Změny v používání kódů ve zdravotním pojištění

17. 5. 2017
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zaměstnavatelé musí správně vyplnit kódy v Hromadném oznámení pro zdravotní pojišťovny. V poslední době došlo při jejich použití k několika změnám.

Uvedení správného kódu do tiskopisu Hromadné oznámení zaměstnavatele může mít vliv na odvod zdravotního pojištění i na povinnost platby zdravotního pojištění státem.

Ohlašovací povinnost zaměstnavatele

Každý pojištěnec je v souladu s § 10 zákona o veřejném zdravotním pojištění povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Ve lhůtě do osmi dnů zasílá zdravotní pojišťovně oznámení o:

  • a) nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení;
  • b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil. Oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil;
  • c) o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

Hromadné oznámení zaměstnavatele

Zaměstnavatel musí o těchto oznamovaných skutečnostech vést evidenci a dokumentaci. Při plnění oznamovací povinnosti sděluje jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce. K hlášení změn slouží formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele, kde se pro hlášení důležitých skutečností používají předepsané kódy. Především se jedná o:

  • Kód P – použije se pro nástup do zaměstnání zaměstnance s trvalým pobytem v ČR nebo zaměstnance s dlouhodobým pobytem, který má přiděleno číslo pojištěnce. Kód se použije i pro hlášení přestupu zaměstnance od jiné zdravotní pojišťovny.
  • Kód O – použije zaměstnavatel například při ukončení zaměstnání, skončení funkce člena statutárního orgánu, ukončení výkonu činnosti jednatele, přestupu zaměstnance k jiné zdravotní pojišťovně atd.

Zaměstnavatel používá i řadu jiných kódů. Například: 

  • Kód M – nástup zaměstnankyně na mateřskou nebo osoby na rodičovskou dovolenou.
  • Kód U – ukončení mateřské nebo rodičovské dovolené. 
  • Kód D – přiznání důchodu nebo nástup zaměstnance poživatele důchodu (myslí se tím důchod starobní, invalidní i vdovský/vdovecký). 
  • Kód H – odejmutí důchodu.
  • Kód G – nástup nezaopatřeného dítěte (studenta střední nebo vysoké školy) do zaměstnání (např. prázdninová brigáda).
  • Kód F – použije se při zaměstnání nezaopatřeného dítěte, v jehož průběhu ukončí soustavnou přípravu na budoucí povolání, nebo začátek zaměstnání dítěte bezprostředně po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání.

Další kódy a jejich použití (v některých případech současně s kódy P a O) podrobně popisuje Poučení k formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele.

V oblasti používání jednotlivých kódů došlo v poslední době k několika důležitým změnám.

Zrušení kódů V a W

První z nich nastala v polovině loňského roku. K 1. červenci 2016 totiž byla zrušena kategorie státních pojištěnců – osob konajících službu v ozbrojených silách. Nástup zaměstnance na vojenské cvičení nebo k operačnímu nasazení zaměstnavatel zdravotní pojišťovně již nehlásí. Po dobu cvičení nebo nasazení za něj hradí zdravotní pojištění příslušný vojenský správní úřad. Proto byly zrušeny dosud používané kódy V – nástup na vojenské cvičení a W – návrat z vojenského cvičení. Čtěte více: Zaměstnanci v aktivní vojenské záloze musí podat daňové přiznání

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Zavedení kódů S a R

Do okruhu kódu přibyla písmena S (zahájení vyplácení penze z doplňkového penzijního spoření) a R (ukončení vyplácení penze z doplňkového penzijního spoření). Ovšem v poučení k Hromadnému oznámení zaměstnavatele není vysvětleno, zda jsou využitelné pro zaměstnavatele a k jakému účelu je použije.

Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Lucie Krausová ze Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, povinnost oznámit tuto skutečnost je primárně svěřena příslušným penzijním společnostem (fondům, pojišťovnám). Jestliže je předdůchodce zároveň zaměstnancem, oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně má ale zaměstnavatel, pokud mu jsou tyto skutečnosti známy. Ve zdravotním pojištění je příjemce předdůchodu považován za osobu, za kterou je plátcem pojistného na zdravotní pojištění i stát; to znamená, že se u něho postupuje stejně jako například u pracujícího poživatele starobního důchodu, upřesnila Lucie Krausová. Dodala, že ve zdravotním pojištění pro tyto osoby neplatí minimální vyměřovací základ. Jedná se tedy o důležitou skutečnost, kterou zaměstnavatel zdravotní pojišťovně oznamuje. Čtěte také: Zdravotní pojištění a souběžná zaměstnání či podnikání

Kódy se hlásí i po skončení zaměstnání

Do okruhu kódů patří i písmena N a K. Kódem N hlásí zaměstnavatel výplatu dávek nemocenského pojištění po ukončení zaměstnání (jestliže je mu tato skutečnost známa) a kódem K ukončení výplaty dávek nemocenského pojištění u zaměstnance, kterému byly dávky vypláceny po ukončení zaměstnání (jestliže je mu tato skutečnost známa).

skoleni_8_1

Oznamování těchto skutečností je zaměstnavateli vnímáno jako problematické. K situaci se opět vyjádřila Lucie Krausová. Zaměstnavatel je povinen oznámit vznik a zánik nároku na platbu pojistného státem u svých zaměstnanců, nikoliv bývalých zaměstnanců. Proto je na Poučení k formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele u kódů „N“ a „K“ uveden dovětek v závorce: „(je-li tato skutečnost zaměstnavateli známa)“. Z toho je patrné, že se nejedná o povinnost zaměstnavatele, ale pouze o využití možnosti oznámení nároku na platbu pojistného státem, učiněné v zájmu bývalého zaměstnance. Za pojištěnce, kteří nejsou zaměstnáni ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a jsou příjemci dávek nemocenského pojištění, je plátcem pojistného stát.

Oznámit vznik nároku na platbu pojistného státem je tedy primárně povinností pojištěnce. Pro případ, že pojištěnec tuto skutečnost neoznámí, uvítá zdravotní pojišťovna samozřejmě i další zdroje, od kterých může v rámci zákona tuto informaci získat. Informací o nároku na platbu pojistného státem oznámenou pojištěncem nebo bývalým zaměstnavatelem se předejde nesrovnalostem v evidenci plateb pojistného. Čtěte také: Do důchodu v 65 letech? Vypadá to nadějně

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).