Změna letního času. Další povinnosti pro zaměstnavatele

12. 10. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 258398
Nová pětiletka letního času je tu. Ovlivní nebo neovlivní hodina navíc mzdu zaměstnance, a proč se výklady odborníků liší? O dopadech letního času pohovořili i dopravci.

Zanedlouho, konkrétně 30. října 2011 ve tři hodiny ráno, posuneme hodinovou ručičku o jednu hodinu zpět. Opět je zde konec letního času a s ním i konec jedné pětiletky. Vláda vydává každých pět let nařízení k zavedení letního času pro následující pětiletku. Přestože se proslýchalo, že by mohlo posunu času o hodinu tam i zpět definitivně odzvonit, opak je pravdou. Dnem 1. září nabyl účinnosti předpis č. 222/2011 Sb., o zavedení letního času v letech 2012 až 2016.

Nová pětiletka letního času

Obvykle se hovoří o přechodu na zimní čas a letní čas. Zavedení „zimního času“ je však jen návratem k času středoevropskému, který je pro nás časem standardním. Letní čas je časem východního pásma, jež se každoročně používá od posledního březnového do posledního říjnového týdne. Jedná se tedy o začátek a konec letního času, nikoli o přechod na zimní čas.

V souladu s aktuálně vydaným nařízením o letním času

…letní čas v následujících letech začíná o druhé hodině středoevropského času posunem na třetí hodinu letního času:

  • v roce 2012 dnem 25. března,
  • v roce 2013 dnem 31. března,
  • v roce 2014 dnem 30. března,
  • v roce 2015 dnem 29. března,
  • v roce 2016 dnem 27. března.

…letní čas končí posunem o třetí hodině letního času na druhou hodinu středoevropské­ho času:

  • v roce 2012 dnem 28. října,
  • v roce 2013 dnem 27. října,
  • v roce 2014 dnem 26. října,
  • v roce 2015 dnem 25. října.

Dopadne nebo nedopadne letní čas na mzdu zaměstnanců

Většinou si s koncem letního času dopřejeme příjemnou hodinku spánku navíc. Jinak jsou na tom zaměstnanci, kterým na letošní 30. říjen připadne noční směna. Budou o hodinu déle pracovat. Zavedení letního času má samozřejmě praktický dopad na odpracovanou směnu. Nařízení o zavedení letního času říká, že u zaměstnanců, kterým počátek letního času připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v příslušném týdnu o 1 hodinu kratší. Naopak u zaměstnanců, kterým konec letního času připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku ukončení letního času prodlouží, bude v příslušném týdnu o 1 hodinu delší. Čtěte také: Chytré tipy pro účetní: jak správně vypočítat délku dovolené

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Logicky tedy odpracovaná směna, která připadá na počátek letního času nebo konec letního času, je o jednu hodinu kratší a ve druhém případě o hodinu delší. Ovšem prodloužení, respektive zkrácení stanovené týdenní pracovní doby mzdu zaměstnanců neovlivní. Vlivem posunu času k žádné přesčasové práci nedochází. Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání například ve 22 hodin večer a odejde v 6 ráno bez ohledu na to, zda bylo ve skutečnosti odpracováno o hodinu více nebo méně. Odborníci obvykle doporučují v rámci zajištění spravedlnosti určovat noční směny při změně času stejným zaměstnancům. Hodinu, o kterou v březnu odpracují méně, si v říjnu naopak napracují. Někteří zaměstnavatelé kompenzují „neexistující přesčasovou“ hodinu formou finanční odměny. Čtěte také: Kdy a jak uplatnit slevu na dítě a studenta? Čtěte jednoduchý návod

Nebylo tomu tak ale vždy. Podle dřívějších výkladů se u zaměstnanců odměňovaných měsíční mzdou vliv letního času na výplatní pásce nijak neprojevil, naopak u zaměstnanců odměňovaných hodinovou mzdou měl zaměstnanec právo na mzdu za skutečně odpracované hodiny, včetně příplatků za práci v noci a za sobotu a neděli. Zaměstnanec odměňovaný hodinovou mzdou při přechodu z letního času na čas středoevropský odpracoval místo plánovaných dvanácti hodin hodin třináct a následně obdržel mzdu za třináct hodin, včetně příplatků. Ovšem ministerstvo práce a sociálních věcí okomentovalo v roce 2005 vládní nařízení jedinou a důležitou větou: Zkrácení ani prodloužení pracovní doby nebude mít žádné dopady v oblasti odměňování práce. Tato věta definitivně ukončila spory o odpracovanou nebo naopak neodpracovanou hodinu práce. Čtěte více: Jak postupovat při „zapřené“ exekuční srážce z platu

Hodina navíc může komplikovat dopravu

Profesí, kterých se odpracovaná hodina navíc bude týkat je více. Server Podnikatel.cz se zaměřil na dopravce. Jestliže dochází vlivem změny času ke změnám jízdních řádů, může dojít ke komplikacím v návaznostech spojů, které jsou vedeny přes noc na další spoje, které jsou vypravovány až po změně času (ve 3:00 hod. na 2:00 hod.). Při změně letního času na zimní se délka noci „prodlouží“ o 1 hod., takže noční spoje dojíždí po změně času v podstatě o hodinu dříve. Prakticky to znamená, že cestující, kteří chtějí přesedat na návazný spoj, musí čekat hodinu navíc. Čtěte také: Zaměstnáváte na černo? Připravte se na kontroly. Budou důsledné

skoleni_8_1

Jak pro server Podnikatel.cz sdělil Karel Housa ze společnosti HOUSACAR, vzhledem k tomu, že jejich pravidelné autobusové linky začínají od 4:00 hodin ráno a končí před půlnocí, změna času jejich dopravu neohrozí. Ani jiná oslovená společnost noční linky neprovozuje. Zajišťuje však spoje, které navazují na jiný druh dopravy, jejíž spoje mohou být vedeny přes noc. Ke změně času dochází ze soboty na neděli, proto není počet takto problematických spojů velmi výrazný. Při změně ze zimního na letní čas je problém opačný. Tam je potřeba cestování důkladněji promyslet, sdělil pro server Podnikatel.cz Oldřich Holubář, ředitel osobní dopravy ČSAD Vsetín a.s.

Je třeba hlídat bezpečnostní přestávky i odpočinek mezi směnami

Změna času se u společností, které noční dopravu naopak provozují, dotkne zaměstnanců v podobě dodržování bezpečnostních přestávek. Rovněž při plánování směn je nutné hlídat zejména odpočinky mezi směnami. Vzhledem k tomu že se noc „prodlouží“ o jednu hodinu, povinnou dobu vždy dodržíme. Při změně ze zimního času na letní se zase noc o jednu hodinu „zkrátí“. Předpisy však umožňují za určitých podmínek zkrátit o jednu hodinu i dobu odpočinku, vysvětluje Oldřich Holubář.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).