Novela daňových zákonů, která aktuálně prošla třetím čtením a čeká na projednávání Senátem, mění daňově uznatelné výdaje. Konkrétně ustanovení § 24 zákona o daních z příjmů, tj. výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Zde je výběr důležitých změn tak, jak by mohly platit od roku 2015.
Čtěte seriál: Nové daňové zákony 2015
Zůstatková cena při vypořádání práva stavby
V § 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů se navrhuje doplnit režim uplatnění zůstatkové ceny odpisovaného hmotného majetku pro situace vypořádání práva stavby. Je zřejmé, že vypořádání práva stavby při jeho zániku není totéž, co prodej či likvidace. Navrhovaná změna řeší případy uplatnění zůstatkové ceny odpisovaného hmotného majetku (stavby), pokud byl tento majetek realizován po dobu práva stavby a je součástí vypořádání práva stavby při jeho zániku. Jednodušeji řečeno, pokud stavba realizovaná stavebníkem zůstane zachována a připadne vlastníkovi pozemku. Jestliže je předmětem převodu právo stavby, ale toto právo není hmotným majetkem podle zákona o daních z příjmů, je uplatnění pořizovací, resp. zůstatkové ceny, práva stavby navázáno na účetnictví. Daňově uznatelnou v okamžiku převodu je částka nákladu (účetní zůstatková cena) zaúčtovaná poplatníkem v účetnictví podle předpisů upravujících účetnictví.
Pracovní cesta a finanční leasing
V návaznosti na nově upravený § 21d zákona o daních z příjmů, který od 1. ledna 2014 stanovuje, že na finanční leasing se nevztahují ustanovení zákona o nájmu, se v § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 zákona o daních z příjmů navrhuje doplnit, že při pracovní cestě uskutečněné vozidlem, které si poplatník pořizuje formou finančního leasingu, uplatní výdaje v prokázané výši. Obdobně se postupuje při zahraniční pracovní cestě, kdy se však do ustanovení doplňuje, že pokud nelze prokázat výdaje uskutečněné vozidlem, které si poplatník pořizuje formou finančního leasingu, uplatní výdaje ve výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty.
Manželé a daň z nabytí nemovitých věcí
Příjem z prodeje nemovité věci, která je ve společném jmění manželů, zdaňuje v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. u zákona o daních z příjmů pouze jeden z nich. Do ustanovení má být nově doplněno, že ten z manželů, který příslušný příjem zdaní, si jako daňový výdaj může uplatnit i daň z nabytí nemovitých věcí zaplacenou druhým z manželů.
Daňově účinná přefakturace
Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc zákona o daních z příjmů má nově znít: Výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou také … výdaje (náklady), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu, a to jen do výše příjmů (výnosů) z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících; obdobně postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří nevedou účetnictví.
Cílem změny je aplikace tohoto ustanovení na tzv. „přefakturace“. Jestliže poplatník vynaloží výdaj, který není výdajem na dosažení zajištění nebo udržení příjmů, (např. výdaj na reprezentaci), nicméně dojde k jeho proplacení jiným poplatníkem, potom se jedná o výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Postačí, že má poplatník na proplacení právo. Výdaj je ale uznatelný pouze do výše, do které má být proplacen. Nelze uplatnit za situace, kdyby se jednalo o dvojí uplatnění jednoho výdaje. Platí pravidlo – jde-li o zvláštní (speciální) daňový režim, nelze toto ustanovení využít (jedná se zejména o režim rezerv, opravných položek, nabývacích cen podílů, pohledávek, výdajů na spotřebované pohonné hmoty, pokud poplatník využil paušální výdaj na dopravu, oceňovacích rozdílů, finančního leasingu a odpisů).
Výdaje na finanční leasing
Výrazně se zkracuje ustanovení § 24 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Nově je zde pouze uvedeno, že daňově uznatelným výdajem (nákladem) je také úplata u finančního leasingu hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, pokud po jeho ukončení je tento hmotný majetek zahrnut do obchodního majetku. Navržená změna souvisí s přesunem obsahu dosavadního znění do § 21d odst. 1 písm. c) a § 21d odst. 2 zákona o daních z příjmů a podmínky kladené na kupní cenu při převodu vlastnického práva k předmětu leasingu do § 21d odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Vzhledem k rozsáhlosti zásahů do tohoto ustanovení bylo zvoleno nové přetextování odstavce 4.
Protože je minimální doba finančního leasingu provázána s dobou odpisování nově i u nemovitých věcí, je rovněž navrženo přemístění dosavadní podmínky § 24 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů uznatelnosti leasingových úplat na kupní cenu předmětu leasingu po jeho ukončení. Kupní cena nesmí být vyšší než zůstatková cena při rovnoměrném odpisování z pořizovací ceny evidované u poskytovatele leasingu. Důvodová zpráva k novele zákona vysvětluje, že toto kritérium kladené dosud na kupní cenu (které bylo pouze fiktivním výpočtem bez ohledu na to, jak skutečně poskytovatel leasingu odpisoval) je vhodné přesunout do definice finančního leasingu. A to v podobě uvedené v § 21d odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů – ze smlouvy lze předpokládat, že kupní cena předmětu leasingu bude podstatně nižší než by byla obvyklá cena předmětu leasingu k datu převodu vlastnického práva. Nově navržená úprava § 21 d zákona o daních z příjmů je uvedena v článku: Novela daňových zákonů nově definuje finanční leasing