Podmínky u dohody o provedení práce jsou jednodušší

Závislá práce může být vykonávána na základě pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. A právě dohoda o provedení práce je nyní, v letním období, aktuální. Této formy pracovněprávního vztahu je vhodné využít při sjednávání prázdninových brigád, ale i jako formy přivýdělku, například po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti. Čtěte více: I podpora v nezaměstnanosti od ledna 2009 v novém kabátě

Prakticky to znamená, že je možné uzavřít jednu dohodu o provedení práce v rozsahu 150 hodin za rok, ale také několik dohod v jednom kalendářním roce opakovaně, jejichž celkový rozsah práce nepřekročí uvedených 150 hodin. Zákoník práce hovoří o stejném zaměstnavateli. Nic tedy nebrání zaměstnanci uzavřít další dohody o provedení práce i s jinými zaměstnavateli, ovšem za respektování podmínky časového omezení do 150 hodin u každého z nich. Čtěte více: Práce na dohodu? Bez nároku na nemocenskou 

Pracovní úkol

Nový zákoník práce výrazně zjednodušil podmínky uzavírání dohody o provedení práce. Na rozdíl od pracovního poměru není nutné u této dohody stanovit pracovní dobu. Dohodu lze využít například i pro nepravidelnou pomoc nebo práci tzv. „na zavolání“. Čtěte více: Jak na studentské prázdninové brigády nejvýhodněji?

Dříve se dohody uzavíraly jen na konkrétní ucelený pracovní úkol. Nebylo možné sjednat dohodu o provedení práce například na pravidelnou práci v kuchyni, ale jen na výpomoc při určité akci. Nyní lze sjednat dohodu o provedení práce na jakoukoliv práci, i když nemá povahu uzavřeného pracovního úkolu. Na dohodu je možné pravidelně zpracovávat účetnictví nebo třeba aktualizovat webové stránky. Čtěte více: Kdy a jak se daní příležitostný příjem?

Jediným omezením je vymezení práce odlišného druhu u stejného zaměstnavatele. Nelze tedy například s údržbářem v „klasickém“ pracovním poměru sjednat dohodu o provedení práce opět na činnost údržbářskou. V dohodě o provedení práce by ale mohly být uvedeny další vykonávané práce, jako jsou práce malířské, sklenářské atd.

Nová je i úprava práce za pomoci rodinných příslušníků. Práci konanou na základě dohody o provedení práce je třeba konat osobně. Vyplývá to z obecné povinnosti osobního výkonu práce stanovené v § 38 odst. 1 b zákoníku práce, která se dle § 77 aplikuje i na dohody o provedení práce, sděluje JIŘÍ SALAČ, advokát z advokátní kanceláře DLA Piper Prague LLP. Zaměstnanec tedy již není, narozdíl od původní úpravy platné do 31.12.2006, oprávněn tuto práci konat též za pomoci rodinných příslušníků. Původní úprava stanovila tuto výjimku z povinnosti osobního výkonu práce v § 233, přičemž zároveň nařizovala, aby rodinní příslušníci, za jejichž pomoci má být práce konána, byli uvedeni v dohodě, dodává Salač.

Náležitosti dohody o provedení práce

Dohodu o provedení práce je možné uzavřít ústně i písemně. Samozřejmě s ohledem na právní jistoty a prokázání rozsahu práce, lze doporučit její písemnou formu. V dohodě je vhodné uvést:

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

• sjednaný pracovní úkol,
• výši odměny a podmínky jejího poskytování,
• možnost odstoupení od smlouvy v případě nedodržení podmínek.

Sjednaná výše odměny by měla být přiměřená. Má odpovídat charakteru práce nebo vykované práci. Její minimální výše nesmí být nižší než minimální mzda, tj. 48,10 Kč za hodinu práce. Jestliže by byla sjednána mzda nižší, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek do minimální mzdy podle § 111 odst. 3 zákoníku práce. Čtěte více: Zrušme minimální mzdu a reformujme zákoník práce

Práce na dohodu a pobírání podpory v nezaměstnanosti

Uchazeč vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání může pracovat na dohodu o provedení práce, jestliže jeho sjednaná měsíční odměna nepřekročí polovinu minimální mzdy, tj. hrubý příjem z dohody nepřesáhne 4000 Kč. Toto tzv. nekolidující zaměstnání nebrání pobírání podpory v nezaměstnanosti, avšak uchazeč musí úřadu práce výkon této činnosti ohlásit a doložit její výši. Pokud by ve stejném měsíci bylo uzavřeno více pracovních poměrů, odměny se sčítají. Čtěte více: Jak bude vypadat protikrizová podpora v nezaměstnanos­ti? 

Zahájení práce se ohlašuje nejpozději den před zahájením činnosti. Vznik pracovního poměru se dokládá do osmi dnů po nástupu do práce. Je vhodné tyto termíny dodržovat, protože pro nesplnění povinností vůči úřadu práce může být uchazeč z evidence vyřazen. Čtěte více: Víte o povinnosti hlásit volná pracovní místa úřadům práce? 

Zdanění a odvody z dohody o provedení práce

Z dohody o provedení práce se neodvádí sociální ani zdravotní pojistné. Zaměstnanci bez podepsaného Prohlášení k dani se odměna z dohody o provedení práce do 5000 Kč měsíčně zdaňuje srážkovou daní. Hrubá mzda je rovna základu daně a pojistné se ke mzdě nepřipočítává. Z odměny ve výši 5000 Kč je sražena konečná srážková daň ve výši 750 Kč. Zaměstnanci bude po zdanění vyplaceno 4250 Kč. Čtěte více: Podepsat nebo nepodepsat Prohlášení při vedlejší činnosti?

V případě dosažení částky vyšší než 5000 Kč nebo podpisu Prohlášení k dani je odvedena zálohová daň. Podepsaným daňovým prohlášením si může zaměstnanec uplatnit slevy na dani, případně daňové zvýhodnění. Samozřejmě za podmínky, že nemá ve stejném období podepsáno prohlášení u jiného zaměstnavatele. Čtěte více: Slevy na dani v roce 2009 

Výhody a nevýhody dohody o provedení práce

Nevýhody dohody o provedení práce

• Nezakládá účast na důchodovém a nemocenském pojištění. Zaměstnanec nemůže z dohody nárokovat nemocenské dávky.
• Nelze sjednat právo zaměstnance na důležité osobní překážky v práci ani nárok na dovolenou.
• Z dohody o provedení práce nenáleží odstupné.

Výhody dohody o provedení práce

• Neodvádí se sociální a zdravotní pojištění.
• Dohoda sjednaná do výše 4000 Kč měsíčně nebrání v pobírání podpory v nezaměstnanosti.
• Může být uzavřena na jakoukoliv práci. Nemusí již být konkrétním sjednaným úkolem.