Zkuste podnikání nanečisto pomocí fiktivní firmy

Studenti středních škol se s podnikáním setkávají již v rámci školní docházky. Řada škol má totiž ve svých rozvrzích fiktivní firmy, ve kterých studenti povinně pracují a simulují tak chod běžné firmy. Založí ji a pak v ní pracují, drží se právních předpisů a uskutečňují fiktivně vše, co se děje v denní praxi běžné firmy. Všechno probíhá jakoby naostro, jediným rozdílem je, že studenti reálně nesměňují peníze, služby a zboží. Pracovat by však měli s reálnými podklady z praxe. Podle Centra fiktivních firem (CEFIF) při Národním ústavu odborného vzdělávání práce ve fiktivní firmě zahrnuje zejména:

• nákup, prodej, reklamu,
• písemný i telefonický hospodářský styk,
• fakturaci a účtování a
• činnosti podnikového sekretariátu.

Cílem praxe ve fiktivní firmě pak je naučit studenty:

• samostatnosti a pocitu zodpovědnosti za vlastní práci,
• schopnosti orientovat se v hospodářské praxi a pohotově reagovat,
• prostřednictvím komunikace se zahraničními fiktivními firmami rozvíjet jazykové znalosti,
• aplikovat teoretické vědomosti při řešení praktických úloh v jednotlivých odděleních firmy,
• schopnosti komunikace, spolupracovat a prezentovat výsledky.

Studenti postupují krok za krokem, jako kdyby zakládali skutečnou firmu. Musí si zvolit předmět podnikání a právní formu společnosti. Sepsat společenskou smlouvu, ohlásit živnost nebo požádat o koncesi, podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, přihlásit se jako plátce daně. Vše fiktivně. Fiktivní firma dostane výpis ze živnostenského rejstříku a výpis z obchodního rejstříku. Otevře si účet u fiktivní banky a přihlásí se k platbě zdravotního pojištění u fiktivní zdravotní pojišťovny, atd.

Studenti mohou navázat kontakty se zahraničními fiktivními firmami nebo se účastnit mezinárodních veletrhů fiktivních firem. O práci ve fiktivní firmě mohou také získat doklad v podobě certifikátu. Mohou také spolupracovat s reálnou firmou. Budou studenti z fiktivních firem pracovat nebo podnikat jinak? Čtěte více: Generace Y – nový pojem také u podnikatelů

Ze spolupráce s fiktivní firmou může podnikatel profitovat

" Pro lepší představu o práci firmy a užší spojení s praxí je vhodné, aby fiktivní firma navázala kontakt se skutečnou firmou, jejíž činnost bude do určité míry kopírovat," radí CEFIF v dokumentu Zakládáme fiktivní firmu. Důvodem je, že fiktivní firma může v rámci své činnosti zajistit určitou formu reklamy pro skutečnou firmu a skutečná firma tedy může sponzorovat činnost fiktivní firmy a zajistit pro ni finanční zdroje tam, kde vznikají skutečné náklady. Ať už je to poštovné, telefonní poplatky nebo zajištění potřebných formulářů. Skutečná firma může fiktivní firmě pomoci také při zařizování provozních prostor firmy.

Podle Lukáše Huly, vedoucího CEFIF, je velmi obtížné získat relevantní data o tom, kolik studentů se zkušeností z fiktivní firmy skutečně po dostudování nebo po získání reálné praxe začne podnikat. Nedá se očekávat, že naši absolventi začnou podnikat hned po ukončení střední školy. Fiktivní firma jim spíše pomůže při hledání prvního zaměstnání a teprve až získají zkušenosti a začnou zvažovat soukromé podnikání, přicházejí zkušenosti z práce ve fiktivní firmě, domnívá se Hula. V tu chvíli už však bývalý student a začínající podnikatel nemá se školou žádné pevné vazby. Každoročně máme více jak 3000 absolventů, připomíná však Hula.

Jaký přínos může mít pro podnikatele spolupráce s fiktivní firmou? – zeptal se také business server Podnikatel.cz. Lukáš Hula vidí dva hlavní přínosy pro podnikatele. Prvním je zmíněná reklama, druhým vztah k potenciálním zaměstnancům. Fiktivní firma může nést jméno reálné firmy nebo alespoň prodává její zboží. Podnikatel je zařazen mezi sponzory školy, obecně žáci školy získají povědomí o firmě a mohou ho přenést i k rodičům. Což obzvláště v menších městech může znamenat dobře zacílenou reklamu za relativně málo peněz, objasňuje. Pokud podnikatel navštěvuje hodiny nebo alespoň občas hovoří s žáky a vyučujícím, může získat dobré reference na absolventa a dokonce si ho může prohlédnout i při práci nebo si projít jeho výstupy. Někdy také žáci fiktivní firmy absolvují svoji odbornou praxi ve firmě, se kterou spolupracují, dodává Hula.

Získat informace z reálných firem o jejich zkušenostech se spoluprácí s firmami fiktivními však není jednoduché. Firmy, které podle informací z CEFIF s fiktivními firmami spolupracují či spolupracovaly, totiž na dotazy buď nereagují nebo nevědí, o co se jedná. Jako například v Kosteleckých uzeninách, respektive v Agrofert Holdingu, do kterého Kostelecké uzeniny patří.

Podobně se serveru Podnikatel.cz nepodařilo prostřednictvím e-mailu získat informace od studentů, kteří ve fiktivních firmách pracují. E-maily z aktuálního seznamu fiktivních firem CEFIF se buď vracejí jako nedoručitelné nebo na ně opět nikdo nereaguje. Důvodem jsou školní prázdniny?