Živnostník pracoval přes měsíc u firmy a nedostal zaplaceno. Jak se může bránit?

Vojtěch se živí zednickými pracemi jako OSVČ. Měsíc a půl tak pracoval na živnost pro jednu firmu. Nedostal peníze, tak ze dne skončil a jeho zaměstnavatel mu řekl, že peníze už vůbec neuvidí. Nemá s ním smlouvu o dílo, jen důkazy, že pro něj pracoval. Co může nyní udělat, aby dostal peníze, které mu náleží?

Bez smlouvy je to složité

Živnostník se obrátil na radu do facebookové skupiny určené pro sdílení zkušeností podnikatelů. Maxmilián doporučuje poslat firmě výzvu k zaplacení a posléze předžalobní výzvu. Tomáš naopak píše, že s tím nejde nic udělat a případný právní spor by byl dlouhý a také drahý. Podle Jana je to bez šance, pokud Vojtěch nic nemá. Bez smlouvy dělá jen blázen a musí s tímto počítat, myslí si Petr. Na to živnostník reaguje tím, že smlouva byla pouze ústní a dnes to vnímá jako chybu. Janovi už soud dva spory na základě ústní dohody potvrzené také v SMS smetl ze stolu, a to měl navíc ještě svědectví dalších lidí, spotřebovaný materiál i výpisy hovorů. Jedna zpráva stačit nemusí, ale pokud je toho více, několik konverzací, fotky, případně i svědectví dalšího člověka, dělat se s tím něco dá, popisuje Maximilián. Podle Marie je to o štěstí na soudce, sama uvádí, že několik takových sporů vyhráli i prohráli. 

Jak jsme psali, u řady smluv je možné uzavření jinou formou než písemnou. Běžně se v praxi uzavírají ústně nebo faktickým jednáním (nákupy v obchodech, využívání veřejné dopravy a další). Pokud se však jedná o smlouvy mezi podnikateli či občany, které mají mít dlouhodobý charakter, nebo jde o větší finanční částky, je uzavření písemné smlouvy nezbytné, a v některých případech je dokonce vyžadováno zákonem (např. prodej nemovitostí, uzavírání pracovněprávních vztahů). U ústní dohody je úskalím, že se těžce dokazuje, co v rámci ní bylo řečeno. 

Vyzkoušet, co se dá

Podle Jany na takové lidi někdy stačí sepsat předžalobní upomínku s citací příslušných paragrafů a oni vyměknou. Taťána po zaslání takové výzvy radí podat na soud návrh na vydání platebního rozkazu. Řeším něco podobného, ale zde dotyčný obchodní partner nezaplatil poslední fakturu, protože měl problém, že tam můj zaměstnanec končí. K soudu si ale musíte sehnat co nejvíce důkazů, že jste pro něj pracoval, popisuje. Vašek doporučuje v případě, že Vojtěch dělal na živnost, firmě to vyfakturovat a počkat, co bude. Podobnou radu má i Dalibor: Určitě mu pošlete třikrát výzvu k zaplacení s přiloženou fakturou. Počtvrté doporučeně poštou. Jakmile zjistí, že jste bojovný, 50 % zaplatí.

Michalovi vždy fungovala domluva a tomuto zaměstnavateli by řekl, že jestli mu nezaplatí, tak už nebude mít klidné spaní, protože na podobné lidi to po dobrém nefunguje. Jára s ním morálně souhlasí, ale upozorňuje na paragraf týkající se nebezpečného vyhrožování. Radim by se toho nebál, protože podle něj se policie maximálně snaží neposílat do tepláků lidi zbytečně. Pokud nebudete nikomu vyloženě vyhrožovat, že ho zabijete, unesete mu rodinu apod., tak max. to bude přestupek proti občanskému soužití, doplňuje. Marie má zkušenost, že řekla šéfovi, že na něj pošle hygienu, úřad práce, OSU atd. a za pár vteřin získala požadované peníze. 

Pozor na práci na černo

Podnikatelé se shodují, že se v případě Vojtěcha mohlo jednat o švarcsystém. Pokud jste pracoval a měl podmínky jako zaměstnanec (šéf, pracovní doba), tak to je švarcsystém. Jako OSVČ nejste chráněný jako zaměstnanec, vysvětluje Radim. Vlastík v této souvislosti doporučuje udat zaměstnavatele úřadům za to, že zaměstnává lidi načerno a už nikdy nenastoupit do práce bez podepsané smlouvy. Vašek podotýká, že udáním úřadům živnostník práskne i sebe, že tam pracoval nelegálně. To podle Marie nevadí, protože postižitelný je primárně zaměstnavatel. Ostatní zmiňují, že dělal na živnost, což by nemělo být načerno. Bez smlouvy a bez platby ale dělal ve finále načerno, shrnuje Jan.

Švarcsystém se mohl podílet také na srpnovém rekordním počtu podnikatelů, protože jak jsme psali, v koronakrizi zesílil tlak na jeho využití.  Pro firmy možná bude tahle krize další motivací ke švarcsystému, protože udržet úvazky při propadu příjmů bude velmi těžké, říká zakladatel PAQ Research a člen NERV (Národní ekonomická rada vlády) Daniel Prokop. Už v minulých letech odborníci upozorňovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.

Kde je možné podobné případy hlásit?

Jak bylo popsáno výše, jednou z možností je podat podnět ke kontrole různým úřadům, například České správě sociálního zabezpečení nebo finančnímu úřadu. Podle Marie je v tomto případě nejlepší podnět inspektorátu práce, protože ten má nelegální zaměstnávání v referátě. 

Jana přichází s radou, jak získat peníze zpět. Radí podat podnět na inspektorát s tím, že Vojtěchovi zaměstnavatel slíbil pracovní poměr, ale před ním si ho chtěl pracovně vyzkoušet. On tak pracoval a čekal na smlouvu a peníze a zaměstnavatel se k tomu neměl a ke všemu jej propustil. Nezaškolil jej, nedal mu ochranné pomůcky. Uvidíte, jak rychle se situace změní. OIP zaměstnavateli vytkne i to, že vám vlastně vznikl pracovní poměr a on vás protiprávně propustil. Ještě na tom finančně vyděláte a zaměstnavatel může dostat pokutu až 10 milionů, doplňuje. Problém však může být s tím, že Vojtěch pracoval na živnost, a navíc by musel obhájit čekání měsíc a půl na smlouvu.