Novinkou roku 2014 je takzvaný rodinný závod. Jedná se o závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manželi sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některého z nich. Problematika je upravena ustanovením § 700 a násl. nového občanského zákoníku.
Podrobněji v článku: Potřebujete pomoc rodiny? Založte si rodinný závod.
Fungování rodinného závodu, popisu práv i povinnosti členů rodiny se věnuje na svých stránkách ministerstvo spravedlnosti i leckterá média. Čemu se ale dosud nikdo nevěnoval, je způsob zdanění podílů na příjmech a výdajích členů rodiny a otázka, zda a v jaké výši budou podléhat odvodům pojistného. Jasno v tom dosud nemají ani oslovení daňoví poradci. Server Podnikatel.cz se proto pustil do doslova detektivního pátrání.
Členové rodinného závodu a živnostenské oprávnění
Nejprve je třeba zjistit, jak to bude s podnikatelskou činností členů rodinného závodu. Nejedná se totiž o založení obchodní společnosti nebo družstva na základě společenské smlouvy, smlouvy o tichém společenství ani o pracovní poměry uzavřené mezi členy rodiny. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Roberta Schustera, nemusí být všichni členové rodinného závodu nutně podnikateli. Rodinný závod může fungovat i tak, že pouze jeden člen rodinného závodu bude mít živnostenské oprávnění k činnosti rodinného závodu. Otázka živnostenského oprávnění je tedy vyřešena, můžeme se pustit do problematiky daňové. Samozřejmě se jedná především o situaci, kdy člen rodinného závodu živnostenské oprávnění nemá. V opačném případě je situace jasná.
Zisk z rodinného závodu a daň z příjmů
Mluvčí generálního finančního ředitelství vysvětlila, že přestože se v případě rodinného závodu běžně hovoří o zdanění vyplacených podílů na zisku, skutečnost je jiná. Princip rozdělení a zdanění příjmů bude obdobný jako u příjmů spoluvlastníka dle současně platného § 11 zákona o daních z příjmů, tj. podíl na příjmech a výdajích, případně podíl na výsledku hospodaření,
upřesnila Petra Petlachová. Současně odkázala na § 700 nového občanského zákoníku, jež rodinný závod popisuje a paragraf 707, kde se píše že, rodinná společenství vzniklá k provozu rodinného závodu bez výslovného ujednání členů rodiny se řídí zvyklostmi a praxí v nich zavedenou, pokud to neodporuje paragrafům 700 až 706. Příjmy z rodinného závodu tedy budou jeho členové zdaňovat dle § 7 zákona o daních z příjmů a příjmy a výdaje rozdělovat v souladu s § 12 zákona o daních z příjmů.
V této souvislosti byl § 12 novelizován zákonným senátním opatřením č. 344/2013 Sb.:
Společné příjmy a výdaje
- (1) Pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti, z provozu rodinného závodu nebo ze společenství jmění rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.
- (2) Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.
- (3) Příjmy a výdaje plynoucí poplatníkovi ze společenství jmění s výjimkou společenství jmění dědiců za dobu jeho trvání se zahrnují do zdaňovacího období, ve kterém společenství jmění zaniklo.
Je tedy jasné, že nebude-li podíl na příjmech a výdajích člena rodiny stejný, může při podání daňového přiznání uplatnit k příjmům pouze výdaje skutečné. Ideální zřejmě bude stanovení podílu na příjmech a výdajích procenty, obdobně jako je tomu u spolupracujících osob.
Podíly na příjmech a výdajích a zdravotní pojištění
Podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny lze předpokládat, že při „rozepisování“ podílů příjmů a výdajů členů rodinného podniku, půjde nejčastěji o příjmy podle § 7 nebo podle § 8 zákona o daních z příjmů. Pak je velmi jednoduchá odpověď i na to, zda člen rodinného závodu je či není osobou samostatně výdělečně činnou. V případě příjmů podle § 7 zákona o daních z příjmů, se bude jednat o příjmy v souvislosti s činností rodinného závodu a že se na těchto příjmech nějakou měrou podílí. A tudíž – vykonává samostatnou výdělečnou činnost (není přitom nutno takovou činnost samostatně pojmenovávat – což možná bylo vhodnější upřesnit analogicky jako je tomu u spolupracujících osob OSVČ). O osobu samostatně výdělečně činnou půjde i pro účely pojistného na zdravotní pojištění,
upřesňuje Oldřich Tichý. Podotýká, že pokud příjmy nejsou zdaňovány podle § 7 zákona o daních z příjmů (např. podle zmiňovaného § 8 zákona o daních z příjmů), pak nemohou vstoupit do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.
Institut rodinného závodu zavádí nový občanský zákoník, zdanění zisků z tohoto závodu je však ve hvězdách.
