Oblast nezdanitelných částí základu daně postihne připravovaná novela poměrně výrazně. Dotkne se celé řady daňových poplatníků, ať již podnikajících či zaměstnanců. Novela prošla třetím čtením a o jejím dalším osudu bude rozhodovat Senát.
Změny v bezúplatném plnění (darování)
Možnost snížit daňový základ nezdanitelnou částí formou bezúplatného plnění (do roku 2013 se používal pojem darování) popisuje § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Toto ustanovení obsahuje hned několik novinek.
- Navrhuje se zrušit slovo „financování“. Jde jen o drobnou technickou změnu, která má zamezit případným sporům, zda je možné jako nezdanitelnou část základu daně uznat i věcný dar. Po této úpravě bude nesporné, že jako nezdanitelnou položku lze odečíst dary v podobě knih, sbírkových předmětů či uměleckých děl na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu atd.
- Další novinka tohoto ustanovení reaguje na zahájení jednání s Lichtenštejnským knížectvím o smlouvě o zamezení dvojímu zdanění (projeví se prakticky v celém zákoně o daních z příjmů). Pro Lichtenštejnsko budou zavedeny stejné podmínky, které se týkají ostatních států tvořících Evropský hospodářský prostor (Norska a Islandu). Proto se slovní spojení „území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu“ nahrazuje spojením „území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“.
- Doplňuje se, že pokud poskytnou bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. V praxi to znamená, že si dar ve výši 10 000 korun uplatní buďto jeden z nich, nebo si například manžel odečte 3000 korun a manželka zbývajících 7000 korun. Záleží jen na jejich rozhodnutí, ovšem limity pro uplatnění daru se posuzují u každého z manželů samostatně.
- V zákoně se rovněž navrhuje vypustit úpravu „bezpříspěvkového“ dárcovství krve. Nové znění: V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně. Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 2000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč. Jde opět pouze o legislativně technickou úpravu. Zpřesňuje se, že je možné uplatnit nezdanitelnou část základu daně u osoby, které za krev nebo její složky nevznikl nárok na finanční ani jinou úhradu (tedy nárok na příspěvek), s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem její krve, o které tato osoba požádá. Maximálně však do výše 5 % minimální mzdy. Výdaje spojené s odběrem krve na straně dárce jsou od daně osvobozené v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona o daních z příjmů.
Přechod do doplňkového spoření
Novela přinese jasnější pravidla odpočtu při darování krve.
Změna ustanovení § 15 odst. 5 písm. c) zákona o daních z příjmů reaguje na možnost přechodu ze systému penzijního připojištění se státním příspěvkem do nového doplňkového penzijního spoření (zejména za účelem možnosti čerpání takzvaného předdůchodu). Z důvodu zachování daňových výhod se navrhuje, aby i v případě takového přechodu bylo možno upravovat zákonem daný limit 12 000 korun. Kupříkladu když poplatník, který je od ledna do dubna účastníkem penzijního připojištění, převede od května své prostředky do doplňkového penzijního spoření, s měsíčním příspěvkem ve výši 1500 korun u obou produktů. Za první čtyři měsíce zaplatil 6000 korun příspěvků, za 8 zbývajících měsíců zaplatil 12 000 korun. Při splnění ostatních podmínek může uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně 6000 korun (po povinném odpočtu 12 000 korun od celkového součtu příspěvků zaplacených v daném roce na oba produkty).
Desetiletá lhůta dodanění spoření na penzi
Dále se navrhuje desetiletá lhůta pro dodanění při zrušení smlouvy o penzijním připojištění před splněním zákonem stanovených podmínek. Jedná se o dříve uplatněné nezdanitelné části základu daně. Nově by se mělo jednat o zpětné dodanění dříve uplatněného pojistného na uplynulých 10 let. Například při zrušení smlouvy o penzijním připojištění nebo doplňkovém spoření v roce 2016 se budou dodaňovat příspěvky uplatněné v letech 2006 až 2015. Odpočty pojistného v letech předcházejících zůstávají zachovány (již se dodaňovat nebudou). Jedná se o praktické opatření vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy mohou přetrvávat poměrně dlouhou dobu a dohledání výše nezdanitelné části uplatněné v rámci ročního zúčtování u případných předchozích zaměstnavatelů by nemuselo být jednoduché. Navíc důvodová zpráva uvádí, že se jedná o dostatečně dlouhou dobu, která nemotivuje k předčasnému ukončení smluv o soukromém životním pojištění. S ohledem na přechodná opatření k zákonu o daních z příjmů bude i nadále platit, že příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem uplatněné před 1. lednem 2006 dodanění nepodléhají. Změna se tedy logicky projeví až při případném zrušení pojistného od roku 2016.
Odkupné a desetiletá lhůta pro životní spoření
Stejně jako u penzijního spoření bude zavedena desetiletá lhůta i pro životní pojištění. Tady ovšem žádná přechodná opatření stanovena nejsou, změna se projeví okamžitě. Jestliže například poplatník zruší pojistnou smlouvu v roce 2015, bude dodaňovat pojistné uplatněné v letech 2005 až 2014 (odpočty pojistného v letech předcházejících zůstávají zachovány, nedodaňují se).
V zákoně o daních z příjmů se nahradí slovo „odbytné“ slovem „odkupné“. Jedná se o reakci na pojmosloví dle nového občanského zákoníku, kdy pojistník má v souladu s ustanovením § 2842 právo na odkupné (o odbytné se jedná při újmě na přirozených právech člověka).
Odpočet jen na kapitálové životní pojištění
V poslední době se hojně rozšířilo „investiční“ životní pojištění. Takovýto pojistný produkt formálně splňuje kritéria soukromého životního pojištění, ve skutečnosti se ale jedná o investování jménem a na účet pojistníka, tj. o investice kolektivního investování. Zásadním rozdílem investičního životního pojištění od klasického kapitálového pojištění je způsob tvorby rezervy na účtech klientů. Rezervu tvoří investice do podílových fondů, pojišťovna přitom negarantuje plnění např. v podobě technické úrokové míry jako je tomu právě u kapitálového životního pojištění. Ke krytí pojistného rizika pak je pojišťovnou používána pouze minimální část placeného pojistného. A právě tento druh pojištění je uzavírán za účelem pravidelných výběrů pojistného zaměstnanci. Pojistné, které poskytuje zaměstnavatel formou benefitu je v rámci limitu od daně z příjmů osvobozeno a nepodléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Při výběru je však částka zdaněna pojišťovnou 15% srážkovou daní.
Od roku 2015 budou v případě schválení novely akceptovatelné podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů pouze smlouvy, které neumožňují výplatu jiného příjmu, jenž není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Stejně jako dosud bude poplatník v případě porušení podmínek dosud uplatněné odpočty dodaňovat jako ostatní příjem ve svém daňovém přiznání ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo.
ČLÁNKY DO MAILU