Novela zákoníku práce přináší řadu změn, kterým se média pravidelně věnují. Jsou tu i takové, které mohou na první pohled vypadat jako nepodstatné, avšak zaměstnavatelům rozhodně nesmí uniknout. Od účinnosti novely se totiž mění i problematika srážek ze mzdy.
Co se dozvíte v článku
Náhrada odměny jako jiný příjem pro účely srážek ze mzdy
Náhrada odměny z dohody se výslovně zařazuje mezi jiné příjmy, které mohou být předmětem prováděných srážek. Jak uvádí důvodová zpráva k novele zákoníku práce, z hlediska zachování elementární rovnosti jednotlivých skupin zaměstnanců není důvod, aby, zejména v případech podle § 146 písm. a) zákoníku práce, byli zaměstnanci v pracovním poměru při provádění srážek znevýhodněni. I z tohoto důvodu je zahrnuta záloha na odměnu z dohody i náhrada odměny z dohody mezi příjmy uvedené v § 147 odst. 1 zákoníku práce, z nichž může zaměstnavatel zaměstnanci provádět srážky jednostranně.
Srážky ze mzdy
Zákoník práce v § 145 definuje srážky ze mzdy nebo platu a z jiných příjmů zaměstnance. Zde se od účinnosti novely zákoníku práce doplňuje také odměna z dohody.
§ 145 zákoníku práce (ve znění po novele zákoníku práce):
(1) Srážkami z příjmu zaměstnance jsou pro účely tohoto zákona srážky ze mzdy nebo platu a z jiných příjmů zaměstnance ze základního pracovněprávního vztahu podle § 3 (dále jen „srážky ze mzdy“).
(2) Jinými příjmy zaměstnance podle odstavce 1 jsou
- a) odměna z dohody,
- b) náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody (nově se doplňuje),
- c) odměna za pracovní pohotovost,
- d) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se skončením zaměstnání,
- e) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním,
- f) odměny podle § 224 odst. 2 zákoníku práce (sem patří zejména odměny při životním nebo pracovním jubileu a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod, dále odměny za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek).
Kdy lze zaměstnanci ze mzdy srážet?
V následujícím ustanovení § 146 zákoníku práce jsou uvedeny tři situace, kdy lze ze mzdy zaměstnance srážet. A to:
- a) jestliže je to stanoveno zákonem,
- b) na základě dohod o srážkách ze mzdy,
- c) k úhradě členských příspěvků členem odborové organizace (přestože jde rovněž o dohodu o srážkách ze mzdy, uvádí se samostatně, protože dohoda je uzavřena mezi odbory a zaměstnavatelem a zaměstnanec (odborář) pouze vyslovuje souhlas s provedením srážky k úhradě členských příspěvků).
Srážky bez souhlasu zaměstnance (tj. stanovené zákonem)
Změna nastává v okruhu příjmů, ze kterých může zaměstnavatel provést srážku bez souhlasu zaměstnance. Ty popisuje následující ustanovení zákoníku práce – paragraf 147.
Zaměstnavatel sráží zaměstnancům povinně ze mzdy, platu nebo odměny zálohy na daň z příjmů fyzických osob a platby sociálního a zdravotního pojistného (z hrubé mzdy). Teprve po odečtení těchto srážek se vypočítá čistá mzda. Další srážky provádí zaměstnavatel z čisté mzdy. Povinnou srážkou stanovenou zákonem je rovněž výkon rozhodnutí soudu nebo exekuce. Jedná se o srážky nařízené soudem, soudním exekutorem, finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou, případně jiným orgánem, tj. daňové nebo správní exekuce. Ty již zaměstnavatel sráží z čisté mzdy, platu, případně odměny zaměstnance.
Ustanovení § 147 však vyjmenovává také srážky, kdy může (nepovinně) zaměstnavatel provést srážku, aniž by k tomu potřeboval souhlas zaměstnance. Patří sem záloha na mzdu nebo plat (např. záloha na roční odměny, na kterou zaměstnanci nevzniklo právo), nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady (po uplynutí lhůty pro vyúčtování) a jiné nevyúčtované provozní zálohy, náhrada mzdy nebo platu za tzv. „přečerpanou“ dovolenou, náhrada mzdy za nemoc, na kterou nemá zaměstnanec právo. Naopak náhradu škody způsobenou zaměstnancem nebo přeplatek mzdy vzniklý chybou účetní nelze automaticky srazit, vždy jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.
§ 147 zákoníku práce (ve znění po novele zákoníku práce):
Zaměstnavatel smí srazit zaměstnanci [§ 146 písm. a)] jen
- a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
- b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
- c) zálohu na mzdu, plat nebo odměnu z dohody, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
- d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
- e) náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo, a náhradu mzdy, platu nebo odměny podle § 192, na niž zaměstnanci právo nevzniklo.
Dohody o srážkách ze mzdy
Další srážky (uvedené v § 146 písm. b) a c) zákoníku práce jsou možné pouze na základě dohody o srážkách ze mzdy. Tedy vzájemné dohody zaměstnance a zaměstnavatele či se souhlasem zaměstnance s odborovou srážkou (dohoda je uzavřena mezi zaměstnavatelem a odbory). Provádění dohody o srážkách ze mzdy je upraveno v ustanovení § 2045 až 2047 občanského zákoníku. Zde se nic nemění, jelikož se s možností srážet z dohod konaných mimo pracovní poměr v občanském zákoníku vysloveně počítá.
Změna se týká především možnosti srazit zaměstnanci z odměny za případnou přečerpanou řádnou dovolenou (na tu budou mít zaměstnanci činní na základě dohod konaných mimo pracovní poměr nárok od 1. ledna 2024) a ze zálohy na odměnu, pokud nebyly splněny podmínky pro její vyplacení (zde po jednání v Poslanecké sněmovně – od 1. října 2023, senátní veto bylo totiž přehlasováno, zbývá pouze podpis prezidenta a vyhlášení ve Sbírce zákonů).