Zjistěte si nejprve, jestli je o váš produkt vůbec zájem, radí šéf akcelerátoru

Po více než dvou letech jsem se opět ocitl na místě činu, zpět v mé alma mater na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE). Důvodem byl rozhovor s docentem Otou Novotným, který vede nový podnikatelský akcelerátor xPORT VŠE. Zda a jak bude úspěšný oproti konkurenčním akcelerátorům, zůstává otázkou, Otovi Novotnému se však rozhodně nedá upřít odhodlání a elán, které potřebuje každý nový projekt, akcelerátor nevyjímaje. Jak navíc Ota Novotný upozorňuje, v případě xPORTu nejde pouze o akcelerátor, nýbrž o komplexní centrum pro podnikání VŠE a stojí tak na několika vzájemně se doplňujících pilířích.

Podnikatelský akcelerátor XPORT má aktuálně čtyři programové linky, do kterých se mohou týmy i jednotlivci zapojit.

• iPORT – Inkubační linka iPORT se zaměřuje na podporu rané fáze podnikání, tedy na to, jak se během tří až pěti měsíců dostat od nápadu ke kvalitnímu byznys plánu.
• aPORT – Akcelerační linka aPORT, která pomáhá hlavně prostřednictvím kvalitního mentoringu v období zhruba šesti až devíti měsíců provést tým s jasně definovaným nápadem a byznys plánem přes začátky podnikání, jeho akceleraci a získávání investic pro další rozvoj.
• cPORT – Kompetenční linka cPORT se zaměřuje na projekty, které do akcelerátoru zadávají korporátní partneři. Cílem není založit nezávislou firmu, ale vytvořit nový produkt, službu, inovaci, které budou uplatněny u korporátního partnera.
• ePORT – Entrepreneurship linka ePORT je zaměřena na vzdělávání, workshopy, semináře nebo konzultace.

• 
• 
• 

Dalších 37 fotografií

V čem se akcelerátor xPORT VŠE liší od jiných podnikatelských akcelerátorů v ČR? Jaká je jeho konkurenční výhoda?

Tento akcelerátor se liší od jiných v několika věcech. Za prvé není čistě podnikatelským projektem a nebere si tak podíly z firem, které do něj vstupují. Za druhé, a to je hlavní rozdíl, nejde jen o akcelerátor, ale jedná se o komplexní centrum pro podnikání VŠE. Obsahuje jak inkubátor, tak akcelerátor, tak projekty s praxí.

Říkáte tedy, že si nebudete brát žádné majetkové podíly ve firmách. Na tiskové konferenci jste nicméně uvedli, že peníze získáte z případné první investice či z obratu prvního roku provozu. O jakých procentech se bavíme?

Bavíme se o jednotkách procent. To znamená mezi třemi a pěti procenty.

Kolik jste přijali v první vlně do xPORTU týmů?

Přijali jsme jedenáct týmů do inkubátoru a tři týmy do akcelerátoru. Celkově jsme vybírali ze čtyřiceti projektů.

Můžete přiblížit, o jaké se jedná projekty?

Projekty mají široký tematický záběr, od těch zaměřených na e-commerce, přes služby, výrobu, vzdělávání nebo zdraví.

Kdy budete nabírat další?

Co se týká inkubátoru, tak ten je sfázovaný se semestrem, takže další týmy do inkubace budeme nabírat v září.

Opět půjde o stejný počet?

Uvidíme, jak se vše rozběhne. Myslím si, že budeme moct dosáhnout i na víc, ale také uvidíme, jaké projekty se nám přihlásí. Co se týká akcelerátoru, tak u něj nemáme speciální časovaný vzdělávací program spojený se semestrem, tudíž se do něj dá naskočit každý měsíc.

Když budeme počítat, že první rok bude, ať už v inkubační nebo v akcelerační lince, kolem patnácti týmů, s jakým množstvím úspěšných projektů byste byl spokojený?

Já bych byl velmi spokojený, kdybychom měli dva projekty, které získají investici nebo rozjedou svoje podnikání ve velkém. Reálná situace v současnosti je ale taková, že uspěje přibližně jeden z deseti. Kdybychom se dostali nad tuto hladinu, bylo by to výborné, ale nemalujeme si vzdušné zámky.

• 
• 

Další 2 fotografie

Zaměřme se blíže na jednotlivé linky xPORTu, které jsou celkem čtyři. Začněme inkubační. Jak dlouho potrvá „pobyt“ v inkubační lince? Říkal jste, že budete nabírat souběžně se semestrem, takže v něm týmy budou několik měsíců, nebo i déle?

Základní program bude trvat tři měsíce, je strukturovaný a má svoje milníky. Firmy, které to budou potřebovat, budou moci zůstat ještě přibližně další dva měsíce.

