Novela daňových zákonů účinná od ledna roku 2015 zasáhla do oblasti životního pojištění. Ať už se jedná o benefity poskytované zaměstnavatelem či nezdanitelné části základu daně uplatněné poplatníkem v ročním zúčtování nebo daňovém přiznání. I zde dosud panuje celá řada otázek a nejasností. Server Podnikatel.cz problematiku zpracoval formou praktických otázek a odpovědí.
1. Musím měnit stávající smlouvu o životním pojištění?
Rozhodně se nejedná o povinnost změnit stávající smlouvu o životním pojištění. Ovšem zákon o daních z příjmů obsahuje od roku 2015 další podmínku pro využití životního pojištění pro daňové účely. Nově se nesmí jednat o smlouvu, která umožňuje mimořádné výběry finančních prostředků.
Výplata pojistného plnění v pojistné smlouvě musí být
- sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy,
- současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let,
- podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
- pojistná smlouva uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Sankce se neuplatní:
- v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti, a dále
- pokud nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
2. Pojišťovny zpravidla informovaly své pojištěnce informativním dopisem, na základě kterého nabízí automatickou úpravu smlouvy tak, aby vyhovovala novým podmínkám. Postačí jako doklad pro daňové účely tento informativní dopis?
Nové daňové podmínky pro životní pojištění přinesly řadu otázek.
Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství: Česká národní banka (ČNB) jako dozorující orgán požaduje od pojišťoven, aby se svými klienty (pokud oni o to projeví zájem) uzavíraly písemný dodatek ke stávající smlouvě o soukromém životním pojištění, který bude stvrzením toho, že z tohoto produktu není v průběhu trvání smlouvy umožněna výplata, která není pojistným plněním. Tento požadavek ČNB je v souladu s podmínkami Generálního finančního ředitelství, protože jen písemný dodatek ke smlouvě může být následně předkládaný správci daně a zaměstnavateli jako doklad o oprávněnosti čerpání nároků na daňové úlevy.
3. Může zaměstnavatel přispívat formou benefitu i na životní pojištění, u něhož nebude od roku 2015 smlouva upravena v souladu s novými podmínkami?
Jestliže je to v souladu s kolektivní smlouvou či interním předpisem, lze i nadále přispívat formou benefitu na životní pojištění. Ovšem příjem v podobě životního pojištění, které nesplňuje podmínky dle zákona o daních z příjmů nebude od daně z příjmů osvobozen. Varianty:
- Zaměstnanec ponechá smlouvu o životním pojištění beze změn (neupraví možnost mimořádného výběru prostředků). Příspěvek zaměstnavatele nebude od daně z příjmů osvobozen a bude podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojistného.
- Zaměstnanec upraví dosavadní smlouvu o životním pojištění (nejpozději 31. března zpětně k 1. lednu 2015) a tato smlouva vyhovuje novým podmínkám zákona o daních z příjmů. Jen za této situace jde o příspěvek zaměstnavatele na straně zaměstnance od daně osvobozený a nepodléhá ani odvodům pojistného.
4. Pojištěnec však může v průběhu dalšího období učinit změny nebo mimořádný výběr. Jak se taková situace v praxi projeví?
Benefity zaměstnavatele – následné změny smlouvy, která k 1. lednu 2015 splňovala podmínky:
- Dojde k výplatě pojistného plnění nebo jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (mimořádný výběr) nebo k předčasnému ukončení smlouvy – nárok na osvobození zaniká, již nikdy nelze osvobozený benefit na tuto smlouvu poskytovat. Zaměstnanec podáním daňového přiznání dodaní dosud osvobozené příspěvky poskytnuté v uplynulých 10 letech jako příjem dle § 6 zákona o daních z příjmů (týká se jen příspěvků po 1. lednu 2015).
- Dojde k pouhé úpravě formálních podmínek – např. zkrácení doby pojištění, doplnění o možnost mimořádných výběrů prostředků atd. – zaměstnanec musí tuto změnu zaměstnavateli oznámit nejpozději do konce měsíce, ve kterém nastala, a příspěvek zaměstnavatele již nebude příjmem od daně osvobozeným. Podmínky smlouvy však lze do budoucna změnit a od okamžiku změny je možné znovu poskytovat od daně z příjmů osvobozený příspěvek zaměstnavatele.
5. Projeví se změna ve smlouvě o životním pojištění či povinnost dodanění zaměstnance i na straně zaměstnavatele, tj. v oblasti uplatnění daňově uznatelných nákladů?
Jak připomněla mluvčí Generálního finančního ředitelství, zaměstnavatel má daňové účinné výdaje v případě, že vyplácí příspěvky zaměstnancům v souladu s § 24 odst. písm.j) bod zákona o daních z příjmů, ve kterém je uvedeno:
- j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců, vynaložené na: práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
Z toho vyplývá, že změna v ustanovení o životním pojištění rozhodně nemá dopad na daňový režim zaměstnavatele.
6. Pojištěnec se smlouvou na investiční životní pojištění hodlal učinit poslední výběr před změnou podmínek smlouvy o životním pojištění od ledna 2015. Požádal o výplatu koncem roku 2014, ale peníze fyzicky přišly až v roce 2015. Jedná se o porušení podmínek nebo ne? Rozhoduje datum žádosti o výplatu nebo její realizace?
Současné znění zákona stanoví, že rozhodující je datum žádosti o výběr a v případě výplaty až v roce 2015 se jedná o porušení podmínek. Vzhledem k tomu, že nemusí být pojišťovna technicky schopná výplatu do konce roku 2014 realizovat, navrhuje se v novele zákona o daních z příjmů s platností zpětně od 1. ledna 2015 uvést, aby výběry vyplacené do konce března 2015 a uskutečněné na základě žádosti podané v roce 2014 neznamenaly zánik nároku na daňové úlevy,
vysvětlila mluvčí Petra Petlachová.
7. Jak je to s povinností podání daňového přiznání při porušení podmínek?
Roku 2014 se úprava nových podmínek netýká. Dodaňují se pouze dosud uplatněné nezdanitelné části základu daně při zrušení smlouvy se současným vyplacením odkupného (odbytného). Od roku 2015 se při porušení podmínek budou dodaňovat jak případné příjmy ve formě od daně z příjmů osvobozených benefitů zaměstnavatele, tak uplatněné nezdanitelné části základu daně v ročním zúčtování daní či daňovém přiznání. V tomto smyslu je upraveno i ustanovení § 38 g zákona o daních z příjmů.
Daňové přiznání podává od roku 2015 poplatník, u něhož:
- došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění (jiného plnění, které není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo došlo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění,
- došlo v důsledku výše uvedeného k povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti (dodanění příspěvků (benefitů) zaměstnavatele).
V případě dodanění příspěvků zaměstnavatele se podává daňové přiznání bez ohledu na výši příjmů. Neplatí zde výjimka, kdy přiznání není povinen podat zaměstnanec, jehož příjmy dle § 7 – 10 zákona o daních z příjmů nepřekročily ve zdaňovacím období částku 6000 korun. Tady se jedná o příjem ze závislé činnosti v souladu s § 6 zákona o daních z příjmů.
ČLÁNKY DO MAILU