Co se týče lhůty pro vrácení přeplatků, budou upřednostněni podnikatelé, kteří podají přiznání elektronicky. Novela se nyní nachází v připomínkovém řízení. Nabýt účinnosti má půl roku poté, co bude vyhlášena ve Sbírce zákonů. Reálně tak nabude účinnost nejdříve v druhé polovině roku 2020.
Elektronicky půjde přiznání podat později
Novela daňového řádu, která prodlužuje lhůtu pro vrácení odpočtů DPH nebo má legislativně ukotvit online finanční úřad, přináší i změny u termínů pro podání daňových přiznání a také vrácení přeplatků. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o 1 měsíc.
Zároveň se zjednoduší podání podnikatelům, kteří využívají služeb daňového poradce a chtějí tak prodloužit lhůtu o další tři měsíce. Aktuálně je nutné dát plnou moc konkrétnímu daňovému poradci a tu před uplynutím tříměsíční lhůty (zpravidla do začátku dubna) doručit na finanční úřad. To nově již nebude nutné. Nově bude stačit, když daňový poradce prostě podá přiznání ve lhůtě tří měsíců po uplynutí základní lhůty.
V § 136 odstavec 2 má nově znít:
"Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na
a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, anebo
b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud
1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo
2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.“
Výše zmíněná koncepce nového paragrafu navíc zachovává možnost podat elektronicky podání v rámci základní tříměsíční lhůty podle odstavce 1 tak, že k prodloužení lhůty nedojde. To je pro podnikatele žádoucí v případě, pokud čekají na vyplacení vratitelného přeplatku.
Čtěte také: Ministerstvo zaperlilo, soulad s ústavním pořádkem je prý jen pomocným kritériem
Ne vždy jde o zkrácení lhůt u přeplatku
Právě lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku se má také upravit. Aktuálně platí, že pokud v době podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku dosahuje vratitelný přeplatek nejméně částku 100 Kč, poukáže jej správce daně do 30 dnů ode dne obdržení žádosti (tedy v případě daně z příjmů fyzických osob zpravidla do začátku května). Nově se tato lhůta u elektronických podání zkrátí na 15 dnů, u papírových pak zůstane na 30 dnech. Ačkoli tuto změnu prezentovalo ministerstvo financí v tiskové zprávě jako benefit pro podnikatele v podobě dřívějšího vrácení přeplatku na dani, ne vždy se o zkrácení lhůty skutečně jedná a v některých případech dokonce půjde o její prodloužení.
Pokud nebude spojitost s jednotlivým stanovením daně, typicky může jít o přeplatky z předchozích let či o přeplatky, které podnikatel dosud z nějakého důvodu nepožadoval (daňový subjekt obecně není povinen vratitelný přeplatek požadovat bezprostředně po jeho vzniku a může si jej např. ponechat u správce daně pro úhradu pozdějších daňových povinností), lhůta u elektronicky podané žádosti si opravdu zkrátí na 15 dnů. V případě žádosti, která není podána elektronicky, by měla zůstat současná lhůta 30 dnů.
V případě stanovení daně platebním výměrem, který se doručuje (například po proběhlém postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontrole), je v případě vracení vratitelného přeplatku na žádost situace obdobná jako v předchozím případě, tedy při elektronické žádosti je lhůta pro vrácení zkrácena na 15 dnů a v ostatních případech je ponechána stávající lhůta 30 dnů.
Existuje však i situace, a to poměrně častá, kdy dojde k prodloužení lhůt pro vrácení přeplatku. Konkrétně se jedná o tzv. konkludentní stanovení daně (v souladu s tvrzením daňového subjektu bez doručování platebního výměru), tedy standardní postup, pokud vyplňujete přiznání, vyšel vám přeplatek a finanční úřad vaše přiznání nijak nerozporoval. V daném případě se sice lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku na žádost opět liší podle elektronické či neelektronické formy žádosti na 15 a 30 dnů, nově se ale má i změnit okamžik konkludentního stanovení daně.
