Na trhu práce se čím dál častěji objevuje nový benefit, a to záloha na mzdu. Ať už se jedná o krátkodobé brigády či stálé úvazky, mzda vyplácená předem či v několika termínech může být pro část zaměstnanců lákavá.
Co se dozvíte v článku
Výplata třeba každý týden
Někteří zaměstnavatelé zavádí výplaty na týdenní bázi. Zejména pro nekvalifikované pracovní pozice a nejrůznější přivýdělky. Na jednu stranu je to logické. Nejeden uchazeč o zaměstnání může být ve složité finanční situaci a možnost získat odměnu za práci prakticky okamžitě přivítá.
Nejedná se o převratnou novinku, kdysi bylo pravidelné poskytování zálohy na mzdu běžné. Následně se od tohoto trendu ustoupilo, avšak praxe ukazuje, že určití zaměstnanci (zejména ti s horší finanční gramotností) zkrátka do výplatního termínu nevydrží. Proto se zavádí řady systémů, kde si zaměstnanec sám, podle potřeby, zvolí, jak často či v jakých termínech požaduje výplatu zálohy na mzdu.
Záloha na mzdu není mzda
Je třeba si uvědomit, že jde jen o zálohu na mzdu. Zaměstnanec čerpá nejprve zálohu a poté je mu poskytnut doplatek mzdy (po odpočtu již vyplacených záloh). Respektive výplatní termín je vždy jen jeden. K tomuto datu je mzda vypočtena standardně z plné výše hrubé mzdy se zohledněním zálohy na daň, sociálního a zdravotního pojištění atd. Eventuálně s provedením exekučních či insolvenčních srážek ze mzdy.
Zákoník práce v ustanovení § 141 odst. 1 uvádí, že mzda je splatná po vykonání práce, nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo právo na mzdu. V tomto období je také určen pravidelný výplatní termín. Zákoník práce tudíž nezakazuje zaměstnanci poskytnout zálohu na mzdu.
Dále se v § 143 odst. 1 zákoníku práce uvádí, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci při výplatě mzdy po provedení srážek ze mzdy zaplatit částku na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem, a to nejpozději v pravidelném výplatním termínu.
Je tak zřejmé, že zaměstnavatel odesílá na své náklady zaměstnanci mzdu pouze jednou. Jestliže jsou zaměstnavatelem poskytovány zálohy častěji, mají nést náklady na toto odeslání sami zaměstnanci. Na straně zaměstnavatele se nebude jednat o daňově uznatelný náklad (výdaj), pokud nevyužije postup dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů (právo plynoucí z kolektivní, pracovní či jiné smlouvy nebo z vnitřního předpisu.
Výběry prostřednictvím chytrých aplikací
S častějším poskytováním záloh je však spojena i další administrativa, proto zaměstnavatelé zavádí za „výběry“ poplatek. K tomu slouží i speciálně připravené mobilní aplikace, pokud zaměstnavatel služby využije. Zde si zaměstnanec zkontroluje částku, kterou je možné za konkrétní měsíc vybrat (obvykle 50 % z celkové výplaty), zvolí a potvrdí výši zálohy. Po výběru obdrží e-mail s potvrzením o poskytnuté záloze. V systému se zobrazuje i historie výběrů každého zaměstnance.
Záloha je benefit, nikoli povinnost zaměstnavatele
Stále je třeba mít na paměti, že se jedná o zaměstnanecký benefit. Zákon poskytování záloh nenařizuje. Jak již bylo popsáno, s poskytnutím záloh je spojena určitá administrativa, ať již zaměstnavatel využije některou z aplikací či zpracování personalistou či mzdovým účetním. Tedy i určení podmínek pro poskytování záloh je na straně zaměstnavatele. Může zvolit maximální možné limity, frekvenci záloh, ale i další omezení. Často se zálohy neposkytují například zaměstnancům s exekučními a insolvenčními srážkami ze mzdy. A to je kámen úrazu, právě tito zaměstnanci by zálohy potřebovali nejčastěji.
Záloha na mzdu a exekuční srážky ze mzdy
Poskytování záloh na mzdu zaměstnancům s exekučními srážkami ze mzdy je však problematické. Pokud se jedná o insolvenční srážky, je v zájmu zaměstnance (úpadce) získat předchozí souhlas insolvenčního správce, aby v tomto postupu nespatřoval nepoctivý záměr.
Také v případě exekucí musejí být zaměstnavatelé opatrní. Problematiku popisuje ustanovení § 285 občanského soudního řádu. Uvádí se zde: Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy. Výplatu srážek oprávněnému provede však vždy až po uplynutí příslušného měsíce.
Vždy tedy musí zaměstnavatel pamatovat na to, že po poskytnutí zálohy musí zbýt dostatek pro provedení měsíční srážky ze mzdy. Proto je někdy doporučováno poskytnout těmto zaměstnancům zálohu maximálně ve výši nezabavitelné částky, protože ta jim bude k dispozici vždy.
Záloha, exekuce a první plátce mzdy
Někteří zaměstnanci si však nesprávně vysvětlují druhou větu ze zmíněného ustanovení občanského soudního řádu. Je-li nařízení výkonu rozhodnutí doručeno plátci mzdy až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jako by povinný měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.
Zde se nepíše, že se při zpracování exekučních srážek ze mzdy k poskytnuté záloze obecně nepřihlíží. Záleží totiž, kdy byl zaměstnavateli doručen první exekuční příkaz či výkon rozhodnutí. Jednoduše řečeno, pokud jde o zaměstnance s nařízenými exekučními srážkami ze mzdy a je mu poskytnuta záloha, je nutné k této záloze vždy při zúčtování exekučních srážek přihlédnout. Jiné by to bylo v situaci, kdy žádné exekuce prozatím nejsou (nebyly doručeny ani předchozím plátcům mzdy) a zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu. Následně je doručen první exekuční příkaz. Zde by se již skutečně k vyplacené záloze za tento měsíc při zúčtování exekučních srážek ze mzdy nepřihlíželo (záloha byla vyplacena před doručením exekučního příkazu či výkonu rozhodnutí).
ČLÁNKY DO MAILU