Změny v nemocenských dávkách od roku 2024

Peněžitá pomoc v mateřství a předchozí nemoc

První ze změn v oblasti nemocenských dávek je zjednodušení situace pojištěnkám, které po skončení zaměstnání pobírají nemocenskou dávku z důvodu rizikového těhotenství, ale také z jiných důvodů (jakákoli nemoc). Jestliže pojištěnka otěhotní a uplyne v době dočasné pracovní neschopnosti ochranná doba pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství po skončení zaměstnání, nárok na tuto dávku ze zákona nemá. Již nyní je ale v zájmu odstranění tvrdosti zákona v řadě případů přesto poskytována.

Počínaje lednem 2024, půjde-li o zaměstnání, které založilo účast na nemocenském pojištění, a zaměstnankyně v dočasné pracovní neschopnosti splní obecné podmínky pro vznik nároku na dávku (tj. 270 kalendářních dnů nemocenského pojištění v posledních dvou letech přede dnem nástupu), bude mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Podmínkou bude nárok na dávku nemocenského pojištění po skončení zaměstnání a tento nárok musí trvat k datu nástupu na nemocenskou dávku.

Poskytování ošetřovného druhému z rodičů

Zaměstnanec nemá v současné době nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně mj. tehdy, jestliže má jiná fyzická osoba z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. Toto omezení má zamezit, aby ošetřovné nebylo poskytováno další osobě, pokud je o dítě celodenně řádně pečováno osobou již zajištěnou rodičovským příspěvkem.

Ovšem za předpokladu, že jeden z rodičů nepracuje a výhradně pečuje o děti. To je již překonáno. Řada rodičů pobírá rodičovský příspěvek a přitom pracuje (dítě pobývá např. omezenou dobu v předškolním zařízení). Za této situace není důvodné nadále považovat skutečnost, že jeden z rodičů dítěte pobírá rodičovský příspěvek, za překážku pro vznik nároku na ošetřovné u druhého rodiče (nebo jiného oprávněného). Musí se však jednat o situaci, kdy mají oba rodiče nemocensky pojištěný pracovněprávní vztah.

Návaznost a překryv ošetřovného

Zavádí se princip návaznosti u ošetřovného, jako je tomu u nemocenského. Jestliže půjde o dvě bezprostředně na sebe navazující potřeby ošetřování, budou se od příštího roku považovat za jeden sociální případ. Musí však jít o ošetřovné stejného druhu, například navazující potřeba ošetřování z důvodu nemoci a úrazu dítěte do 10 let věku. Jestliže by na sebe navazovaly dvě potřeby ošetřování, z nichž jedna je z titulu nemoci dítěte a druhá z důvodu uzavření školy (rozhodnutí příslušného orgánu), půjde o dvě nenavazující samostatné potřeby ošetřování.

Stejně se budou chovat i případné dvě překrývající se potřeby ošetřování. Může jít (podle druhu) o jednu sociální událost nebo dvě samostatné sociální události. Ovšem platí, že pokud se nárok na ošetřovné překrývá, poskytuje se ošetřovné jen z jednoho důvodu. Přednost má poskytování ošetřovného, na které vznikl nárok jako první.

Dlouhodobé ošetřovné a opětovná potřeba ošetřování

Změny neminou ani oblast dlouhodobého ošetřovného. Opět jde o pozitivní změny. Aktuálně nemůže pojištěnci v období 12 měsíců od posledního nároku na dlouhodobé ošetřovné vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné z důvodu péče jak o stejnou, tak i o jinou ošetřovanou osobu. Zaměstnanec například nastoupí na dlouhodobé ošetřovné z důvodu péče o otce, která skončí po 14 dnech. Za 5 měsíců vznikne potřeba dlouhodobé péče u matky a na toto dlouhodobé ošetřovné by již nárok neměl. Od roku 2024 se bude omezení týkat pouze situací, kdy se jedná o péči o stejnou osobu. 

Pokračování nařízené karantény

Je-li pojištěnci po ukončení nařízené karantény nařízena v následujícím kalendářním dni další karanténa, považuje se tato další nařízená karanténa podle § 166a zákona o nemocenském pojištění nově za pokračování předchozí nařízené karantény. Je-li pojištěnci v době trvání nařízené karantény nařízena další karanténa, jejíž délka přesahuje dobu trvání původní nařízené karantény, považuje se přesahující doba trvání této další nařízené karantény za pokračování předchozí nařízené karantény.

Podle důvodové zprávy k novele zákona situace, kdy na sebe dvě karantény bezprostředně navazují či kdy je pojištěnci či ošetřované osobě v době trvání nařízené karantény nařízena jiná karanténa (např. pro styk s osobou, která onemocněla jinou chorobou, než byla nemoc, kvůli které byla původní karanténa nařízena), nebyly dosud řešeny a byly předmětem výkladu. Průběh epidemie Covid-19, v níž bylo nařízeno velké množství karantén, upozornil na potřebu výslovného vyjádření těchto zásad v právní úpravě.

Zrušení dohod o jiných lhůtách plnění povinností

Ruší se institut dohod uzavíraných mezi zaměstnavatelem a okresní správou sociálního zabezpečení, na jejímž základě bylo možné dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností, než jaké jsou stanoveny v § 94 odst. 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění. Podle České správy sociálního zabezpečení již tato úprava není potřebná, a to zejména s ohledem na elektronickou komunikaci.

Podle přechodných ustanovení k novele zákona zůstávají v platnosti dohody uzavřené podle § 94 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění ještě po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.