Současně platí, že vratitelný přeplatek nelze vrátit dříve, než reálně vznikne, tedy dříve, než v daném případě dojde ke konkludentnímu stanovení daně, od něhož nejprve může běžet lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku. Vzhledem k tomu, že ke konkludentnímu stanovení daně by mělo nově dojít patnáctý den po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, je z pohledu lhůty pro vrácení vratitelného přeplatku v těchto případech třeba uvedených 15 dnů rovněž fakticky připočíst,
doplnil serveru Podnikatel.cz Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.
Ačkoli se jedna lhůta zkrátí, druhá se zase prodlouží. Pro ty, kteří podávají přiznání k dani příjmů elektronicky a vyjde jim přeplatek, který chtějí vrátit, tedy vše zůstane stejné (místo 0+30 dnů bude pro ně platit 15+15 dnů). Pro ty, kteří podávají přiznání jinak než elektronicky, se lhůta pro vrácení přeplatku prodlouží o 15 dnů na 45 dnů. Lze tedy shrnout, že v některých případech dojde v případě lhůty pro vrácení vratitelného přeplatku k jejímu zkrácení a v některých zůstane fakticky zachována. V dalších případech pak bude (kombinací s posunem okamžiku konkludentního stanovení daně) fakticky prodloužena. Klíčovým kritériem je přitom zvýhodnění elektronické formy žádosti,
upřesnil Zdeněk Vojtěch.
Čtěte také: Podpásovka pro podnikatele, lhůta na vratky DPH se má prodloužit na 45 dní
Úleva pro majitele, kteří si datové schránky zřídili dobrovolně
V případě elektronických podání ale nedochází pouze ke změně termínů. Nově se má rovněž zúžit povinnost podávat přiznání elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře v případě osob, které mají zpřístupněnou datovou schránku, pouze na osoby, které datovou schránku mají zřízenou na základě zákona, typicky tedy na firmy nebo vybrané profese. Pravidlo zakládající povinnost učinit podání elektronicky v případě dobrovolného zřízení datové schránky v aplikační praxi naráželo na neznalost dotčených subjektů a z ní pramenící neúmyslná pochybení, což v konečném důsledku vedlo k obavám z dobrovolného zřízení datové schránky a ukládáním obligatorních sankcí v případech, které jsou z lidského pohledu ospravedlnitelné. Na straně správce daně pak vyvstala nutnost zkoumat, zda podatel má v daném okamžiku zpřístupněnu datovou schránku,
dodává se v důvodové zprávě.
S touto změnou souvisí i zmírnění pokut za nedodržení elektronické formy podání. Místo dosavadních 2000 Kč se bude platit 1000 Kč.
Vzniknout má online finanční úřad
Novela daňového řádu chce v neposlední řadě rozšířit možnosti elektronického podání o další způsoby, aby bylo přístupné i pro daňové subjekty, které nemají zpřístupněnou datovou schránku či nedisponují uznávaným elektronickým podpisem. Navrhuje se proto umožnit podávat i datovou zprávou se zaručenou identitou (libovolné úrovně). Platí, že v horizontu několika let bude disponovat prostředkem pro tento způsob identifikace majorita fyzických osob (zejména ve formě občanského průkazu),
upřesňuje se v důvodové zprávě.
Nový typ daňové informační schránky (DIS) by pak měl umožnit činit „předvyplněná“ podání a tvořit jakýsi online finanční úřad. Z hlediska autorizace podání tak postačí, že toto podání bude učiněno prostřednictvím této schránky, která na vstupu zajistí dostatečné ověření identity příslušné fyzické osoby. Skrze daňovou informační schránku bude vytvořena legislativní možnost tvorby informačního systému, jehož prostřednictvím bude možno činit podání vůči správci daně, a to i s využitím údajů v daňové informační schránce obsažených, doručovat písemnosti daňovým subjektům a získávat informace ze spisu a evidence daní, jakož i další upozornění usnadňující orientaci při plnění daňových povinností.
Podrobněji k DIS na Lupa.cz:Elektronický bič na daňové poplatníky by mohl zmírnit
ČLÁNKY DO MAILU