Stejně jako ve zdravotním pojištění dochází i v oblasti důchodového a nemocenského pojištění k několika zásadním změnám. Mění se minimální a maximální zálohy na důchodové pojištění, redukční hranice pro nemocenské i náhradu mzdy, končí druhý pilíř důchodového spoření a další. Čtěte více: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění od roku 2016
Nové zálohy v roce 2015
Vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí s číslem 244/2015 Sb. jsou s účinností od 1. ledna 2016 stanoveny údaje o průměrné mzdě. Průměrná mzda pro rok 2016 vypočtená z rozhodných částek činí 27 006 korun. Výše minimálních záloh na sociální pojištění pro OSVČ hlavní se od roku 2016 zvyšuje na 1972 korun. Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení činí 1 296 288 korun. Výše minimálních záloh pro vedlejší výdělečnou činnost vzroste na 789 korun. Stanovená roční rozhodná částka pro vedlejší činnost se zvyšuje na 64 813 korun. Výše minimálního nemocenského pojištění OSVČ se nemění. Stejně tak zůstává zachována rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Účast na nemocenském a tím i důchodovém pojištění zaměstnanců vzniká od částky sjednané mzdy, platu, odměny ve výši 2500 korun.
| Rok | 2015 | 2016 |
|---|---|---|
| Maximální vyměřovací základ | 1 277 328 Kč | 1 296 288 Kč |
| Minimální roční vyměřovací základ HČ | 79 836 Kč | 81 024 Kč |
| Minimální roční vyměřovací základe VČ | 31 944 Kč | 32 412 Kč |
| Minimální měsíční vyměřovací základ HČ | 6 653 Kč | 6 752 Kč |
| Minimální měsíční vyměřovací základ VČ | 2 662 Kč | 2 701 Kč |
| Minimální měsíční záloha HČ | 1 943 Kč | 1 972 Kč |
| Minimální měsíční záloha VČ | 778 Kč | 789 Kč |
| Rozhodná částka pro VČ | 63 865 Kč | 64 813 Kč |
| Minimální vyměřovací základ pro nemocenské OSVČ | 5 000 Kč | 5 000 Kč |
| Minimální nemocenské | 115 Kč | 115 Kč |
| Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a důchodovém pojištění | 2 500 Kč | 2 500 Kč |
Zvýšení důchodů
Vyhláškou č. 244/2015 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu se zvyšují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí v roce 2016 od splátky splatné po 31. prosinci 2015. Základní výměra se zvyšuje o 40 korun měsíčně. Výše základní výměry pro rok 2016 činí 2440 Kč. Dále se bude důchodcům v průběhu roku 2016 vyplácet jednorázový příspěvek ve výši 1200 Kč.
Ukončení druhého důchodového pilíře
Momentálně čeká na podpis prezidenta schválený návrh zákona o ukončení důchodového spoření (druhého pilíře důchodové reformy). Zákonem je nastaven postup spojený s ukončením tohoto pilíře, včetně důležitých termínů jak pro výplatu naspořené částky, tak pro poslední odvod pojistného. Zde je postup pro osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnavatele jako plátce pojistného.
OSVČ – účastník důchodového spoření
S ukončením důchodového spoření jsou spojeny zákonem dané termíny.
Osoba samostatně výdělečně činná podá poslední pojistné přiznání za pojistné období 2015 k 1. dubnu 2016, popř. k 1. červenci 2016, pokud mu pojistné přiznání zpracovává daňový poradce. Správce pojistného stanoví pojistné na základě podaného pojistného přiznání. Poplatník následně bude mít povinnost, resp. možnost, podat dodatečné pojistné přiznání (jak za pojistné období 2015, ale i 2014 a předcházející), ale pouze do 1. září 2016. Po této lhůtě je možnost podat dodatečné (případně též opožděné řádné) pojistné přiznání zapovězena. Správce daně má však ještě v mezidobí prostor na případné vyměření či doměření pojistného, a to až do 1. října 2016. Poté zanikají veškeré nedoplatky na pojistném na důchodové spoření (s výjimkou již vyměřeného příslušenství).
Zaměstnavatel jako plátce pojistného
Zaměstnavatel podá do 20. ledna 2016 hlášení za prosinec 2015 a v té samé lhůtě uhradí zálohu na pojistné. Záloha bude vyměřena ze zákona (samovyměřena) k 20. lednu 2016. Plátce pojistného může podat následné hlášení do lhůty pro podání vyúčtování. Na základě podaného následného hlášení by byla záloha samovyměřena. Plátce pojistného má poté k 1. dubnu 2016 povinnost podat vyúčtování k pojistnému na důchodové spoření. Správce pojistného stanoví poté pojistné na základě tohoto vyúčtování. Případné opravy vyúčtování se provádějí prostřednictvím dodatečného vyúčtování, pro které se uplatní ve vztahu ke komentovanému ustanovení stejný princip jako pro pojistné přiznání.
Doba důchodového pojištění
Od roku 2010 se potřebná doba pojištění postupně prodlužuje každým rokem o 1 rok, takže cílový stav 35 let doby důchodového pojištění bude platit pro pojištěnce, kteří dosáhnou důchodového věku po roce 2018. V souladu s § 29 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění má nárok na starobní důchod pojištěnec, který v roce 2016 dosáhne důchodového věku a získá dobu pojištění aspoň 32 let.
Nemocenské dávky a náhrada mzdy
Ve Sbírce listin vyšlo pod číslem 272/2015 Sb. sdělení ministerstva práce a sociálních věcí, kterým byl stanoven všeobecný vyměřovací základ a redukční hranice pro nemocenské platné v roce 2016. Ten mění nejen hranice pro nemocenské dávky, ale také náhradu mzdy poskytovanou zaměstnavatelem v době prvních 14 dnů nemoci.
Více v článku: Náhrada mzdy se od roku 2016 zvyšuje, možná i prodlužuje
Ve fázi druhého čtení je stále novela zákoníku práce s číslem sněmovního tisku 393, jež by mohla zrušit třídenní karenční lhůtu. Podle předkladatelů zákona totiž karenční doba snížila zajištění zaměstnance v nemoci a zvýšila administrativu jak u lékařů, tak u zaměstnavatelů i správ sociálního zabezpečení. Důvodová zpráva popisuje nepříznivý dopad pro zaměstnance s nízkými příjmy a zaměstnance sociálně slabé (zejména matek samoživitelek). Proto se navrhuje proplácení náhrady mzdy zaměstnavatelem i v době karenční lhůty. Novela má své příznivce, ale i odpůrce (převážně z řad zástupců zaměstnavatelů). Její osud je stále nejasný. Ovšem s účinností od 1. ledna 2016 již nelze kalkulovat.
Čtěte více: Náhrada mzdy i za první tři dny nemoci
ČLÁNKY DO MAILU