K 1. červnu 2019 nabude účinnosti novela zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, tj. novela insolvenčního zákona. Zásadně mění podmínky pro oddlužení.
Nové podmínky pro oddlužení
V souladu s ustanovením § 412a insolvenčního zákona bude oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže
- a) dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši (takzvané 100% oddlužení),
- b) dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek,
- c) po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek.
Právě poslední varianta se výrazně liší od současného znění insolvenčního zákona. Pětiletá lhůta nadále zůstává, zůstává i 30% limit pro oddlužení. Avšak dlužník nebude muset při vstupu do oddlužení prokazovat, že je schopen zmíněnou hranici během pětiletého období splatit. Nesmí pouze porušit svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.
ZMĚNY A NOVINKY 2019
Jak se pro OSVČ změní zákony v roce 2019?
V reálu tedy bude muset splácet co nejvíce, tak aby splatil alespoň třicet procent svých pohledávek, ovšem i v případě, že tohoto limitu nedosáhne, může na základě rozhodnutí soudu k oddlužení dojít. Novela v podstatě nahradila původně navrhovanou nulovou variantu sedmiletého oddlužení. Dlužník bude muset doložit, že bude v průběhu oddlužení schopen věřitelům uhradit alespoň stejnou částku, kterou má získat na odměně insolvenční správce. Musí se tedy zjistit, jestli dlužník bude mít na zaplacení zhruba 120 tisíc v příštích pěti letech. Což by mělo umožnit oddlužení podstatně většímu počtu dlužníků. Více v článku: Právní novinky, které by neměly uniknout podnikatelům
Snazší cesta k oddlužení pro důchodce
Mírnější pravidla oddlužení budou navíc zavedena pro starobní a invalidní důchodce (druhý a třetí stupeň invalidity). V jejich případě má oddlužení trvat tři roky a opět musí vynaložit veškeré úsilí k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů. Změna se však dotkne pouze důchodců, kteří o oddlužení požádají až po účinnosti novely zákona. Insolvenční řízení zahájená před účinností změn budou nadále probíhat podle dosavadních pravidel. Zákon přiznává důchodcům nárok na zkrácení doby oddlužení pouze jednou (opakované oddlužení bude možné pouze z důvodu hodného zvláštního zřetele).
Více zaměstnanců v oddlužení s nejasným výsledkem
Aby bylo oddlužení úspěšné, nemělo by být zrušeno a současně má dlužník vyvinout maximální úsilí pro úhradu dluhů. Tuto podmínku neporuší, pokud zaplatí alespoň 30 procent svých dluhů. Soudy budou po uplynutí lhůty pro oddlužení rozhodovat, zda oddlužení odsouhlasí, a to i v případě, kdy dlužníci udělali maximum pro zaplacení, ale přesto nedosáhli třicetiprocentní hranice. Vstup do oddlužení se tedy na začátku procesu výrazně zjednoduší, avšak po pěti letech splácení budou muset soudy většinu případů individuálně posuzovat. Není vůbec jasné, jak se k otázce oddlužení postaví a zda budou ve svých rozhodnutích jednotné. Čtěte také: Razantní úprava nezabavitelné částky pro dlužníky. Možná již od června
A to je právě skutečnost, která dopadne také na zaměstnavatele. Dá se předpokládat, že se bude podle nových podmínek více zaměstnanců pokoušet o vstup do oddlužení. Pro zaměstnavatele z toho plynou samozřejmě jisté povinnosti, především deponování exekučních srážek do okamžiku rozhodnutí insolvenčního soudu o způsobu oddlužení. Provádění insolvenčních srážek v případě povolení vstupu do oddlužení je naopak jednodušší než provádění srážek exekučních. Zaměstnavatel nemusí komunikovat s vícero exekutory, stanovovat pořadí či poměrně uspokojovat. Odesílá jednu srážku v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu.
Oddlužení podle nových podmínek však nebude automaticky trvat pět let. V ustanovení § 406 odst. 3 insolvenčního zákona se píše, že v rozhodnutí, jímž insolvenční soud schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, uloží dlužníku, aby do podání zprávy o splnění oddlužení (dosud po dobu 5 let) platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce určenou částku. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení.
Zaměstnavatelé tedy budou v případě oddlužení podle nových podmínek čekat na zprávu o splnění oddlužení. Jak již bylo zmíněno, nemusí celý proces skončit oddlužením.
Prohlášení konkurzu
Nejčastějším ukončením neúspěšného pokusu o oddlužení je prohlášení konkurzu. Na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky přihlášených věřitelů uspokojovány zásadně poměrně z výnosů, které vzniknou zpeněžením majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají. Jde o způsob řešení úpadku v případech, kdy bylo oddlužení zrušeno, nebo naopak vůbec nebylo povoleno. Sice zde neplatí ustanovení o nezabavitelné částce, záleží čistě na věřitelích a insolvenčním soudu, kolik ponechají dlužníkovi z jeho mzdy na jeho existenci, ale zpravidla se postupuje stejně jako v oddlužení. To znamená, že se mu ponechá jeho nepostižitelná částka a postižitelná část se shromažďuje na účtu určeném pro insolvenční řízení dlužníka. Podrobněji k aktuální nezabavitelné částce v článku: Od roku 2019 se zvyšuje nezabavitelná částka v exekucích
Návrat k exekucím
Ovšem nemusí se vždy jednat pouze o konkurz. Jak pro server Podnikatel.cz potvrdil Ondřej Bečvář z Exekutorského úřadu Brno-město, novelou insolvenčního zákona byla od 1. července 2017 do právního řádu zavedena možnost zrušit probíhající oddlužení dlužníka bez prohlášení konkurzu na jeho majetek. Účinky insolvenčního řízení potom zanikají právní mocí tohoto rozhodnutí. Zde je postup z pohledu zaměstnavatele složitější. V případě, kdy se o takovém rozhodnutí dozví (například z insolvenčního rejstříku, i když povinnost jej sledovat ze zákona nemá), pak srážky dále provádí, protože nezanikly účinky insolvenčního řízení. Nezasílá je ale insolvenčnímu správci, protože ten už by je přihlášeným věřitelům neposlal. Pokud srážky přesto správci pošle, měl by mu je správce po právní moci rozhodnutí vrátit. Pokud by bylo rozhodnutí o zrušení oddlužení a zastavení insolvenčního řízení napadeno odvoláním a následně zrušeno, zašle plátce mzdy deponované srážky správci a pokračuje ve srážkách v rámci insolvence. Naopak, nabude-li rozhodnutí právní moci, dojde k zániku účinků insolvenčního řízení, přičemž jedním z těchto účinků bylo, že nařízené exekuce nešly provést. Plátce mzdy tedy pokračuje ve srážkách na základě exekučních příkazů doručených před zahájením insolvence a podle jejich pořadí a přednosti poukáže i srážky, které má případně deponované nebo které mu správce vrátil,
vysvětluje postup pro zaměstnavatele Ondřej Bečvář.
ČLÁNKY DO MAILU