Osoby zdravotně znevýhodněné se pravděpodobně znovu vrátí do zákona o zaměstnanosti. S touto kategorií by se nově mělo počítat při plnění odvodu do státního rozpočtu a firmy by měly znovu dostávat od státu příspěvky na mzdu takových zaměstnanců. O změně ještě není definitivně rozhodnuto. Novela zákona s číslem sněmovního tisku 84 je momentálně ve stavu po prvním čtení v Poslanecké sněmovně.
Osoby se zdravotním postižením – aktuální stav
Mezi osoby se zdravotním postižením se v současné době v souladu s § 67 zákona o zaměstnanosti řadí:
- osoby ve III. stupni invalidity (osoby s těžším zdravotním postižením),
- osoby v I. a II. stupni invalidity,
- osoby, které sice byly posouzeny, že již nejsou invalidní, ale započítávají se ještě 12 měsíců ode dne posouzení.
Na základě přechodných opatření se zde řadí i osoby zdravotně znevýhodněné, ovšem pouze do 1. ledna 2015, a to i za situace, kdy mají v rozhodnutí uvedeno „trvalá platnost“, nově se tyto osoby již neposuzují. Statut osoby zdravotně znevýhodněné byl přiznáván na základě žádosti úřadem práce pouze do konce roku 2011. Od roku 2012 se již tento statut nepřiznává, pouze „dobíhají“ stávající vydaná potvrzení. Je tedy zřejmé, že okruh úředně uznaných osob zdravotně znevýhodněných se postupně zužuje (bez ohledu na jejich zdravotní stav).
Osoby se zdravotním postižením po novele zákona
Změna zákona o zaměstnanosti by mohla přinést nová pracovní místa.
Novelou zákona o zaměstnanosti by mělo být do ustanovení § 67 doplněno, že osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Osobou zdravotně znevýhodněnou však současně nemůže být osoba, která je osobou invalidní.
Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.
Došlo by tím k znovuzavedení kategorie osob zdravotně znevýhodněných jako jedné z podkategorií osob se zdravotním postižením. Za zdravotně znevýhodněné mají být opět považováni zaměstnanci, kteří sice mohou pracovat, ale kvůli horšímu zdravotnímu stavu jen omezeně na chráněném pracovním místě.
Nové Zakony.podnikatel.cz
Všechny právní normy od roku 1993, pravidelně aktualizované, ve všech dostupných znění. Porovnejte předchozí znění s aktuálním, zkoumejte budoucí znění. Hledejte v textu zákona konkrétní a vyznačené změny.
Uložte si do záložek: zakony.podnikatel.cz
Příspěvky zaměstnavatelům
Skutečnost, že je fyzická osoba osobou zdravotně znevýhodněnou, by rozhodovala a potvrzovala Česká správa sociálního zabezpečení, resp. příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Následně, pokud by zaměstnavatel takovou osobu zaměstnal, mohl by mu úřad práce poskytnout příspěvek na podporu zaměstnávání této osoby podle ustanovení § 78 odst. 2 zákona o zaměstnanosti ve výši 75 procent mzdy, maximálně však 4000 korun (v případě zaměstnání osoby invalidní se poskytuje až 8000 korun).
Momentálně není počet osob zdravotně znevýhodněných statisticky sledován. Podle odhadů se jedná o 40 000 osob, z nichž cca 30 000 je aktuálně zaměstnáno bez jakéhokoliv příspěvku zaměstnavateli. Počet osob zdravotně znevýhodněných na chráněném trhu práce tak může stoupnout až o 10 000.
Osobám se statutem zdravotně znevýhodněného a jejich zaměstnavatelům ale novela nepřiznává všechny výhody, které mohou čerpat zaměstnavatelé osob s přiznaným invalidním důchodem prvního až třetího stupně. Na chráněné pracovní místo obsazené osobou zdravotně znevýhodněnou nebude poskytován příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa podle ustanovení § 76 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. Na podporu zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných na chráněných pracovních místech dále nebude poskytováno zvýšení příspěvku o 2000 korun podle ustanovení § 78 odst. 3 zákona o zaměstnanosti o částku odpovídající dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání těchto osob.
Zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných by se samozřejmě projevilo i v plnění povinného podílu zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. V přechodných ustanoveních k novele zákona je uvedeno, že se plnění povinného podílu za rok předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona řídí dosavadními právními předpisy. V plnění povinného podílu se v případě jejího schválení projeví změna „se zpožděním“.
Další navržené změny zákona o zaměstnanosti:
- Současně by měla novela zákona o zaměstnanosti ulehčit firmám od byrokracie. Firmy budou nadále k žádosti o příspěvek na částečnou úhradu chráněného pracovního místa přikládat doklad o zřízení účtu v peněžním ústavu. Nově ale nebudou muset doložit, že nemají nedoplatky na daních nebo pojistném. K získání údajů bude stačit písemný souhlas zaměstnavatele a úřady si potřebné informace od příslušných institucí opatří samy. Jestliže by zaměstnavatel přesto chtěl uvedené údaje doložit sám, nesmí být takové potvrzení starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti a údaje v něm musí odpovídat skutečnému stavu ke dni jeho vydání.
- Novela má rovněž snížit příspěvek pro agentury práce na základě smlouvy o zprostředkování uzavřené s úřadem práce. Namísto dosavadních 5000 korun na uchazeče by měly agentury dostávat jen 500 korun. Naopak za umístění nezaměstnaného by pak mohly místo 1250 korun mít až 6250 korun, pokud by si člověk místo udržel aspoň půl roku.
- Agenturám práce bude znovu umožněno v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením dočasné přidělování k výkonu práce těchto osob k uživateli. Agentura práce si ale nebude moci tyto dočasně přidělované zaměstnance započíst do celkového počtu svých zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu ani pro účely poskytování náhradního plnění.
- Novela by mohla umožnit pracovní cesty cizinců ze třetích zemí, tj. do jiného místa výkonu práce, než které je stanoveno v povolení k zaměstnání, za podmínky, že výkon práce bude odpovídat druhu práce stanovenému v povolení k zaměstnání.
- Návrh zákona snižuje i minimální pokutu za umožnění nelegální práce z 250 000 na 50 000 korun. Minimální sazba pokuty za umožnění výkonu nelegální práce by měla být nově nastavena tak, aby nebyla pro zaměstnavatele likvidační.
ČLÁNKY DO MAILU