V České republice je dnes možné zajít na zhruba 180 farmářských trhů. Jejich boom začal přesně před třemi lety. Jak si po té době trhy a především jejich provozovatelé vedou? Jde jen o módní trend, který časem sám opadne nebo jim někteří nepoctiví prodejci vybudují tak špatnou reputaci, že se trhy zahubí samy? Na tyto otázky odpovídali serveru Podnikatel.cz tři provozovatelé farmářských tržišť. Všichni navíc pochází z Polabské nížiny, o které se říká, že je to nejúrodnější oblast České republiky, a zahradničení má v tomto regionu velkou tradici. Přesto, nebo právě proto, je jejich situace ještě náročnější, než v jiných koutech země.
Poděbrady, Milovice, Roudnice nad Labem, tři města, která nejsou z pohledu zájmu jejich obyvatel ničím výjimečná. I zdejší lidé podlehli lákadlu čerstvé zeleniny a dalších zemědělských nebo potravinářských produktů. A podle pořadatelů trhů zájem o ně stále roste. Ve srovnání s loňským rokem se návštěvnost trhů v Milovicích zvýšila až o 40 % a vzrůstající tendenci zaznamenávají také v Roudnici nad Labem. Trhy mají své pravidelné zákazníky z města, ale sjíždějí se na ně i lidé z okolních vesnic nebo chataři. Kvalitní farmářský trh se ovšem nepozná podle hojné návštěvnosti, ale především podle spokojenosti nakupujících s nabízenými produkty. Pokud organizátoři nedokáží udržet kvalitu a autenticitu opravdového farmářského trhu, přestanou na takovém trhu návštěvníci nakupovat a ten časem zanikne,
uvádí Svatava Jirmusová, předsedkyně sdružení Trhni se, které Roudnické farmářské trhy provozuje.
Chceme české potraviny
Nejžádanějším sortimentem zůstávají na farmářských trzích čerstvá zelenina a ovoce.
Podle aktuálního průzkumu nákupních zvyklostí považuje 62 % Čechů současný potravinový sortiment za nedostačující. Chybí jim hlavně lokální, kvalitní a čerstvé potraviny. Kvalita je momentálně nejdůležitějším faktorem při výběru potravin pro téměř polovinu oslovených lidí. Cena je rozhodující pouze pro třetinu respondentů. K negativnímu naladění vůči potravinám z jiných zemí zřejmě přispěly i nedávné aféry se smíchanou koninou v mletém hovězím mase či dovoz nekvalitních potravin z Polska. Složení potravin je při nákupu nejdůležitějším faktorem pro 11 procent respondentů, země původu pak jen pro čtyři procenta z nás. Na původ potravin se proto zaměřuje 90 % dotázaných, většina se ale zajímá jen o vybrané druhy. Nejvíce původ potravin sledují v Karlovarském, Libereckém, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji,
říká Karel Růžička ze společnosti KPMG Česká republika. Tento fakt samozřejmě nahrává provozovatelům farmářských tržišť. Ovšem představa, že by pořádání farmářských trhů byl zlatý důl, na kterém lze bez problémů a rychle zbohatnout, je podle nich mylná.
Problém je najít farmáře
Zcela zásadní je pro pořadatele trhů umět sehnat skutečně dobrého producenta, který je ochotný na trh přijet. A to se mnohdy zdá být velký problém, dokonce i v oblasti, která se profiluje jako zemědělská. Mnozí zemědělci ze Středočeského kraje dávají přednost trhům ve snadno dostupném hlavním městě. Takový problém loni řešili právě v Roudnici nad Labem. Když jsme naše trhy rozjížděli, nebylo jednoduché farmáře přesvědčit, aby k nám vůbec přijeli. Velká část z nich upřednostňovala cestu na trhy do nedaleké Prahy, ale také do Mostu nebo do Teplic. Věřili, že tam více uspějí. Ti, kteří to s námi zkusili, jsou ale spokojení a dobrá polovina z nich má zájem o stánek v Roudnici i letos,
komentuje Svatava Jirmusová a Gabriela Pletková, organizátorka trhů v Milovicích jí přitakává: I letos jsem se snažila vycházet z prvotní myšlenky farmářských trhů, tedy nabízet především lokální produkci od pěstitelů a výrobců z nejbližšího okolí, ale bylo mi řečeno, že Milovice nejsou zajímavou lokalitou a zemědělci raději míří do Prahy. Proto si vážím všech, kteří na naše trhy přijíždí.
Jak se ale ukázalo, zájem o farmářské trhy je i ve zmíněných městech, která jsou obklopena poli a svou vlastní ředkvičku nebo květák si v nich nepěstují snad jen obyvatelé panelákových sídlišť. Podle Svatavy Jirmusové proto působí trochu úsměvně, když letos musela některé prodejce, kteří ještě loni nejevili zájem, z kapacitních důvodů odmítnout.
