Mít vlastní živnost přináší celou řadu pozitiv, ale na druhou stranu celou řadu negativ. Jedna z nich se týká nemoci či úrazu. Jestliže je živnostník nemocný či zraněný a není schopen svoji živnost obstarat, doplácí na ušlý zisk a také mu hrozí sankce za nesplněné zakázky.
Čtěte také: OSVČ na neschopence. Hloupost, nebo se to může vyplatit?
Pokud si živnostník platí nemocenské pojištění, může v době nemoci nastoupit na nemocenskou. Pro tu se ale většinou rozhodne, až když je situace hodně vážná a začíná jít vyloženě do tuhého.
Nemocenské je vypláceno z nemocenského pojištění. Zaměstnanci mají od 4. dne pracovní neschopnosti nárok na náhradu mzdy, kterou platí zaměstnavatel, a od 15. dne na nemocenskou, kterou hradí stát. OSVČ mají nárok jen na nemocenskou, a to od 15. dne pracovní neschopnosti. Musí si ovšem platit nemocenské pojištění.
Živnostníkům se neschopenka nevyplatí finančně, rozdíl výdělku a výše nemocenské je příliš velký. Pokud už jdou OSVČ marodit, tak je to s opravdu vážnou nemocí, kterou nejde přechodit jako rýmu,
vysvětluje Petr Kaňka, lektor bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas.
Jak ukazují statistiky Českého statistického úřadu, na které upozorňuje společnost Ardon Safety, pokud už se živnostník pro neschopenku rozhodne, většinou na ní zůstává dlouho. Zatímco zaměstnanci jsou na neschopence v průměru 40 dnů, u živnostníků je to dvaapůlkrát déle. Dle aktuálních statistik je to v průměru 107 dnů.
Právě finanční stránka je jedním z důvodů, proč zůstávají živnostníci na nemocenské déle než zaměstnanci. Živnostníci se vedle toho snaží delším maroděním alespoň částečně kompenzovat začátek neschopenky, kdy neměli žádné peníze z podnikání ani z nemocenské,
dodává Petr Kaňka.
Vyplatí se živnostníkovi platit si nemocenské?
Neschopenka, o kterou může požádat živnostník, který si platí nemocenské pojištění, je velmi potřebná v momentě, kdy živnostník přijde k úrazu a nebude schopen pracovat i několik měsíců. Jeho situaci totiž nebudou zatěžovat zálohy na pojistné.
Psali jsme: Nemocný nebo zraněný živnostník bez nemocenského pojištění? Zadluží se
Zálohy na pojistné živnostník platit nemusí za ty kalendářní měsíce, v nichž byl uznán po celý měsíc neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa.
To, zda za toto období měl nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, bude podstatné až pro stanovení výše pojistného na zdravotní pojištění za kalendářní rok. Pokud by pobíral jako OSVČ nemocenské, byl by minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění o takové měsíce snížen. Zákon uvádí, že minimální vyměřovací základ se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy osoba samostatně výdělečně činná měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského jako OSVČ,
vysvětlil už dříve pro server Podnikatel.cz Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Na nemocenské neplatí živnostník zálohy na sociální pojištění
OSVČ, která měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ, neplatí zálohy na důchodové pojištění. Jedná-li se OSVČ spíše o to, aby v době nemoci nemusela platit pojistné, než o samotnou výši dávky, pak postačuje platit uvedené minimum,
uvedla už dříve pro server Podnikatel.cz Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
ČLÁNKY DO MAILU