Novela zákona o daních z příjmů sice zrušila vymezení nehmotného majetku a s ním související daňové odpisy nehmotného majetku, ale zákon o účetnictví stále pojem nehmotného majetku a jeho odpisování obsahuje. Jakým způsobem tedy bude „ponovu“ daňově odpisován nehmotný majetek?
Původní úprava dle zákona o daních z příjmů
Do konce roku 2020 platilo, že se za dlouhodobý nehmotný majetek dle definice zákona o daních z příjmů považuje majetek, jehož vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a doba použitelnosti delší než jeden rok. Typicky se mezi nehmotný majetek řadily například investice do výzkumu a vývoje, software nebo ocenitelná práva.
Účetní odpisy si mohla stanovit účetní jednotka sama v závislosti na interních směrnicích účetní jednotky, ale zákon o daních z příjmů obsahoval úpravu týkající se daňových odpisů nehmotného majetku. Do konce roku 2020 tak platilo, že pokud existuje doba sjednaná smlouvou, a to na dobu určitou, odpisuje se tento majetek po tuto dobu. Pakliže toto smluvně ujednáno nebylo, určila se doba odpisování dle povahy majetku, a to nejméně:
- audiovizuální díla – 18 měsíců,
- software – 36 měsíců,
- nehmotné výsledky výzkumu a vývoje – 36 měsíců,
- ostatní nehmotný majetek – 72 měsíců
Daňové odpisy nehmotného majetku se stanovily s přesností na celé měsíce a odpisování začalo od následujícího měsíce po zařazení majetku do užívání. Odpisy se zaokrouhlovaly na celé koruny nahoru. Účetní a daňové odpisy byly tedy zpravidla rozdílné.
Zákonná úprava nehmotného majetku v zákoně o účetnictví
Nehmotný majetek je definovaný ve vyhlášce k zákonu o účetnictví jako „nehmotné výsledky vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Dále obsahuje povolenky na emise a preferenční limity“. Dále také definuje, co je rozuměno dobou použitelnosti, a to jako dobu, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost.
Odpisování dlouhodobého majetku je upraveno také vyhláškou a současně tuto problematiku řeší ČÚS č. 13, který se zabývá konkrétními postupy u účtování dlouhodobého majetku. Vyhláška potom stanovuje, že účetní jednotka sestavuje odpisový plán v návaznosti na odhad průběhu používání majetku účetní jednotkou tak, aby bylo dosaženo poskytnutí věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví.
Jak to bude od roku 2021?
Z hlediska zákona o účetnictví zůstává vše tak, jak tomu bylo doposud. Nově však vychází daňové odpisy nehmotného majetku ze zákona o účetnictví, resp. z interní směrnice účetní jednotky. Účetní jednotka má ve svých směrnicích stanoveno, jakým způsobem odpisuje nehmotný majetek, a od roku 2021 budou tyto odpisy daňově uznatelným nákladem ve smyslu § 24 odst. 2 písm. v). Odpisy nehmotného majetku je možné stanovit rozdílně pro různé druhy majetku a nelze je přerušit.
U majetku zařazeného do užívání před účinností novely bude účetní jednotka pokračovat v daňovém odpisování dle původního znění zákona, a to včetně případného provedeného technického zhodnocení na tomto majetku. Nová pravidla pro daňové odpisy lze použít zpětně již pro rok 2020, a to u majetku, který byl zařazen do užívání od 1. 1. 2020.
Výhodu mají ovšem podnikatelé, kteří nevedou účetnictví, ale evidují svoje příjmy a výdaje formou daňové evidence. V takovém případě je výdaj na pořízení nehmotného majetku daňovým nákladem ihned.