Zdaleka se nejedná jen o nově zaváděné nemocenské dávky, jako je otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Mění se i výše nemocenského a povinnosti nemocných.
Novel, které se dotknou nemocenského pojištění, je hned několik. Nabudou účinnosti postupně a s delším odstupem po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Z toho důvodu nemá řada pojištěnců jasno, které změny a od jakého data vlastně platí. Zde je jejich krátký souhrn.
Nové povinnosti nemocných uchazečů o zaměstnání
První změna přichází s novelou zákona o zaměstnanosti. Vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 206/2017. Účinnost je v tomto případě stanovena již od 1. října 2017. Nejedná se sice o změnu v nemocenském pojištění, ale s dočasnou pracovní neschopností úzce souvisí.
Novela přináší zpřísnění režimu dočasné pracovní neschopnosti pro uchazeče o zaměstnání. V případě nemoci či úrazu uchazeče o zaměstnání v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění se vydává potvrzení o pracovní neschopnosti. Pokud se jedná o nemoc po této lhůtě, vydává se pouze neformalizované potvrzení, tj. výměnný list. Bylo potřeba zavést formalizované potvrzení, ze kterého bude patrné, zda je nebo není uchazeč schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání.
Novela zavádí definici režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání. Režimem dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání se rozumí povinnost uchazeče o zaměstnání:
- zdržovat se v době nemoci nebo v době po úrazu v místě pobytu uvedeném v potvrzení o dočasné neschopnosti a
- povinnost dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.
Uchazeči o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, vydá registrující lékař (pokud je k tomu důvod) na jeho žádost potvrzení o dočasné neschopnosti. V potvrzení se uvede:
- a) místo pobytu uchazeče o zaměstnání v době dočasné neschopnosti,
- b) rozsah a doba povolených vycházek,
- c) případně další požadované údaje.
Úřady práce budou oprávněny dodržování těchto povinností kontrolovat. V případě zjištění porušení vyhotoví o kontrole písemný záznam, s nímž bude seznámen jak uchazeč o zaměstnání, tak jeho lékař.
Závazný vzor potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazný vzor potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení stanoví ministerstvo vyhláškou. Uchazeč musí tuto skutečnost oznámit úřadu práce nejpozději v den, kdy mu bylo vydáno potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, nebo v den, kdy se uskutečnilo vyšetření nebo ošetření, pro které nemohl plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Formulář potvrzení musí nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne vydání potvrzení o dočasné neschopnosti nebo potvrzení o ošetření nebo vyšetření předložit příslušné pobočce úřadu práce. V případech, kdy tuto povinnost uchazeč nesplní, bude z evidence uchazečů o zaměstnání na základě rozhodnutí vyřazen.
Vyšší nemocenské dávky při dlouhodobé nemoci
Další změna se týká dlouhodobě nemocných. Pozměňovacím návrhem k novele zákona o pojistném na sociální zabezpečení (číslo 259/2017 Sb.) dochází od 1. ledna 2018 ke zvýšení nemocenského při dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti. Výše nemocenského za kalendářní den bude činit:
- 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
- 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
- 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Dnes činí výše nemocenského za kalendářní den 60 % denního vyměřovacího základu po celou dobu dočasné pracovní neschopnosti. Dochází tedy k poměrně výraznému navýšení nemocenského u dlouhodobě nemocných. Výhodou je, že se bude na základě přechodných ustanovení k novele zákona v případě trvající nemoci vzniklé před 1. lednem 2018 postupovat podle nových podmínek. Dlouhodobě nemocným se tím nemocenské automaticky zvýší.
Čtěte více: Vyšší nemocenské pro dlouhodobě nemocné zaměstnance i OSVČ
Otcovská poporodní péče
Zavádí se nová nemocenská dávka, a to otcovská poporodní péče (tzv. otcovská). Jak vyplývá ze samotného názvu dávky, jde o dávku určenou otcům dítěte, účastníkům nemocenského pojištění. Otec musí být uveden v matrice (knize narození). Nárok se samozřejmě doloží rodným listem dítěte. O otcovskou dávku nebude moci žádat druh matky dítěte, který není uveden jako otec dítěte, a to ani v situaci, kdy otec není znám. A ani jiné osoby ve společně hospodařící domácnosti. Za otce se však bude považovat pojištěnec pečující o dítě, jenž převzal do péče nahrazující péči rodičů, pokud dítě ke dni převzetí nedosáhlo 7 let věku.
Na otcovskou bude možné nastoupit kdykoli v období šesti týdnů od narození dítěte. Délka jejího poskytování je stanovena na 7 kalendářních dní nepřerušeně. Má náležet jen jednou i v případech vícečetného porodu podle zásady „jeden porod = jedna dávka". K podmínkám podrobněji v článku Otcovská, rozšíření ošetřovného a úprava sirotčích důchodů
Jedná se o novelu zákona o nemocenském pojištění (zákon číslo 187/2006 Sb.) vyhlášenou pod číslem 148/2017 Sb. Účinnost je stanovena na 1. února 2018. Dávka se bude týkat i otců, jejichž dítě se narodilo 6 týdnů před účinností zákona, tj. 21. prosince 2017 a později.
Dlouhodobá ošetřovatelská péče
Poslední novinkou je dlouhodobá ošetřovatelská péče neboli dlouhodobé ošetřovné. Dosavadní dávka (krátkodobé) ošetřovné se poskytuje jen úzkému okruhu osob výdělečně činných. Mohou v domácím prostředí pečovat o osobu, která vyžaduje ošetřování z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Nárok mají pouze nemocensky pojištění zaměstnanci, kteří pečují o dítě či jinou osobu žijící s nimi v domácnosti. Nemocenská dávka náleží po dobu prvních 9 (u osamělých osob až 16) kalendářních dnů potřeby ošetřování. Na ošetřovné osoby samostatně výdělečně činné (i nemocensky pojištěné) nárok nemají.
Na rozdíl od nově zaváděného dlouhodobého ošetřovného, kdy se délka poskytování prodlouží až na 90 kalendářních dní. Okruh příjemců se rozšíří o další členy rodiny mimo domácnost ošetřujícího a na dávku dosáhnou i osoby samostatně výdělečně činné. Nárok bude mít pojištěnec, který poskytuje v domácím prostředí dlouhodobou ošetřovatelskou péči a nevykonává zaměstnání ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Nebude možné čerpat dávku a současně pracovat nebo podnikat. A to ani v rámci zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 korun.
Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného trvá nejdéle 90 kalendářních dnů (bude možné dle potřeby čerpat i kratší dobu). Neposkytuje se ovšem za dny, kdy je ošetřovaná osoba hospitalizována. Výše dlouhodobého ošetřovného bude činit 60 % denního vyměřovacího základu (stejně jako současná výše nemocenského).
Novela zákona nabude účinnosti prvním dnem devátého měsíce po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů. Jelikož je v současné době ve fázi čekání na podpis prezidenta, dá se odhadovat její účinnost kolem poloviny roku 2018.
Čtěte více: Kdy může zaměstnavatel nepovolit dlouhodobé ošetřovné
ČLÁNKY DO MAILU