Zatímco v mediálních výstupech používá „rodinný vyměřovací základ“ pro fiktivní vyměřovací základ, v důvodové zprávě „rodinným vyměřovacím základem“ rozumí dobrovolné sdílení vyměřovacích základů manželů. Jde však o dvě odlišná opatření.
Co se dozvíte v článku
Součást důchodové reformy je i fiktivní vyměřovací základ
Důchodová reforma, kterou předložilo MPSV a kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna, obsahuje řadu změn, které by měly pomoci udržitelnosti důchodového systému. Jde například o prodloužení věku odchodu do důchodu, parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů či zrušení zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahrazení nárůstu penze slevou na pojistném na důchodové pojištění.
Součástí reformy je i omezení výchovného, které má ovšem kompenzovat zavedení institutu fiktivních vyměřovacích základů. Fiktivním vyměřovacím základem se rozumí částka, která sice není ani nebyla příjmem započitatelným do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění (příspěvky do důchodového systému z ní tedy nebyly odváděny), avšak při výpočtu procentní výměry důchodu se bude počítat, jako by jím byla. Výše fiktivního vyměřovacího základu se bude odvozovat od všeobecného vyměřovacího základu určeného pro rok, do kterého péče spadá.
Spor o dopad na budoucí důchodkyně
A právě omezení výchovného a zavedení fiktivních vyměřovacích základů se v posledních dnech dostalo na přetřes, kdy MSPV reagovalo na článek, který vyšel na serveru Novinky.cz. Text odkazuje na analýzu, podle které údajně navrhovaná opatření vezmou budoucím důchodkyním s průměrnou mzdou, když měly dvě nebo tři děti, zhruba 700 tisíc korun za 21 a půl roku. MPSV ovšem oponovalo, že analýza mylně interpretuje některá opatření a data.
Rodinný vyměřovací základ jako fiktivní vyměřovací základ
Pomiňme, zda má v daném případě MPSV pravdu (má), a zaměřme se na terminologii, kterou v reakci použilo. Ministerstvo totiž místo terminologie ze zákona (fiktivní vyměřovací základ) použilo spojení „rodinný vyměřovací základ“. Nešlo o první takový případ. Ve veřejné komunikaci dlouhodobě používáme pro fiktivní vyměřovací základ spíše termín „rodinný VZ“. Máme za to, že pro širokou veřejnost je to uchopitelnější a zapamatovatelnější pojem. Jedná se ale každopádně o totéž,
uvedl serveru Podnikatel.cz Jakub Augusta, mluvčí MPSV.
Na jednu stranu jde o pochopitelnou věc. Standardně se různé zákony či opatření označují „přezdívkami“, aby si je lidé lépe zapamatovali. Také novináři je pak často takto v textech označují. Nemusí jít o zcela technicky zcela „správné“ označení či termín použitý v zákoně nebo důvodové zprávě. Určité zjednodušení je v pořádku. Pro příklad ostatně nemusíme chodit daleko – zmíněná „důchodová reforma“ je novelou zákona o důchodovém pojištěním.
Samozřejmě se občas politická reprezentace snaží různými označeními podprahově působit na voliče a podsunout jim, že je daný zákon nebo opatření o něčem jiném, než ve skutečnosti je. V takovém případě je však na médiích, aby tento postup prokoukla a místo toho použila neutrální pojem.
Rodinný vyměřovací základ je i sdílení vyměřovacích základů manželů
U „rodinného vyměřovacího základu“ o manipulaci nejde a dalo by se pochopit, že jej ministerstvo používá místo nudného a technického „fiktivního vyměřovacího základu“. Bylo by to za běžných okolností v pořádku. U „rodinného vyměřovacího základu“ je však problém, že tímto označením samo ministerstvo v důvodové zprávě už od předložení návrhu označuje úplně jiné opatření, konkrétně zavedení dobrovolného sdíleného vyměřovacího základu manželů a registrovaných partnerů. V důvodové zprávě takto sdílení vyměřovacích základů manželů a registrovaných partnerů označuje hned 8krát. A to už je poměrně zásadní problém, protože to samé ministerstvo používá stejné označení pro dvě odlišná opatření.
Když si teď tak někde přečtete o rodinnému vyměřovacím základu, budete se muset snažit z kontextu poznat, který má teď ministerstvo zrovna na mysli. Někdy to půjde, někdy ne. Nejen MPSV by proto mělo v budoucnu více přemýšlet, jaké neformální označení pro ta či jiná opatření zvolí. Je samozřejmé, že paragrafové znění a důvodovou zprávu tvoří jiní pracovníci ministerstva, než kteří je pak komunikují na veřejnosti. V zásadě jsou tak dvě možnosti.
Když je pojem zabraný, musí se vymyslet jiný
Buď se u zásadních změn bude na neoficiálních označeních už od začátku podílet i tiskový obor ministerstva, nebo holt odborníci na komunikaci musí následně vymyslet označení, které už nebylo v dané normě použito v jiné souvislosti. Každopádně použití stejného označení pro dvě odlišné věci není šťastné a komunikaci směrem k veřejnosti nepomáhá. Jde tak proti záměru, aby lidé věc snadněji uchopili.
ČLÁNKY DO MAILU