Zmatky kolem nového registru smluv. Co se stane, když uzavřete smlouvu se státem

Sněmovnou schválený registr smluv vyvolal i mezi novináři zmatky ohledně povinností, které by se mohly dotknout firem. Co ale ve skutečnosti poslanci odklepli? Oslovili jsme právníky a zjistili podrobnosti.

Zákon ležel na stolech poslanců několik let

Už na konci roku 2013 skupina poslanců předložila sněmovně návrh zákona, který nařizuje zveřejňovat smlouvy se státem v centrálním registru smluv. Teprve až v druhé polovině roku 2015 zákon s pozměňovacími návrhy poslanci schválili. Kolem zákona však nastala panika na mediální scéně. Už to vypadalo, že smlouvy s Agrofertem, který vlastní ministr financí Andrej Babiš, se v registru smluv ukazovat nebudou.

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek

Jenže jak se ukázalo, novináři se ztratili v množství pozměňovacích návrhů, které se zákonem byly spojeny, a také ve slovní přestřelce mezi opozičním poslancem TOP 09 Miroslavem Kalouskem a poslanci ANO.

Pokud orgán státní správy či nějaká jiná státní společnost uzavře s Agrofertem obchodní smlouvu, bude tato smlouva zveřejněna v registru smluv, potvrdil serveru Podnikatel.cz mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka, který považuje články ve spojitosti s Agrofertem za nesmyslné a účelové.

Čtěte také: Babišova republika: Čtěte, co všechno Babiš vlastní a kam až sahá jeho moc

V registru smluv se tak objeví všechny smlouvy, které uzavřou státní úřady, kraje, obce s rozšířenou působností a firmy, v nichž má stát většinový podíl, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby. Zveřejňovat se budou všechny smlouvy nad 50 tisíc korun. Výjimku dostaly firmy se státním podílem obchodované na burze, tedy ČEZ, dále politické strany, nejmenší obce, Poslanecká sněmovna, Senát nebo Kancelář prezidenta republiky.

Z návrhu samotného zákona ani z důvodové zprávy nevyplývá přímá povinnost uložená jen jedné ze stran takovou smlouvu uveřejnit, následky neuveřejnění však postihují obě smluvní strany, přibližuje znění zákona Diana Schneiderová z advokátní kanceláře Fabian & Partners. 

Smlouvy zveřejní v registru smluv buď úřad, nebo druhá smluvní strana

Smlouvu v registru smluv tedy může zaslat ke zveřejní i druhá strana smlouvy, tedy společnost, doplňuje advokát Pavel Juřička z TaylorWessing  e|n|w|c advokáti. Tyto smlouvy budou zároveň obsahovat informace sloužící k identifikaci smluvních stran. V případě společností se bude jednat zejména o název firmy, IČO, sídlo a informace o zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

A co se zveřejňovat nebude? Tady je rychlý seznam:

• utajované informace,
• osobní údaje, které nejsou běžně zveřejňovány ve veřejných rejstřících,
• obchodní tajemství,
• informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákona o daních, poplatcích, z penzijního nebo zdravotního pojištění anebo sociálního zabezpečení,
• informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a autorského práva,
• informace o plnění úkolů zpravodajských služeb, aj.

V případě, že by se tyto informace ve smlouvě vyskytovaly, je třeba je před uveřejněním vyloučit. Pokud by tyto informace tvořily celý obsah smlouvy, pak se smlouva neuveřejní vůbec, komentovala znění zákona pro server Podnikatel.cz Diana Schneiderová. 

A kdy musejí být smlouvy v registru smluv zveřejněny? Zákon stanovuje povinnost zveřejnění podle § 2 návrhu zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, vystavení faktury či plnění ze smlouvy a účinnost smlouvy nastává až po jejím uveřejnění v registru smluv. V případě, že smlouva není uveřejněna ani do 3 měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku, říká Schneiderová.

Jenže zákon se v praxi bude chovat poměrně dost kostrbatě. Smlouvy by se měly zveřejňovat až na konci druhého pololetí příštího roku a teprve až za rok bude účinkovat sankce neplatnosti, kdy nezveřejněné smlouvy budou zrušeny od počátku. A zde je další kámen úrazu. Budou moci firmy, které se státem uzavřou smlouvu, a ta nebude zveřejněna v registru smluv a bude tedy zrušena, vymáhat nějaké odškodnění?

Jak upozorňuje advokát Pavel Juřička, s vymáháním případné škody to nebude úplně až tak jednoduché. Pokud by totiž mohla zveřejnění smlouvy a tedy i její účinnosti dosáhnout i společnost jakožto druhá strana smlouvy, nebude zřejmě možné vymáhat škodu, jelikož ji druhá strana mohla odvrátit, uvedl pro server Podnikatel.cz Juřička. Povinnost zveřejnění smluv totiž platí pro obě smluvní strany. Pokud tak neučiní jedna ze stran, musí tak učinit druhá smluvní strana, tedy společnost.

Pokud však dojde k situaci, že se jedna strana ve smlouvě zaváže splnit povinnost uveřejnění a svou povinnost poruší, bude moci druhá strana požadovat jakoukoli náhradu za porušení smlouvy vyplývající z ustanovení. Zejména tedy náhradu škody, ušlý zisk, případně žalobu na bezdůvodné obohacení, uzavírá Diana Schneiderová.