Po dvou týdnech trvání nemoci jim pak náleží finanční podpora od státu. Jak je to ale v případě osob samostatně výdělečně činných? Ve chvíli, kdy podlehnou dlouhodobé nemoci či úrazu, jsou odkázány zcela na sebe. Proto je potřeba myslet na zajištění svých příjmů ještě předtím, než taková situace nastane.
Co je pracovní neschopnost
Pracovní neschopnost je lékařem uznaný zdravotní stav, který znemožňuje zaměstnanci nebo podnikateli vykonávat pracovní činnost. Takovým stavem se rozumí nemoc, úraz nebo i nařízená karanténa. Začátek pracovní neschopnosti stejně jako její ukončení stanovuje praktický lékař. Ze statistik České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že v roce 2021 mělo v ČR uznanou pracovní neschopnost více než 2,7 milionu lidí a průměrná doba jejího trvání byla 34 dní.
Jak se dotkne pracovní neschopnost příjmů OSVČ?
Vážný úraz nebo nemoc mohou podnikající osobu vyřadit z pracovního procesu na dlouhou dobu. To může mít za následek vysoké ztráty, a někdy dokonce bankrot. Ve chvíli, kdy OSVČ není schopna provozovat kvůli špatnému zdravotnímu stavu svou podnikatelskou činnost a nemá k dispozici zaměstnance, na které by úkoly delegovala, může být taková situace pro její podnikání fatální.
V případě, že si podnikatel neplatí nemocenské nebo životní pojištění, bude muset sáhnout do vlastních úspor, aby pokryl náklady na svůj život, ale také aby mohl dostát například závazkům věřitelů. Chcete-li se navíc vyhnout povinným odvodům na sociální a zdravotní pojištění během doby, kdy jste v pracovní neschopnosti, je nezbytné, aby vám lékař vystavil neschopenku pro správu sociálního zabezpečení. Jestliže nedisponujete žádnými úsporami, rozhodně se vyplatí přihlásit se k dobrovolnému nemocenskému pojištění.
Rozdíl mezi nemocenským a životním pojištěním
Někteří lidé považují nemocenské a životní pojištění za totéž. Jedná se však o dvě rozdílné věci. Ve chvíli, kdy si OSVČ platí dobrovolné nemocenské pojištění, náleží jí od 15. dne pracovní neschopnosti peněžní podpora od státu stejně jako osobám zaměstnaným na pracovní smlouvu. V případě soukromého životní pojištění záleží na zvolených podmínkách pojistného plnění a výši pojistného, které budete v pravidelném intervalu platit.
Většina podnikajících osob si sjednává oba typy pojištění zároveň, jelikož tato varianta je nejlepším řešením, jak si zajistit své příjmy v případě pracovní neschopnosti. Kombinace obou druhů pojištění vám poskytne nejen dostatečné krytí nákladů na uspokojení standardních životních potřeb, ale také na pokrytí léčebných výloh a případně závazků, jež vám plynou z vašeho podnikání.
- Nemocenské pojištění: K nemocenskému pojištění se OSVČ přihlašuje prostřednictvím formuláře, který je určen pro okresní správu sociálního zabezpečení. Výše nemocenského pak odpovídá 60–72 % redukovaného denního vyměřovacího základu a odvíjí se od výše vašich příjmů za posledních 12 měsíců a doby trvání pracovní neschopnosti.
- Životní pojištění pro OSVČ: Jedná se o komerční produkt, který si podnikatel sám zřizuje v některé pojišťovně nebo u pojišťovacího agenta či makléře. Nastavení i výši pojistky a pojistného si OSVČ volí sama.
Životní pojištění OSVČ: Nastavení produktu
Na výši pojistného má vliv několik faktorů, přičemž tím nejdůležitějším je volba částky, která vám bude vyplacena v případě pojistného plnění. V rámci životního pojištění si však můžete nastavit daleko více rizik, než je pouze pojištění pracovní neschopnosti. Pro OSVČ se určitě vyplatí také úrazové připojištění, jež vám pomůže pokrýt náklady na léčbu a život v případě, že vás nějaké zranění vyřadí na určitou dobu z pracovního procesu.