Jak již potvrdilo generální finanční ředitelství, jedná se o zdanění dle § 7 zákona o daních z příjmů, bude tedy nutná registrace pojištěnce k samostatné výdělečné činnosti u příslušné zdravotní pojišťovny a následný odvod zdravotního pojištění. Povinnost platby měsíčních záloh by se v takovém případě odvíjela od výše přerozdělených příjmů a výdajů a zejména v prvním roce činnosti od skutečnosti, zda je souběžně s činností pro rodinný závod tento člen zaměstnán nebo zda se jedná o takzvanou státní kategorii pojištěnců (případně pro kterou není stanoven minimální vyměřovací základ). Tedy obdobně jako je tomu v případě zahájení podnikatelské činnosti.
Podíly na příjmech a výdajích a sociální pojištění
S uvedeným postupem však nesouhlasí Česká správa sociálního zabezpečení. Podle mluvčí Jany Buraňové nebyly podmínky pro výkon samostatné výdělečné činnosti žádným způsobem novelizovány a nejsou nijak ovlivněny zavedením institutu rodinný závod. Nadále platí povinnost registrace při zahájení výkonu samostatné výděleční činnosti, nijak se nemění podmínky pro spolupracující osoby. Jestliže majitel rodinného podniku vyplatí svým dětem za pomoc ve sklizni v období prázdnin nějakou odměnu, nebo švagr v případě potřeby pomáhá s prací ve prospěch podniku, neznamená to, že se tito musí neprodleně registrovat jako osoby samostatně výdělečně činné. Co se považuje za výkon samostatné výdělečné činnosti je i nadále upraveno ustanovením § 9 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění, a to i ve znění od 1. ledna 2014.
Vysvětluje, že v souladu s ustanovením § 700 a následujících nového občanského zákoníku se o rodinný závod jedná, pokud splňuje obecné podmínky existence obchodního závodu, na jehož provozu se podílejí trvalou prací členové širší rodiny bez toho, že tak činí jako společníci společnosti nebo na základě pracovní smlouvy. Není charakterizován předmětem podnikání, ale osobami, které jej provozují a obsahem uvedených ustanovení je i pravidlo rovnosti člena rodiny, který pro rodinný závod trvale pracuje i člena rodiny, který trvale pracuje pro rodinu (např. starost o rodinnou domácnost). Z uvedeného vyplývá, že důvodem zavedení nového institutu byla snaha upravit rodinné poměry rodinného závodu sloužícího k obživě rodiny, ale především práva a povinnosti zúčastněných členů rodiny pro případ, že není ujednáno něco jiného. Doposud se v takových případech používala ustanovení o bezdůvodném obohacení,
uvádí mluvčí. Dodává, že institut rodinného závodu slouží především k tomu, aby členům rodiny, kteří trvale pracují pro nějaký rodinný podnik a jejich právní postavení není upraveno nějakou rodinnou smlouvou, poskytl určitou ochranu a možnost domáhat se svých práv.
Podle České správy sociálního zabezpečení z hlediska zdaňování přichází v úvahu u členů rodinného závodu postup podle těchto ustanovení zákona o daních z příjmů:
- podle § 6, jde-li o závislou činnost,
- podle § 7, jestliže člen rodinného závodu je oprávněn vykonávat samostatnou činnost (má živnostenské či jiné oprávnění potřebné k výkonu samostatné činnosti) anebo je spolupracující osobou,
- podle § 10, vykonává-li práci v rodinném závodě a jeho příjem nemůže být zdaňován podle § 6 nebo podle § 7 zákona o daních z příjmů.
Protože se pracovní poměry mezi členy rodinného závodu uzavírat nebudou, nejedná se o spolupracující osobu a ani vlastníka živnostenského oprávnění, pak připadá v úvahu pouze zdanění dle § 10 zákona o daních z příjmů. Pokud příjmy člena rodinného závodu jsou zdaňovány podle paragrafu 10, není tento člen rodinného závodu účasten nemocenského a důchodového pojištění, z příjmu se pojistné neplatí. Příjmy zdaňované podle § 10 zákona o daních z příjmů nemohou být snižovány o výdaje,
uzavírá Jana Buraňová.
A tím jsme se v pátrání po správném zdanění a odvodech z příjmů z rodinného závodu (respektive podílu na příjmech a výdajích) dostali opět na začátek. Je zřejmé, že nově zavedený institut ještě zamotá hlavu nejednomu účetnímu či daňovému poradci. Očividně byl pojem „rodinný závod“ do nového občanského zákoníku zaveden bez dostatečného promyšlení souvislostí s dalšími právními předpisy. V současné době probíhá jednání mezi ministerstvem financí a ministerstvem práce a sociálních věci, které nastalou situaci v dohledné době vyřeší. Server Podnikatel.cz bude o výsledku jednání a správném způsobu zdanění a odvodech pojistného informovat.