Navržený postup bude pro poplatníky spravedlivější. V praxi však může přinést nemalé potíže, zejména při zpětném přiznání invalidního důchodu.
Novela zákona o daních z příjmů by měla v případě schválení nabýt účinnosti od roku 2017. Obsahuje řadu změn. A to i v oblasti slev na dani a daňového zvýhodnění.
Sleva z titulu pobírání invalidity
Upravuje se možnost uplatnění základní a rozšířené slevy na invaliditu. V současné době není z pohledu uplatnění slev rozhodující okamžik přiznání invalidity, ale okamžik zahájení výplaty tohoto důchodu. Vazbou na datum přiznání invalidity dojde podle důvodové zprávy k novele zákona k jednoznačnému vymezení rozhodného okamžiku pro posouzení oprávněnosti uplatnění předmětné slevy na dani. V rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu je vždy uvedeno, o jaký stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity.
Rovněž posouzení dítěte jako vyživované osoby se bude nově odvíjet od skutečnosti, kdy byl (nebyl) přiznán invalidní důchod pro invaliditu určitého stupně. Podle současného znění § 35c odst. 6 písm. b) zákona o daních z příjmů je zletilé dítě považováno za vyživované za předpokladu, že nepobírá invalidní důchod třetího stupně. Výklad, kdy pojem „pobírá“ se rovná pojmu „je vyplácen“, zakládá neopodstatněnou nerovnost mezi poplatníky, neboť posouzení dítěte jako vyživovaného je vázán na skutečnost, že invalidní důchod třetího stupně není vyplácen. Nikoliv na skutečnost, že dítěti není přiznán invalidní důchod pro invaliditu určitého stupně. Vazbou na okamžik, kdy mu není příslušný invalidní důchod přiznán, dojde k jednoznačnému vymezení rozhodného okamžiku pro posouzení oprávněnosti uplatnění daňového zvýhodnění.
Daňový bonus bude poskytován jen na děti, kterým nebyl přiznán invalidní důchod třetího stupně. Jestliže bude plný invalidní důchod přiznán a doplacen zpětně, nebude možné za daná období daňové zvýhodnění přiznat.
Praktické důsledky zpětného přiznání invalidního důchodu
A to je záležitost, která bude pro řadu poplatníků a potažmo i jejich zaměstnavatelů (coby plátců daně) nepříjemná. Server Podnikatel.cz se zajímal o konkrétní postup při zpětně přiznaném invalidním důchodu. Při neoprávněném uplatnění daňového zvýhodnění u zaměstnavatele v rámci záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (zde není podstatné, z čí viny se tak stalo) může plátce daně srazit ze mzdy poplatníka dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu podle § 38i odst. 3 zákona o daních z příjmů, pokud neuplynula lhůta pro podání řádného vyúčtování za dané zdaňovací období,
vysvětlil Jakub Vintrlík z ministerstva financí. Dodal, že po této lhůtě může plátce daně srazit dlužné částky na dani nebo na daňovém bonusu ze mzdy poplatníka ve lhůtě stanovené v § 38i odst. 4 zákona o daních z příjmů. Naopak při neoprávněném poskytnutí daňového zvýhodnění zaviněním poplatníka se použije postup uvedený v § 38i odst. 5 zákona o daních z příjmů – v tomto případě musí poplatník uhradit i případný úrok z prodlení.
Ovšem daňový řád umožňuje prominout úrok z prodlení zejména v těch situacích, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním plátce daně, který je povinen správci daně sraženou daň odvést. Podle § 259b daňového řádu může správce daně zcela nebo zčásti prominout úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Jestliže bude poplatník uplatňovat daňový bonus prostřednictvím daňového přiznání, upraví výši nároku na zvýhodnění v daňovém přiznání za to zdaňovací období, ve kterém k uvedené změně došlo – tedy za rok, kdy byl invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně zletilému dítěti přiznán. Pokud se daňové zvýhodnění uplatnilo v rámci daňového přiznání předchozího zdaňovacího období, upraví poplatník jeho výši dodatečným daňovým přiznáním taktéž za rok, kdy byl zletilému dítěti plný invalidní důchod přiznán. I v tomto případě připadá v úvahu prominutí případného úroku z prodlení,
uzavřel Jakub Vintrlík.
Sleva a daňové zvýhodnění držitele průkazu ZTP/P
Uplatnění daňových výhod držitelů průkazu ZTP/P se má rovněž změnit. Upravuje se poskytnutí zvýšené slevy na manželku (manžela), zvýšeného daňového zvýhodnění na dítě nebo slevy na držitele průkazu ZTP/P. Rovněž se bude odvíjet od přiznání průkazu ZTP/P. Nikoli jeho vydání, které rozhoduje v aktuální právní úpravě. Novela by měla odstranit zřejmou nerovnost v uplatnění slev u poplatníků v situacích, kdy byl průkaz ZTP/P dvěma poplatníkům od stejného data přiznán, ale z jakýchkoli důvodů (například jiné datum podání žádosti o průkaz, nemoc úřední osoby vystavující průkaz, organizační či technické problémy) je na okamžiku vydání uvedeno rozdílné datum. Poplatníci se stejným datem přiznání průkazu pak mohou v současné době uplatnit nárok na slevu na dani či zvýšené daňové zvýhodnění od jiného data.
Nově se tedy bude nárok na poskytnutí daných slev, resp. zvýšeného daňového zvýhodnění, odvíjet od přiznání statusu zdravotního postižení. Ve spojení s navrženou úpravou § 38l odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů bude poplatník nárok na slevu prokazovat platným průkazem ZTP/P nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P na základě § 35 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Rozhodnutí využije samozřejmě v okamžiku přiznání průkazu. Na průkazech ZTP/P je uvedeno datum vydání průkazu, nikoliv den, od kterého byl průkaz osobě se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ přiznán.
ČLÁNKY DO MAILU