Změny v sociálním pojištění pro záchranáře ovlivní i ostatní zaměstnavatele

Snížený důchodový věk

Novelou zákona dojde k „nekrácení“ předčasných starobních důchodů složkám Integrovaného záchranného systému. Od roku 2023 budou mít snížený důchodový věk. Dřívější odchod do důchodu u vybraných profesí (na rozdíl od důchodu předčasného) výši starobního důchodu neovlivní. Původně se mělo jednat o daleko širší okruh osob. Avšak obecně nepanovala shoda, které profese mají být považovány za náročné. Nakonec prošli pouze zdravotničtí záchranáři a změny u ostatních profesí byly prozatím odloženy.

Snížený důchodový věk se nyní bude týkat zdravotnických záchranářů. Musí však v této profesi odpracovat aspoň 4400 směn (tj. cca 20 roků). Poté může být obecný důchodový věk snížen o 30 měsíců (2,5 roku). Za každých dalších 74 směn odpracovaných na pozici zdravotnického záchranáře nad rámec výše uvedených 4400 směn se bude důchodový věk snižovat vždy o 1 kalendářní měsíc, maximálně však o 5 roků za cca 30 odpracovaných let jako zdravotnický záchranář (tj. např. za 4474 směn půjde o snížení důchodového věku o 31 měsíců, za 4844 směn o 36 měsíců, za 5732 směn o 48 měsíců atd.).

Kdo bude považován za zdravotnického záchranáře?

Zaměstnáním zdravotnického záchranáře se přitom rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 1992 vykonávány práce:

• člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby,
• operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a 
• záchranáře horské služby.

Směnou v zaměstnání zdravotnického záchranáře vykonávaném po 31. prosinci 2022 se rozumí 8 hodin výkonu práce zdravotnického záchranáře a směnou v zaměstnání zdravotnického záchranáře vykonávaném před 1. lednem 2023 se rozumí směna odpracovaná zdravotnickým záchranářem (zde bez ohledu na konkrétní počet odpracovaných hodin, neboť není, resp. nemusí být, evidence konkrétního počtu odpracovaných hodin, zejména před delší dobou).

Nová evidence pro účely dřívějšího odchodu do důchodu

Zaměstnavatel, který zaměstnává záchranáře, povede pro tento účel novou evidenci. Ta bude obsahovat:

• a) seznam zdravotnických záchranářů,
• b) evidenci o době výkonu prací zdravotnického záchranáře v jednotlivých směnách a v jednotlivých kalendářních měsících. Doba výkonu těchto prací v kalendářním měsíci se stanoví v celých hodinách, přičemž zbytek minut nižší než 60 se považuje za 1 hodinu,
• c) počet směn v kalendářním roce (výpočet: úhrn hodin výkonu prací zdravotnického záchranáře v jednotlivých kalendářních měsících/8, přičemž zbytek hodin nižší než 8 se považuje za 1 směnu).

Každoročně budou potvrzovat počet odpracovaných směn (na předepsaném tiskopisu) a zasílat tyto údaje předepsaným způsobem příslušnému orgánu sociálního zabezpečení. V zájmu právní jistoty se budou tyto údaje předávat rovněž zaměstnanci, obdobně jako je tomu u stejnopisu evidenčního listu důchodového pojištění.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Do 31. prosince 2024 rovněž může zaměstnanec (i bývalý zaměstnanec) zdravotnický záchranář požádat zaměstnavatele pro účely dřívějšího důchodu o potvrzení o počtu směn v období od 1. ledna 1993 do 31. prosince 2022. Zaměstnavatel bude muset takové potvrzení do 30 dnů vystavit.

Vyšší pojistné pro zdravotnické záchranáře

Z vyměřovacího základu zaměstnanců zdravotnických záchranářů bude zaměstnavatel odvádět vyšší pojistné. Postupně se zvýší o 2, 3 a 4 procentní body a od roku 2026 o 5 procentních bodů. Pokud by se jednalo o zaměstnance, který vykonává i jiné práce, bude mít zaměstnavatel dva vyměřovací základy a pro každý vyměřovací základ bude platit jiná sazba pojistného.

U zdravotnických záchranářů bude zaměstnavatel odvádět: 

• v roce 2023 pojistné 26,8 %, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
• v roce 2024 pojistné 27,8 %, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 
• v roce 2025 pojistné 28,8 %, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
• počínaje rokem 2026 pojistné 29,8 %, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanost.

Úprava archivačních dob pro všechny

Změna, o které se příliš nehovoří, se dotkne prakticky všech zaměstnavatelů. Bude se totiž prodlužovat dosavadní lhůta pro úschovu mzdových listů a účetních záznamů o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění. A to z dosavadních 30 na 45 let. Dle důvodové zprávy se ukazuje, že dosavadní lhůta je při prodlužujícím se důchodovém věku a při postupně prodlužovaném rozhodném období pro zjištění osobního vyměřovacího základu, které počíná rokem 1986, nedostatečná. Samozřejmě to pomůže i při průkaznosti dob odpracovaných zdravotnickými záchranáři. Snad v budoucnu i pro další náročné profese, kterých by se rovněž mohl snížený důchodový věk týkat.

Bude se tedy archivovat 45 let následujících po roce, kterého se týkají, a půjde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu. Za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o pracovních úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.

Co jste se v článku dozvěděli