Novinky z farmářských trhů po celé republice čtěte na sesterském webu Vitalia.cz
Otázka lokální produkce
Nákup produktů od místních zemědělců napomáhá udržovat sílu a charakter regionu. Jenže neexistují žádná pravidla, která by určovala, z jaké vzdálenosti by zboží mělo být dováženo, aby o něm bylo možné prohlašovat, že jde o lokální produkt. A nabídnout bohatý sortiment z místních kapacit bývá problém. Realita je navíc taková, že jen málo skutečných zemědělců má čas a zájem se trhu osobně účastnit. Obvykle svůj čas organizují tak, že tři dny v týdnu prodávají na trzích a zbytek věnují práci ve svém hospodářství. Při současném množství farmářských trhů to mnozí řeší prodejem své produkce další osobě, která pak na trhu nabízí zboží několika producentů,
vysvětluje Pavlína Honzů, pořadatelka Polabských farmářských trhů v Poděbradech a Nymburku. V případě, že místo prvovýrobce nastupuje prodejce, musí od něj mít oprávnění k prodeji. I tito lidé mají na trzích své místo a podle pořadatelů proto neplatí, že kdo nemá ruce od hlíny, nemá na farmářském trhu co pohledávat.
Kdy je ještě trh farmářský?
Označení „farmářské trhy“ není žádnou registrovanou značkou. Používá se prostě proto, že je pro zákazníky atraktivní a srozumitelné. Záleží pouze na jeho provozovateli, koho mezi trhovce pustí a koho ne. Proto není možné nikomu vyčítat, že se vedle brambor z Podřipska objeví i holandské sýry nebo mořské ryby. Největší poptávka je ale vždy po poctivé české zelenině a ovoci. A proto je český sortiment vždy základem. Farmářské trhy jsou tu také proto, aby oživily domácí ekonomiku a přinesly nové pracovní příležitosti. Proto 95 % naší nabídky pochází z lokální produkce. Uzeninové speciality, mořské ryby nebo sýry zařazujeme jen občas pro zpestření v rámci tématicky laděných trhů,
říká Pavlína Honzů a dodává: Pokud máme ve svém okolí zemědělce nebo producenta, který má zájem se trhu účastnit, tak mu vždy dáme přednost před někým z větší vzdálenosti.
Místní původ také stále častěji vyžadují samotní zákazníci. Dovedly je k tomu nepříjemné zkušenosti s nepoctivými prodejci, kteří se na trh vetřeli se zbožím nakoupeným v supermarketu. Ne snad, že by zákazníci jezdili obhlížet každé pole, ale mají rádi příběhy, které se k jejich domovině vážou, a prodejce, který nezná místní reálie a nabízí nepůvodní zboží, je dřív nebo později odhalen. Pokud zákazník nedostane odpovídající odpověď, vzbuzuje v něm výrobek nedůvěru. Od toho jsme tu my organizátoři farmářských trhů, abychom na autentický farmářský trh pouštěli jen kvalitní české prvovýrobce,
uzavírá Svatava Jirmusová.
Udržet zájem zákazníků není jen tak
Ani tak populární záležitost, jakou jsou farmářské trhy, není možné udržet pouze samospádem. Klíčem k úspěchu je především kvalitní nabídka potravin, ale ta by sama o sobě nestačila. Jednou z funkcí trhů je totiž funkce společenská, a proto je nutné neustále pracovat na vztazích. Je dobré si uvědomit, že farmářský trh není jen potravinovým trhem, ale i místem setkávání. Prostorem, kde se potkávají a sbližují výrobci a zákazníci. Proto trhy podporujeme i hudbou, vystoupením dětí z místních mateřských škol a podobně,
vykládá Svatava Jirmusová z Roudnice nad Labem. Osvědčilo se nám mít stabilní prodejce. Zákazníci se pak mohou spolehnout na stálou kvalitu a také si své nákupy mohou dopředu plánovat,
říká pořadatelka trhů v Poděbradech Pavlína Honzů. Základem ale zůstává čerstvá a kvalitní nabídka zboží. Držíme se hesla „Náš zákazník, náš pán“ a vítáme podněty ze strany zákazníků. Bohužel, ne všem můžeme vyhovět,
říká Gabriela Pletková z Milovic.
Osobní dohled nad kvalitou
Nejen samotní prodejci, ale také organizátoři trhů musí brát v potaz hygienické nebo veterinární předpisy. Pořadatelé ale musí být schopni na kvalitu prodejců a jejich zboží dohlédnout i sami. Snažíme se vždy poctivě prověřovat původ zboží. Existují různé způsoby, jak toto provést. Toto vnímáme jako nejpodstatnější část své práce při organizaci trhu,
popisuje jednu z důležitých činností pořadatele Pavlína Honzů. Organizátoři trhů by také měli najít čas na osobní návštěvu zemědělců, kteří jsou na jejich trhu zastoupeni. Podle Gabriely Pletkové z milovických trhů není možné spoléhat jen na kontroly ze strany státních úřadů: Chci osobně vidět pole, ze kterého nabízené produkty pocházejí. U prodejců vína, pečiva, vajec nebo sýrů je pak zásadní, aby mohli předložit doklad o původu zboží. A v případě druhotného prodeje pochopitelně žádám i pověření k prodeji od prvovýrobce.
Takový přístup upevňuje vzájemné vztahy a důvěru mezi farmářem a pořadatelem. Nejlepším indikátorem kvality nabízeného sortimentu ovšem dál zůstávají zákazníci.
Tak jako téměř každý obor, i farmářská tržiště mají svou vlastní organizaci. Sdružují se v Asociaci farmářských tržišť ČR, jejímž zakládajícím členem bylo občanské sdružení Trhni se, pořadatel trhů v Roudnici nad Labem. Asociace má za úkol sdružovat poctivé pořadatele farmářských trhů a být prostředníkem pro vzájemnou výměnu informací a spolupráci mezi jednotlivými organizátory farmářských trhů.
ČLÁNKY DO MAILU