Změny v poskytování náhrady mzdy od roku 2012

Změny tradičně neminuly ani výši nemocenské a náhrady mzdy poskytované zaměstnavatelem. I v roce 2012 bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy v době prvních 21 dnů nemoci, s výjimkou třídenní karenční lhůty. Mění se však výše redukčních hranic pro nemocenské a s nimi i výše redukčních hranic pro náhradu mzdy.

Zvyšují se redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu

Pro úpravu průměrného výdělku se využívají redukční hranice stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Ty jsou každoročně odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, tj. pro rok 2012 se vychází z vyměřovacího základu roku 2010). Hodnoty redukčních hranic jsou stanoveny samostatným sdělením MPSV č. 310/2011 Sb. Čtěte více: Změny sociálního pojištění OSVČ v roce 2012

Při výpočtu náhrady mzdy se zjištěný průměrný výdělek upravuje stejným způsobem jako pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Ovšem příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se vynásobí koeficientem 0,175 a následně zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

Průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy se samozřejmě i nadále stanoví stejným způsobem jako výdělek pro pracovně-právní účely, tedy z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud zaměstnanec neodpracoval v tomto období alespoň 21 dnů, použije se výdělek pravděpodobný­. Čtěte také: Máte zmatek v průměrech u výdělků? Poradíme, jak na výpočet

Stanovení redukčních hranic pro náhradu mzdy

Krok první

Výpočet redukční hodinové hranice pro náhradu mzdy z redukčních hranic (RH) pro nemocenské pojištění:

• První RH: 838×0,175 = 146,65 Kč
• Druhá RH: 1257×0,175 = 219,975 Kč
• Třetí RH: 2514×0,175 = 439,95 Kč

Krok druhý

Dále se postupuje v souladu se zákonem o nemocenském pojištění. Částka první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

• 1. redukční hranice: 146,65×0,9 = 131,985 Kč
• 2. redukční hranice: 219,98 – 146,65 = 76,325×0,6 = 43,998 Kč
• 3. redukční hranice: 439,95 – 219,98 = 219,97×0,3 = 65,991 Kč

Maximální upravený redukovaný základ: 131,985 + 43,998 + 65,991 = 241,974 Kč

Krok třetí

Vypočte se hodinová náhrada mzdy z upraveného průměrného hodinového výdělku náležejícího od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na haléře, teprve za celý kalendářní měsíc se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. 

Příklad pro srovnání náhrady mzdy v roce 2011 s rokem 2012

Onemocněl zaměstnanec pracující v běžných osmihodinových směnách s průměrným hodinovým výdělkem 172,50 Kč, což odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši cca 30 000 Kč. Jeho pracovní neschopnost trvala jeden pracovní týden (od pondělí do neděle).

Rok 2011

Za první tři dny nemoci, tj. pondělí až středa, náhrada mzdy nenáleží. Za čtvrtek a pátek se započítá celkem 16 hodin. V sobotu a v neděli neměl zaměstnanec podle harmonogramu směn pracovat, náhrada mzdy za tyto dny mu tedy nenáleží. Vypočtená hodinová náhrada mzdy činí po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 87,01×16 hodin = 1393 Kč.

• Z první redukční hranice bude započteno 129,95 Kč
• Z druhé redukční hranice bude započteno 16,87 Kč tj. (172,50 – 144,38) x 0,6

Hodinová náhrada mzdy od 4. dne pracovní neschopnosti činí 88,09 Kč tj. 60 % z (129,95 + 16,87).

Vypočtená hodinová náhrada mzdy činí po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 88,09×16 hodin = 1410 Kč.

Rok 2012

• Z první redukční hranice bude započteno 131,985 Kč
• Z druhé redukční hranice bude započteno 15,51 Kč tj. (172,50 – 146,65) x 0,6

Hodinová náhrada mzdy od 4. dne pracovní neschopnosti činí 88,497 (Kč, tj. 60 % z (131,985 + 15,51).

Zaměstnanec tedy v roce 2012 dostane za stejnou délku nemoci 1416 Kč, tj. o celých 6 Kč více.

Možnost dobrovolného připojištění zaměstnavatelů zůstává

Připomínáme, že si zaměstnavatelé mohou, stejně jako v roce 2011, podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a bodu 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti sami stanovit zvýšenou sazbu pojistného na nemocenské pojištění ve výši 3,3 % (celkem ve výši 26 %). Jedno procento pojištění placené navíc jim umožní odpočítat z částky pojistného za kalendářní měsíc polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtovali a vyplatili svým nemocným zaměstnancům na náhradě mzdy. Jak potvrzují údaje, které pro server Podnikatel.cz poskytla Jana Buraňová, z oddělení komunikace ČSSZ. Z celkového počtu 263 759 komuni­kujících zaměstnavatelů, jež sociálka evidovala k 30. 9. 2011, se k dobrovolnému pojištění přihlásilo 3948 z nich. Tedy zhruba 1,5 procenta. Čtěte také: Dobrovolné připojištění zaměstnavatelů

Je zřejmé, že ne každému zaměstnavateli se připojištění vyplatí. Zajímavé může být zejména pro velmi malé firmy. Podmínkou této varianty pojištění je, že průměrný počet zaměstnanců nepřesáhne 26 a zaměstnavatel tuto skutečnost písemně oznámí místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení: