Změny v exekučních srážkách ze mzdy v roce 2014

Mimo změny v nezabavitelných částkách, které závisí od výše nákladů na bydlení a životního minima, dochází k zásadním změnám, a to novelou insolvenčního zákona a novým občanským zákoníkem. O změnách již server Podnikatel.cz informoval články:

• Výpočet srážek ze mzdy se od roku 2014 mění
• Dohody o srážkách ze mzdy nově od roku 2014. Zaměstnavatelé si oddechnou
• Průlomová změna insolvenčního zákona. Jasný postup provádění srážek ze mzdy

Nezabavitelné částky v roce 2014

Počínaje lednem, tedy u mezd zpracovávaných za leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se mění nezabavitelné částky. Dle postupu stanoveného občanským soudním řádem se exekuční srážky provádějí zásadně z čisté mzdy, do které se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru.

Nezapočítávají se naopak náhrady spojené s pracovním výkonem, např. náhrady při tuzemských a zahraničních pracovních cestách jako cestovné, stravné, výdaje za ubytování, náhrada za cesty k návštěvě rodiny a náhrada za další nezbytné výdaje. Povinnému však musí vždy zůstat takzvaná základní nezabavitelná (nepostižitelná) částka.  

Výpočet nezabavitelných částek v roce 2014

Autor: www.SXC.hu

Jako každý rok, mění se i letos výše nezabavitelných částek. 

Povinný (tedy zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. 

V průběhu výpočtu se pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Příklady zaokrouhlení nezabavitelných částek: 

• Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 6188,67 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 6189 Kč.
• Ženatý zaměstnanec s manželkou a jedním dítětem bude mít nezabavitelnou částku 9283,01 Kč (6188,67 + 1547,17 + 1547,17), po zaokrouhlení 9284 Kč.

Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy:

1. Stanovíme čistou mzdu.
2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (6188,67 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1 547,17 Kč). Sečteme a zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách. 
3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 9283 Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 9283 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 9383 vychází 3094 Kč, zbytek 1 Kč se připočte k základní nezabavitelné částce povinného.
4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
5. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.

Přednostní pohledávky

Současně došlo k mírným úpravám u přednostních pohledávek. V souladu s § 279 občanského soudního řádu jsou přednostními pohledávkami:

a) pohledávky výživného;
b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
c) pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;
d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

V praxi někdy činí potíže položka pod písmenem d), tedy pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila mluvčí Exekutorské komory ČR, Petra Báčová, je tím třeba rozumět daně (veškeré), poplatky (soudní – 549/1991 Sb., správní – 634/2001 Sb., místní – 565/1990 Sb. atp.) a jiná obdobná plnění (clo, veřejné pojistné, odvod – např. do Vinařského fondu, příspěvek – např. Fond pojištění vkladů, úhrada – např. úhrada z dobývacího prostoru) vč. jejich příslušenství. Jedním ze znaků je to, že se jedná o příjem veřejných rozpočtů a fondů.