A mají poté možnost přechodu projektu z inkubační do akcelerační linky?

Ano, ta možnost tam existuje a počítáme s ní. Na druhou stranu to ale bude znamenat jít znova do výběrového řízení a do podmínek akcelerátoru.

Jak inkubační program vypadá? Co všechno budou skupiny absolvovat a v jakém režimu budou fungovat?

Program je aktuálně nastaven tak, že první dva týdny mají týmy na seznámení se s prostorem a procedurami. Následně začíná strukturovaný program, kdy se budou každý týden věnovat jinému tématu, které se vždy vztahuje k tomu, co by firma měla umět a měla mít nastaveno a rozmyšleno. Každý týden bude přednáška jednoho z expertů, který následně bude k dispozici na individuální konzultace. Každý z týmů bude navíc dostávat v průběhu programu zhruba dvě až tři instruktážní videa týdně z mezinárodního vzdělávacího programu akcelerátoru Founders Space. A aby se týmy mezi jednotlivými kroky úplně neztratily, tak každý z nich bude mít svého supervizora, který bude s týmem pravidelně v kontaktu a bude dohlížet, aby jednotlivá témata tým dotáhl až k cíli. Tím by měl být kvalitní byznys plán a kvalitně připravený projekt, se kterým se dá začít.

Přejděme k akcelerační lince. Mohl byste nastínit její program?

Akcelerační linka probíhá trošku jinak než inkubační. Už při výběru hodně dbáme na kvalitu, protože nechceme jít cestou kvantity. Už při fázi výběru se projde celý byznys plán a stav firmy. Už by měla mít první prodeje a první zákazníky a mělo by se jednat o kvalitní tým. Při vstupu do akcelerátoru dostane tým první úkol na další tři měsíce a uzavřou s mentorem dohodu, která se váže ke splnění jednotlivých milníků. Poté projdou tři měsíce individuální práce v oblastech, které jsou potřeba. Přijde den kontroly nebo předvedení toho, kam až se tým dostal, před naším kontrolním boardem. Když vše dopadne dobře, dostanou na další tři měsíce opět úkoly, které musí splnit. Oproti programům, které znám z jiných akcelerátorů, se lišíme v tom, že se budeme snažit dostávat firmy pod větší tlak už od začátku. Na konci by měla být firma s rozjetým byznysem a připravená pro první kolo investic.

Týmy vám za pobyt v inkubátoru a akcelerátoru sice nic neplatí, mají však založenou virtuální peněženku a nesmí překročit rozpočet. Kolik dostanou do začátku?

Na základní program inkubace týmy dostaly 150 000 korun použitelných na služby xPORT. Co se týká akcelerace, tam se budeme pohybovat mezi 600 až 700 tisíci korun. Protože tolik zhruba stojí, aby mohla firma fungovat někde jinde, když platíte kanceláře, mentory a další věci.

Dokážu si představit, že mohou vzniknout nějaké nepředpokládané náklady a rozpočet se dostane na nulu. Opravdu pak projekt končí nebo má šanci získat nějaké kredity navíc? Například ve formě půjčky nebo fiktivního úvěru.

Naše idea je taková, že pokud rozpočet někdo překročí, bude si muset peníze doplatit sám nebo v akcelerátoru skončit. Na druhou stranu vše je nastaveno tak, aby se dobře fungující firmy do takovéto situace nedostaly. Skončí v ní jen projekty, které opravdu nebudou schopny se svým účtem hospodařit. To oběma stranám ušetří spoustu problémů, protože kdyby takhle začaly reálně podnikat, tak za pár měsíců zkrachují.

Máte domluvené nějaké investory, kteří by mohli do projektů z xPORTu investovat?

Ano, připravujeme nyní skupinu mentorů a investorů, kteří by s námi spolupracovali. Už jsme měli úvodní jednání a nyní probíhají individuální schůzky nad projekty, které budeme mít v akceleraci.

Budou to jen české investiční skupiny nebo i zahraniční?

V této chvíli se zatím jedná o české investory a investiční skupiny, máme ale v plánu se podívat i do zahraničí. Musíme se ovšem nejdříve rozjet a vybudovat si kredit.

Co byste poradil zájemcům o účast v dalších kolech, kteří by se chtěli dostat, ať už do inkubační či akcelerační linky. Na co by si měli dát pozor? V čem se často chybuje?

