Novela zákona o zaměstnanosti, která „znovu-zavádí“ zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob a přináší nové sazby pokut například za nelegální zaměstnávání je již podepsána prezidentem a čeká na vyhlášení ve Sbírce zákonů. Ve hře je však ještě jedna novela tohoto zákona, jenž by mohla přinést významné změny v oblasti pobírání podpory.
Sjednocení podmínek pobírání podpory také pro společníky a jednatele
Návrh novely zákona o zaměstnanosti by měl sjednotit podmínky poskytování podpory v nezaměstnanosti u uchazečů o zaměstnání, kteří pracují v takzvaném nekolidujícím zaměstnání (výkon činnosti za mzdu, plat nebo odměnu nepřesahující polovinu minimální mzdy). Zatímco uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v pracovněprávním vztahu, na jehož základě vykonávají nekolidující zaměstnání, není poskytována podpora v nezaměstnanosti, uchazečům o zaměstnání, kteří vykonávají pro společnost práci mimo pracovněprávní vztah za odměnu nepřesahující polovinu minimální mzdy, podpora v nezaměstnanosti poskytována je. Jedná se především o společníky nebo jednatele společností s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti, členy dozorčích rad obchodních společností. Dle současného znění zákona se tedy rozdílně posuzuje činnost v pracovněprávním vztahu a práce pro společnost za odměnu mimo pracovněprávní vztah.
Změnou zákona o zaměstnanosti by měla být nově stanovena oznamovací povinnost uchazeče o zaměstnání, který je v postavení člena obchodní společnosti nebo družstva a vykonává mimo pracovněprávní vztah pro obchodní společnost nebo družstvo práci. Může se ale do tohoto postavení dostat až v průběhu evidence u úřadu práce. Potom je povinností uchazeče o zaměstnání písemně oznámit změny rozhodných skutečností krajské pobočce úřadu práce nejpozději v den jejich vzniku.
U společníků a jednatelů výše odměny rozhodovat nebude
Omezení pobírání podpory pro členy obchodních společností nebo družstva.
Možnost pracovat v takzvaném nekolidujícím zaměstnání současně s vedením v evidenci úřadu práce byla stanovena od roku 2004. Cílem této právní úpravy bylo dle důvodové zprávy k novele zákona o zaměstnanosti umožnit zachování pracovních návyků uchazeče o zaměstnání, případně jejich získání, a podpoření snahy o zvýšení příjmu vlastní prací. Podle platné právní úpravy nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč o zaměstnání, který ke dni přiznání podpory v nezaměstnanosti vykonává nekolidující zaměstnání. Pokud nekolidující zaměstnání vznikne v průběhu poskytování podpory v nezaměstnanosti, výplata podpory se po dobu trvání tohoto právního vztahu zastaví.
Stejně tak uchazeč o zaměstnání, který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, je v postavení člena obchodní společnosti nebo družstva, nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jestliže získá toto postavení v průběhu poskytování podpory v nezaměstnanosti, výplata podpory v nezaměstnanosti mu bude zastavena po dobu, po kterou bude mít toto postavení, avšak bez ohledu na skutečnost, zda má z této činnosti příjem nebo odměnu.
Možnost ministerstva zřídit příspěvkovou organizaci
Návrh novely zákona dále umožní ministerstvu práce a sociálních věcí zřídit státní příspěvkovou organizaci pro plnění úkolů v oblasti zaměstnanosti. Mohlo by se jednat realizaci projektů zaměřených na vzdělávání uchazečů o zaměstnání s cílem pružně reagovat na vývoj situace na trhu práce. Kupříkladu o projekty zaměřené na vzdělávání cílových skupin trhu práce v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost, resp. plánovaní realizace projektů v budoucím Operačním programu Zaměstnanost. Návrh současně řeší nejednoznačné právní zakotvení státní příspěvkové organizace Fondu dalšího vzdělávání. Je zde nově stanoveno, že dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bude Fond dalšího vzdělávání považován za státní příspěvkovou organizaci zřízenou Ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 6a zákona o zaměstnanosti.
Technická úprava – dohody o srážkách ze mzdy
Poslední navržená změna této novely zákona se týká pouze zaměstnavatelů zaměstnávajících v celkovém počtu zaměstnanců více než 50 % osob se zdravotním postižením. Po změnách v souvislostí s rekodifikací soukromého práva se do zákona o nezaměstnanosti nedostala změna spojená s dohodami o srážkách ze mzdy, tj. srážky ze mzdy uzavřené dle § 2045 a násl. nového občanského zákoníku. Jedná se o úpravu poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě.
§ 78 zákona o zaměstnanosti: Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75% skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši
- a) poskytnuté naturální mzdy,
- b) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle § 327 zákoníku práce (nově podle jiného právního předpisu), s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na závodní stravování podle § 236 zákoníku práce,
- c) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení závazků zaměstnance podle § 146 písm. b) zákoníku práce, je-li srážka ze mzdy v rozporu s dobrými mravy, nebo
- d) náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.
Zjednodušeně to tedy znamená, že skutečně vynaložené náklady zaměstnavatele (pro účely příspěvku) se sníží o srážky ze mzdy nebo platu k uspokojení pohledávek zaměstnavatele. A to jak uzavřené dle zákoníku práce (zůstávají po zrušení příslušného ustanovení nadále v platnosti), tak uzavřené od roku 2014 dle nového občanského zákoníku.
ČLÁNKY DO MAILU