Již schválený zákon o povinném úrazovém pojištění zaměstnanců byl zamítnut. Účinnost této novely byla naposledy stanovena na 1. ledna 2013. Dosavadní právní úprava úrazového pojištění je odborníky považována za nevyhovující a zastaralou. Zajímalo nás, podle jakého předpisu se bude postupovat v roce 2013.
Dosavadní právní úprava
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání je obsaženo v zákoníku práce, a to v přechodných ustanoveních. Je tomu tak proto, že v době, kdy se připravoval nový zákoník práce (účinný od roku 2007), byl současně připravován i zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. Ten měl rovněž nabýt účinnosti 1. ledna 2007 a měl vlastně tuto přechodnou právní úpravu nahradit.
Čtěte také: Zákonodárci nezahálí. Pro rok 2013 chystají legislativní smršť
Schválený a aktuálně zamítnutý zákon
Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, platný od roku 2006, však účinnosti nenabyl. Několikrát se několikrát odsouvala, naposled byla stanovena na 1. ledna 2013. Tento předpis měl zcela změnit odškodňování zaměstnanců za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Zákonné úrazové pojištění v současné době zaměstnavatelé sjednávají s pojišťovnou Kooperativou (u dřívějších smluv mají sjednáno s Českou pojišťovnou). Podle plánu mělo toto pojištění přejít na Českou správu sociálního zabezpečení jako pojistné z odvodů z mezd. Zaměstnanci poškození pracovním úrazem nebo nemocí z povolání by namísto náhrady dostávali rentu.
Čtěte také o jednom inkasním místě: Kdy vypustí zákonodárci JIMa z láhve?
Důvodem nekonečného odkládání zákona a s ním i zcela nového systému úrazového pojištění zaměstnanců byl nedostatek finančních prostředků ve státním rozpočtu a obavy, že by ČSSZ nový systém kapacitně nezvládla. Už letos v březnu vláda jednala o jeho rozsáhlé novelizaci. Nakonec učinila překvapivé rozhodnutí. Léta odkládaný zákon o úrazovém pojištění se dále opravovat nebude. Zruší se.
Ministerstvu práce a sociálních věcí bylo vládním usnesením uloženo vypracovat a předložit do 21. května 2012 návrh zákona, kterým se zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců zruší a v návaznosti na to změní související předpisy. Vláda současně uložila Ministerstvu financí a MPSV vypracovat a do 21. září 2012 předložit analýzu problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s věcnými návrhy na budoucí řešení.
Čtěte také: Neplatíte pojištění za zaměstnance? Doplatíte na to
Kdo se v tom má vyznat?
Ministerstvo tedy připravilo návrh zákona (poslanecký tisk č. 689), kterým dochází ke zrušení „staronového“ zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. Současně se změna promítne i do zákoníku práce, kde bude úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání dosud obsažená v přechodných ustanoveních zapracována zpět do ustanovení „řádných“. A to do části jedenácté upravující komplexně náhradu škody. Nároky zaměstnanců při pracovním úrazu a nemocí z povolání se tak zachovávají v dosavadním rozsahu,
potvrdil pro server Podnikatel.cz Petr Sulek z tiskového oddělení MPSV. Dodal, že se nepřejímají pouze ustanovení o právní odpovědnosti za škodu v některých zvláštních případech, protože tato ustanovení se netýkají osob v pracovněprávních vztazích. Začlenění těchto ustanovení do zákoníku práce bylo zamýšleno pouze jako dočasné. Přecházejí podle již schválené úpravy do občanského zákoníku.
Čtěte také: Proč snižovat spotřební daň jen u nafty a ne u benzínu?
Novela zákoníku práce
Úprava odškodňování zaměstnanců při pracovních úrazech a nemocech z povolání se převádí v zásadě bez věcných změn, pouze s několika dílčími dle tvůrců novely nezbytnými úpravami. Většina navržených změn má nabýt účinnosti nejpozději 31. prosince 2012, část 1. ledna 2013 a menší část úprav si počká na účinnost zákona o jednom inkasním místě, prozatím až do roku 2015.
Čtěte také: Zmatky kolem nové úhrady za vstupní lékařskou prohlídku
Paragrafy § 275 až 365 zákoníku práce budou zcela nově upraveny. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je nadále realizována na základě objektivní odpovědnosti zaměstnavatele s možností zproštění se této odpovědnosti z důvodů taxativně stanovených. Jednotlivé nároky, jejich výše i podmínky, za nichž vznikají, jsou shodné s nároky příslušejícími podle současné právní úpravy. Jedná se o:
- náhradu za ztrátu na výdělku,
- náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění,
- náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením
- a náhradu za věcnou škodu.
Mezi navržené úpravy zákoníku práce patří například:
- Do § 275e odst. 3 (který stanoví fiktivní výdělek pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti ve výši minimální mzdy, jestliže je poškozený zaměstnanec bez příjmů a je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání) se navrhuje, aby v situacích, kdy je z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, byla částka minimální mzdy stanovena ve výši 75 %. Neuplatnění nižší částky minimální mzdy při výpočtu těchto náhrad by mělo podle návrhu zákona pro poškozené zaměstnance opačný efekt.
- V § 275d, 275e a 275s se nově objevuje dohoda o provedení práce, která se svým charakterem významně blíží dohodě o pracovní činnosti. Podle tvůrců novely není důvod, aby nároky poškozených zaměstnanců nebyly posuzovány stejně u všech základních pracovněprávních vztahů.
- Ustanovení § 275e odst. 6 (úprava délky poskytování náhrady za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti), bylo doplněno z důvodu prodlužování věku nároku na starobní důchod. V případě, že poškozenému vznikne nárok na starobní důchod po 65. roce věku, bude mu náhrada poskytována do doby, než mu na důchod vznikne právo.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU