V České republice bylo elektronické mýtné zavedeno k prvnímu dni letošního roku. Zpoplatněných je celkem 970 km dálnic a silnic pro motorová vozidla. Do skupiny automobilů, na které se výběr mýtného vztahuje, patří vozidla kategorie N3, tzn. nákladní automobily o hmotnosti 12 tun a výše. Kromě toho dopad mýtného pociťují i autobusoví dopravci, jejichž dopravní prostředky přesahují rovněž celkovou hmotnost 12 tun.
Zároveň platí, že povinnost zaplatit za užití pozemní komunikace se nevztahuje jen na domácí vozidla. Platí také pro zahraniční subjekty. Do budoucna je v plánu rozšířit tento závazek i na vozidla kategorie N2. Podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky by tomu tak mělo být od ledna 2009. Zároveň by podle něj mělo dojít i k postupnému zpoplatnění komunikací nižších tříd. Nejprve by měla přijít, a to na začátku příštího roku, na řadu část silnic I.třídy, její zbylá část spolu s kategorií II. a III. by měla podstoupit změny nejdříve od ledna 2009.
Sledované kamióny
Každé vozidlo podléhající mýtné povinnosti musí být povinně vybaveno palubní jednotkou premid. Umisťuje se na přední čelní sklo vozidla a lze ji získat na distribučních místech premid point, které se nacházejí u zpoplatněných komunikací či na kontaktních místech umístěných v krajských městech. Pokud se chce firma informovat, kolik ji průjezd na vybrané dálnici bude stát, může použít tzv.mýtný kalkulátor, kde stačí zadat pouze adresné informace o začátku a konci cesty.
Jakmile je zaznamenán průjezd vozidla pod mýtným bodem, je ihned zúčtováno mýtné za užití daného úseku. O zaúčtování mýtného se řidič dozví díky akustickému signálu dané nainstalované jednotky. O řádné placení mýtného se starají pevná, přenosná a mobilní kontrolní zařízení. Mobilní složku představují pracovníci celní správy, pevná kontrola spočívá v umístění kamerového systému na mýtných bránách.
Co stojí mýtné?
„V ceně mýta je zahrnuto využití zpoplatněné komunikace a také veškeré doprovodné služby jako jsou distribuční a kontaktní místa, zákaznická linka, která je zdarma a nonstop pro česká telefonní čísla”, říká Davida Valčuha z Linky zákaznické podpory elektronického mýtného systému v České republice.
Na rozdíl od dálniční známky, která představuje roční, měsíční, sedmidenní či jednodenní fixní poplatek, je výběr mýtného formou tzv. výkonného zpoplatnění. Spravedlivost je spatřována v tom, že se tak platí pouze ujeté kilometry. Jak uvádí mluvčí ministerstva dopravy, mýtné je v podstatě forma daně za kilometr, průměrně se jeho cena pohybuje okolo 4,05 Kč za kilometr.
Sazby určené pro výpočet se liší podle počtu náprav a emisní třídy vozidla, jejich konkrétní výše jsou k dispozici na těchto webových stránkách.
Osobní vozidla
V České republice jsou osobní automobily z povinnosti platit mýtné zatím vyloučeny. Podobně je tomu i u rakouských a švýcarských sousedů, kde je pro jízdu po dálnici potřeba pouze příslušná známka. Pro průjezd rakouských dálnic je možno použít desetidenní, dvouměsíční a roční známku, ve Švýcarsku za roční nálepku na předním čelním skle zaplatíme 28 EUR. Naproti tomu v Německu lze zatím cestovat po dálnicích bez jakýkoliv poplatků. O to více je pak patrný rozdíl ve Francii či Španělsku. Zde je výběrčí systém založený podobně pro obě země a platí následující: při vjezdu na dálnici dostane řidič platební lístek, který následně při výjezdu zaplatí. Existují ale i úseky, kdy se platí již na začátku placené cesty. Mnohokrát se tak může stát, že za 100 km úsek dálnice je potřeba uhradit i částku pohybující se kolem 6 EUR. To platí konkrétně pro Francii, Španělsko je v tomto ohledu ještě mnohem dražší, dálniční poplatky tam patří k nejvyšším. Za 100 kilometrů španělské dálnice je řidič povinnen zaplatit až 7,50 EUR. Kupříkladu v porovnání s Řeckem, kde se za pětinásobek trasy platí „pouze“ 5,70 EUR, je rozdíl opravdu propastný.
Výhoda nebo problém?
Podle Davida Valčuhy ze zákaznické linky slouží výběr mýta mimo jiné k vylepšení dopravní infrastruktury zpoplatněných silnic. V jakých jiných oblastech je ještě možno spatřit výhody tohoto systému?
Na rozdíl od států západní Evropy je elektronický způsob výběru možností, jak se vyhnout negativům, které s sebou přináší manuální výběr těchto poplatků – tím je myšleno především zdržení řidičů u mýtných stanic. Další důvodem, proč je dobré zavést mýto, je narůstající trend využití výkonového zpoplatnění v rámci celé EU. Jeho výhody jsou spatřovány ve spravedlivosti či snazší diferenciaci poplatků, kupříkladu dle denní doby nebo ekologické citlivosti trasy.
Na druhou stranu, v souvislosti se životním prostředím, mýtné samo o sobě nadměrnému provozu kamiónů nezabrání. Pravděpodobnost, že se jejich počet sníží, existuje. Záleží ale na několika faktorech. Hlavně pak na výši ceny – dojde-li ke zdražení automobilové dopravy, její alternativy nabudou na síle a v budoucnu se stanou využívanějšími.
Co opravdu může znamenat negativní dopad, je způsob, s jakým dopravci často řeší problém drahého mýtného. Volí náhradní trasy, které se pak častokrát díky většímu množství nepatřičných vozidel mění v jednu velkou kolonu a stávají se těžko průjezdnými. V tomto ohledu bude podstatný přísný přístup státu k nadměrnému objíždění placených úseků. Možností by mohlo být nahrazení dosavadní „mikrovlnné“ technologie za satelitní systém. Ten totiž umožňuje relativně jednoduché rozšíření placeného sektoru i na silnice nižší třídy, a tím zkomplikování objízdné trasy.
ČLÁNKY DO MAILU