Změny v sociálním a zdravotním pojištění v roce 2010

Zaměstnavatelé a samostatní podnikatelé si ani v roce 2010 od změn neoddechnou. Sjednocuje se splatnost zdravotního a sociálního pojištění, mění se den platby, zvyšují se stropy vyměřovacích základů i měsíční minimální zálohy na zdravotní a důchodové pojištění. Stejné zůstávají pouze sazby.

Platby pojistného mají nová pravidla

Přijetím zákona o platebním styku došlo částečně k úpravě splatnosti a dne platby. Především se sjednotila splatnost sociálního i zdravotního pojištění, které musí být zaplaceno 1. až 20. dne následujícího měsíce. Avšak při posuzování doby platby rozhoduje nikoli den odeslání peněz, jak tomu bylo doposud, ale den připsání částky na účet příjemce. V praxi to tedy znamená, že podnikatelé musí počítat s určitým časovým zpožděním, než platba dojde na konečný účet, a nastavit platební příkaz přibližně dva dny před koncem lhůty, aby nebyli penalizováni. Čtěte více: Od ledna 2010 se zkracuje lhůta pro odvod pojistného

Sazby pojistného se nemění, ale slevy končí

Sazby zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zůstávají stejné. Nedochází ani k původně plánovanému snížení sazeb nemocenského pojištění placeného zaměstnavatelem o 0,9 %. Sazba pojistného se tedy zachovává na 2,3 %. Zaměstnavatelé si nadále mohou odečítat od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) za všechny zaměstnance a nikoliv jen za zaměstnance se zdravotním postižením, doplňuje Štěpánka Filipová, tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

Od začátku roku 2010 již zaměstnavatel nemůže uplatnit slevu na sociálním pojistném za zaměstnance, kteří dostávali mzdu nižší než 1,15násobek průměrné hrubé mzdy. Čtěte více: Už příští týden lze uplatnit slevy na sociálním pojištění

Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění

Pro podnikatele, kteří zaměstnávají pracovníky, se zvyšuje strop pro placení pojistného. Původní hranice 1 330 640 korun (48násobek průměrné měsíční mzdy) se posunuje na 1 707 048 korun (72násobek průměrné měsíční mzdy). Zaměstnanec, který si u jednoho zaměstnavatele vydělá ještě více, nemusí z rozdílu, o který mzda hranici převyšuje, platit pojistné. Čtěte více: Zaměstnavatelé 2010 – Souhrn nejdůležitějších změn

Zvýšení hranice maximálního vyměřovacího základu platí i pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Nový limit, z něhož je třeba odvést důchodové pojistné a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, také představuje částka 1 707 048 korun. Měsíčně tak maximální vyměřovací základ pro platbu záloh činí 94 836 korun (tj. čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy 23 709 korun).

OSVČ a sociální pojištění

I v roce 2010 platí pro OSVČ stejné sazby jako loni – 29,2 % z vyměřovacího základu na důchodové pojištění a 1,4 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění. Mění se však výše minimálních měsíčních záloh, které musí podnikatel odvádět. Původní minimální měsíční záloha 1 720 korun se tak zvyšuje na 1 731 korun pro osoby, jejichž samostatná výdělečná činnost je hlavní. Pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je místo 688 korun určena povinnost zaplatit zálohu 693 korun. Tuto zálohu však osoba, pro kterou podnikání není hlavní činností, musí platit až tehdy, pokud její příjem po odpočtu výdajů činí 56 532 korun nebo se k placení důchodového pojištění dobrovolně přihlásí.

K určení měsíční výše důchodového pojištění se používá vyměřovací základ, který tvoří 50 % daňového základu. Pro hlavní samostatně výdělečnou činnost je tedy minimem nově 5 928 korun (v roce 2009 to bylo 5 889 korun), pro vedlejší samostatně výdělečnou činnost 2 371 korun (původně 2 356 korun).

OSVČ se také může rozhodnout, zda bude pravidelně odvádět nemocenské pojištění. Minimální měsíční částka by se tak stejně jako loni měla rovnat 56 korunám. Čtěte více: Nemocný podnikatel nemusí platit zálohy na pojistné

OSVČ a zdravotní pojištění

Stejně jako se zvýšením minimálních záloh u sociálního pojištění musí se zvýšením záloh počítat podnikatelé i v placení zdravotního pojištění. Tam se minimální měsíční záloha zvyšuje z 1 590 na 1 601 korun. Minimální vyměřovací základ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy (ta je pro rok 2010 23 709 korun), je tedy roven 11 854,50 korunám. Čtěte více: OSVČ musí státu platit, služby za to ale dostávají mizerné

První úhrada vyšší zálohy může proběhnout nejdříve za leden 2010, je pak splatná do 8. února 2010, a to u těch podnikatelů, kteří podnikat začínají. Zálohu 1 601 korun zaplatí také ty osoby, které v roce 2009 platily zálohy nižší než 1 601 korun. Výjimku tvoří pouze osoby, které nemají stanoveny minimální vyměřovací základ.

Pro OSVČ je určen také strop vyměřovacího základu, který je roven 72násobku průměrné měsíční mzdy, tj. 1 707 048 korunám (původně 1 130 640 korun). Maximální měsíční vyměřovací základ bude tvořit 142 254 korun, takže podnikatel zaplatí na záloze na zdravotní pojištění nejvíce 19 205 korun.

V případě, že podnikatel byl v roce 2009 zároveň i zaměstnancem a souhrn jeho vyměřovacích základů přesahuje původních 1 130 640 korun, sníží se o danou částku vyměřovací základ OSVČ. Kdyby byla přesahující částka stále vyšší než vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbylou částku vyměřovací základ ze zaměstnání. Čtěte více: Jak na zdravotní pojištění při podnikání na „vedlejšák“