaměstnanec mi vytváří veškerou přidanou hodnotu, o jejíž značnou část ho já jako zaměstnavatel oberu.
Abych to shrnul - souhlasím, že stát dostane víc při zaměstnávání, než při činnosti OSVČ. Ale je to jen díky vícenákladům, neseným zaměstnavatelem (což může opět být onen živnostník). Ale samotné zatížení zaměstnance je nižší, než u OSVČ.
A k těm nákladům - jaké asi zaměstnancům vznikají náklady? Na jídlo a pití? To asi všem. Jinak jim zaměstnavatel vše k práci poskytuje, nebo snad chcete říct, že si zaměstnanci kupují vlastní stroje?

Prostě ne. Dělení na placené zaměstnancem a zaměstnavatelem je ptákovina, jen trapné čachry s čísly, protože to prostě všecko platí zaměstnavatel. Pro příklad uvažujme že firma má zaměstnance s aktuální průměrnou hrubou mzdu 23 350, superhrubá a tedy to co zaměstnavatel skutečně zaplatí je 31 300, z toho 18 150 (58%) jde zaměstnanci a 13 150 (42%) státu. Tato tři čísla jsou částky, které odejdou respektive přijdou na účty, to ostatní jsou jen účetní kličky.

Nějak mi uniká smysl, co tím chceš říct? On zaměstnavatel ve finále platí totiž úplně všechny náklady. Nejen mzdové. Součástí platby zaměstnavatele je například i příspěvek na politiku zaměstnanosti. Chceš snad říct, že i to je zatížení zaměstnance?

A co na tom záleží na jaké pofidérní virtuální škatulky si stát odvody papírově rozdělí? Prostě každá platba státu vyplývající z faktu že zaměstnavatel zaměstnal zaměstnance je zatížení, čí se nedá říct, protože se nedá říct jestli by snížení toho zatížení vedlo ke zvýšení čistého příjmu zaměstnanců při stejných nákladech zaměstnavatele nebo ke snížení nákladů zaměstnavatelů při zachování příjmů zaměstnanců.

Pointa je ukázat, že zatížení zaměstnaneckého poměru je daleko vyšší, než to vypadá, když se operuje pouze z hrubou mzdou.