Změny v náhradním plnění. Ještě pro rok 2017

Zavádí se nová centrální evidence náhradního plnění. Zjišťovali jsme, kdo a jakým způsobem bude plnění nově evidovat.

Náhradní plnění

Připravovaná novela zákona o zaměstnanosti má přinést ještě v průběhu roku 2017 změny v oblasti náhradního plnění zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Jedná se o sněmovní tisk s číslem 911, který čeká na podpis prezidenta. Minulý týden byl projednán Senátem. Stejnou novelou má dojít k ukončení možnosti vykonávat nekolidující zaměstnání na dohodu o provedení práce. 

Čtěte více: Uchazečům o zaměstnání skončí přivýdělek na dohodu o provedení práce

Každý zaměstnavatel, který za předchozí kalendářní rok zaměstnával v průměru více než 25 zaměstnanců, má povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Povinnost může splnit jejich zaměstnáním (alespoň 4 % osob se zdravotním postižením v pracovním poměru), odvodem do státního rozpočtu nebo odebráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami zdravotně postiženými, nebo od osob samostatně výdělečně činných, jež nezaměstnávají jiné osoby, ale jsou osobami zdravotně postiženými, nebo zadáváním zakázek těmto osobám. Právě oblast odběru výrobků nebo služeb od těchto takzvaných chráněných dílen se aktuálně mění. 

O náhradním plnění více v článku: Zaměstnavatelé by neměli zapomenout na náhradní plnění za rok 2016

Plnění povinného podílu podle nových podmínek

Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné budou moci poskytnout pro účely plnění povinného podílu v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše limitu, který činí 36násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce, ale za současného splnění podmínky, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené pro tento účel ministerstvem práce a sociálních věcí. Pouze plnění vložené do příslušné evidence si bude moci odběratel započíst pro účely plnění povinného podílu odběrem výrobků, služeb nebo zadáním zakázek. Rovněž se stanovuje, že za zaměstnance bude pro účely výpočtu limitu považována také osoba se zdravotním postižením, která je osobou samostatně výdělečně činnou, ale nezaměstnává žádné zaměstnance.

Nová centrální evidence

Po účinnosti novely zákona se zřídí nová centrální evidence plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti. Jedná se o formu plnění povinného podílu odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám. Správcem evidence bude ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Čtěte také: Do důchodu v 65 letech? Vypadá to nadějně

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Server Podnikatel.cz zjišťoval, jak bude evidence probíhat v praxi. Za ministerstvo práce a sociálních věcí podal vysvětlení Jiří Vaňásek, náměstek ministryně pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek. Předně zdůraznil, že aby bylo vůbec možné dodávku výrobků nebo služeb započítat do náhradního plnění, musí dodavatel do 30 dnů od zaplacení vložit informace do elektronické evidence. Vkládat informace o poskytnutém plnění tedy bude zásadně dodavatel. Přístupová práva do aplikace přidělí příslušný úřad práce.

Dodavatel povinně sdělí identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněna, datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek a čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Dosud tyto údaje sděloval odběratel po skončení kalendářního roku přílohou k tiskopisu Oznámení o náhradním plnění. Tiskopis se bude vyplňovat i nadále, ovšem bez dosud povinné přílohy. Odběratel nebude mít žádný výhradní přístup do systému centrální evidence náhradního plnění. Bude však mít veřejně dostupné informace za jednotlivé dodavatele včetně aktuálního volného limitu. O zaevidování dodávky bude odběratel systémem informován a současně bude potvrzovat její správnost, doplnil Jiří Vaňásek. V praxi to bude probíhat tak, že po vložení informací o realizované dodávce dodavatelem se automaticky odešle odběrateli mail s URL odkazem, na kterém bude moci fakturu a započítanou částku schválit.

Zpracování údajů o náhradním plnění

Osobní údaje z centrální evidence budou uchovávány pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování podle zákona o zaměstnanosti a pro účely kontrolní činnosti, kterou vykonává Státní úřad inspekce práce. Konkrétně se jedná o lhůtu po dobu 6 let od jejich vložení. Vzhledem k tomu, že údaje budou do příslušné evidence vkládány výhradně dodavateli plnění, budou rovněž odpovídat za jejich správnost.

Údaje se tedy budou evidovat průběžně, a to nejpozději do 30 dnů po zaplacení. Podmínka průběžného evidování náhradního plnění má přinést odběratelům jistotu, že po zaevidování dodávky si budou moci toto plnění započítat. V současné době odběratel tuto jistotu nemá. V praxi tak dochází k případům, kdy dodavatel odběrateli sdělí, že odebrané výrobky je možné započítat do náhradního plnění, ale dodávku na konci roku do evidence neuvede. Tyto případy má právě zavedení evidence eliminovat, vysvětluje Jiří Vaňásek