Často se chybuje v tom, že lidé vymyslí nějaký “super” produkt a investují do něj neuvěřitelné množství času a peněz a vůbec si nezjistí, kdo by ho měl kupovat a zda o něj bude vůbec na trhu reálně zájem. Vycházejí z vize “uděláme produkt a nikomu o něm neřekneme, protože by nám ho někdo mohl ukrást. Až ho budeme mít hotový, tak budeme hned bohatí‘‘. Správný postup je přitom opačný. Dělat vše kousek po kousku. Nejprve ozkoušet první prototyp na trhu, poté jej upravit, zkusit první prodej a tak dále. Setkal jsem se s projekty, do kterých lidi nainvestovali třeba tři miliony korun a ani si neověřili v reálu, že jejich produkt bude vůbec někdo chtít.

Pojďme se podívat na třetí kompetenční linku, kde budou konzultační týmy VŠE doplněné o nejlepší studenty pracovat na projektech, které budou zadávat korporátní partneři. Bude kompetenční linka fungovat už v prvních měsících? S kolika projekty počítáte?

Kompetenční linka už fungovala několik let před vznikem xPORT, máme s ní proto nejvíce zkušeností. V téhle té chvíli zde máme asi sedm projektů, které by měly běžet teď ve druhém kvartálu.

Jakým způsobem se budou do těchto projektů studenti vybírat? A je cPORT určen pouze pro studenty nebo třeba také pro absolventy?

Může být pro absolventy, jen se ale samozřejmě musíme držet konkurenčních doložek a podobně. Jestliže třeba absolvent už někde pracuje, k jeho konkurentovi ho poslat nemůžeme.

Jaká jsou kritéria pro lidi, abyste je vzali do cPORTu? Co po nich chcete a jaké by měli mít dovednosti?

Požadované dovednosti se liší podle oblasti, do které dotyčné potřebujeme. Někdy jsou potřeba lidi na statistické modely, jindy zase na marketing nebo třeba na účetnictví. Dotyční musí být ochotni věnovat projektu dostatek času, který odpovídá zhruba třetině až čtvrtině pracovního úvazku, a to v rozsahu minimálně šesti měsíců.

Chtěl bych ale doplnit, že kompetenční linka není jen o tom, že dodáváme studenty, ale jedná se fakticky o komplexní konzultační služby VŠE. V tom se lišíme oproti jiným projektům, kde vznikne neřízený studentský tým a firma se o něj musí starat. V našem případě jde opravdu o byznys projekt, kde se musí dodat to, co se slíbilo.

Projekty, které si firmy zadávají, je něco stojí?

Ano, jde o komerční projekty.

O jaké jde řádově částky?

Závisí projekt od projektu, řádově ale začínáme na statisících.

cPORT mohou využívat jen korporátní klienti, nebo to mohou být i menší firmy?

Mohou to být i menší firmy, řadu projektů pro tento typ zákazníků jsme již řešili.

Existují nějaké podmínky pro tyto firmy? Kdy firmě například řeknete, že její projekt neberete?

Předně nás musí projekt zajímat a bavit. To znamená, že děláme projekty, kde je potřeba naše kompetence, kdy chce firma vymyslet něco nového či podívat se na věci jinýma očima. Naopak nebereme projekty, kde by po nás někdo chtěl něco ve smyslu‚‚dodejte nám deset testerů na padesát dní‘‘.

Poslední linka xPORTu se zaměřuje na vzdělávání a workshopy a měla by být otevřená všem studentům. Jak bude konkrétně vypadat?

Některé přednášky nebo předměty, co se učí na VŠE, se budou učit v xPORTu. Budou je stále učit jednotlivé fakulty VŠE, jenom v novém prostředí, které jim umožní týmovou práci. Navíc budou v xPORTu probíhat další akce. Rádi bychom dělali v xPORTu workshopy a věci zaměřené na podnikání, a to nejen pro školu, ale i pro lidi odjinud. Moje soukromá idea je, aby se xPORT stal průvodcem českého investora startupovým světem.

Plánujete v budoucnu přidání další linky?

Necháme se překvapit, jak všechny věci poběží. Jsme na začátku a uvidíme, která linka se osvědčí a která ne a jak je případně přeházet. Máme výhodu, že nejsme vázaní žádným evropským projektem, a tím, že bychom něco naslibovali a museli to několik let beze změny držet.

Děkuji za rozhovor.

Ačkoli „oficiální“ část rozhovoru už skončila, Ota Novotný přidal k dobru ještě jeden nedávný zážitek. Kabinet, ve kterém aktuálně sedí, totiž dříve patřil poměrně obávanému profesorovi. Měl jsem domluvenou schůzku s jedním s potenciálních partnerů akcelerátoru. Když ke mně dorazil do kabinetu, viditelně zesinal a znervózněl. Když jsem se ho zeptal, co se děje, odpověděl, že na tento kabinet nemá dobré vzpomínky, jelikož ho v něm několikrát dotyčný profesor zkoušel a pokaždé ho tzv. vyhodil, uzavřel s úsměvem rozhovor Ota Novotný.