Kromě množství sjednaných připojištění a nastavené výše pojistných plnění ovlivňuje výslednou částku, kterou zaplatíte na pojistném, také váš věk, zdravotní stav ke dni, kdy pojištění sjednáváte (roli hrají také úrazy a nemoci, které jste v předchozích letech prodělali), a míra rizika vaší podnikatelské činnosti, ale také vašich koníčků (například horolezci mohou mít pojistné vyšší než lidé, kteří mají méně rizikové záliby).
Důležitou položkou, jež se také odrazí na výši pojistného, je tzv. karenční doba. Čím kratší tato doba je, tím více zaplatíte na pojistném. Jedná se o den stanovený v pojistné smlouvě, od kterého vám náleží výplata pojistného. Nastavíte-li si karenční lhůtu například na 25. den, vyplatí vám pojišťovna zpětně plnění od 25. dne trvání pracovní neschopnosti. To znamená, že prvních 25 dnů nebudete mít krytých a musíte sáhnout do svých úspor. Pokud však máte sjednané i nemocenské pojištění, dostanete od 15. dne trvání neschopenky navíc nemocenské dávky od státu.
Pojištění invalidity
V rámci životního pojištění je možné sjednat také připojištění pro případ invalidity. To oceníte ve chvíli, kdy vám nemoc nebo úraz způsobí trvalé následky, které vás omezí nebo trvale zcela vyřadí z podnikatelské činnosti. Produkt životního pojištění rozlišuje tři stupně invalidity, na základě kterých je následně stanovena výše pojistného plnění:
- stupeň invalidity – omezení pracovní schopnosti o 35–49 % (např. poškozená nebo ztráta zraku na jednom oku, amputace ruky v předloktí atd.),
- stupeň invalidity – omezení pracovní schopnosti o 50–69 % (např. úplná hluchota, amputace nohy ve stehně atd.),
- stupeň invalidity – omezení pracovní schopnosti o 70 % a více (např. některá nádorová onemocnění, úplná ztráta zraku atd.)
Zajištění rodiny v případě úmrtí pojištěného
Kromě toho, že vám životní pojištění zajistí částečnou náhradu příjmů a pokryje nejdůležitější náklady, má ještě jednu velice zásadní funkci. Obsahuje totiž povinnou položku, kterou je krytí rizika úmrtí pojištěného. Vy si v rámci pojistné smlouvy sjednáte částku, která bude vyplacená obmyšlené osobě nebo osobám ve chvíli, kdy zemřete. Toto pojištění se sjednává na určitou dobu, a pokud v tomto čase nedojde k pojistnému plnění, zaniká dnem uvedeným v této smlouvě.
Tato položka je důležitá především pro OSVČ, které mají rodinu. Obzvláště v případě, kdy je váš výdělek hlavním zdrojem příjmů domácnosti, by jeho výpadek mohl pro vaše blízké znamenat veliké potíže. Díky pojistce budou vaše manželka, manžel či registrovaný partner a děti zabezpečení i ve chvíli, kdy dojde na nejhorší. Pojistné plnění pokryje nejen náklady na pohřeb, ale také na případné nesplacené půjčky a životní potřeby vaší rodiny.
Z hlediska doby trvání lze životní pojištění rozdělit do tří skupin:
- životní pojištění krátkodobé – do 5 let.
- životní pojištění střednědobé – do 15 let,
- životní pojištění dlouhodobé nebo tzv. celoživotní program.
Kdo může být obmyšlenou osobou?
Obmyšlenou osobou se rozumí člověk, který má právo na pojistné plnění v případě vaší smrti. Pojištěný si jej sám stanoví ve smlouvě, kde je možné zadat i více takových osob. Pakliže nikdo takový stanoven není, získává pojistné plnění manželka, manžel nebo registrovaný partner. Pokud pojištěný nebyl ženatý ani registrovaný, ale měl potomky, čerpají pojistné plnění oni. V případě, že neměl ani děti, přechází právo na pojistku rodičům. Může se však stát, že rodiče pojištěného jsou již po smrti. V takový moment přichází na řadu dědické řízení.
