Zákon o daních z příjmů byl k 1. lednu 2014 výrazně novelizován. Předmět daně se rozšířil o nové druhy příjmů, takzvané bezúplatné příjmy. Šlo zejména o dopad zrušení zákona o dani dědické a dani darovací, dále o úpravu příjmů plynoucích z provozu rodinného závodu nebo ze společenství jmění. V zákoně byly rozšířeny výjimky a osvobození bezúplatného nabytí. Novela zákona o daních z příjmů rovněž musela reagovat na nové pojmy a nové instituty.
Největší změny tedy přináší nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, ale i posunutí účinnosti některých opatření zákona o jednom inkasním místě z roku 2015 do roku 1014. Důvodová zpráva k novele zákona hovoří o první etapě zavedení jednoho inkasního místa. Jedná se sice o první etapu, ale je velmi pravděpodobné, že bude zároveň i etapou poslední. Není žádným tajemstvím, že jedno inkasní místo pravděpodobně zavedeno nebude a již schválený zákon účinnosti od roku 2015 nenabude.
Nové Zakony.podnikatel.cz
Všechny právní normy od roku 1993, pravidelně aktualizované, ve všech dostupných znění. Porovnejte předchozí znění s aktuálním, zkoumejte budoucí znění. Hledejte v textu zákona konkrétní a vyznačené změny.
Uložte si do záložek: zakony.podnikatel.cz
Srážková daň v roce 2014
Snad nejvýraznější novinkou, která se dotkne jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců, je změna ve zdanění konečnou patnácti procentní srážkovou daní. Někteří zaměstnanci ji uvítají, jiným, zejména při soubězích příjmů, přinese povinnost v podobě podání daňového přiznání. Změna se bude týkat příjmů dosažených v roce 2014. Poprvé tedy u mezd či odměn zúčtovaných za měsíc leden, vyplácených v měsíci únoru 2014.
Znění § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů
Do 31. prosince 2013:
Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po zvýšení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše před zvýšením podle odstavce 13 u téhož zaměstnavatele nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5.
Od 1. ledna 2014
Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7, anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7.
Konečná srážková daň se v roce 2013 použila v případech, kdy úhrn příjmů v měsíci u zaměstnance bez podpisu Prohlášení nepřekročil částku 5000 korun. Nově je stanoven limit pouze pro odměny z dohody o provedení práce, a to v úhrnu (platí pro všechny odměny z dohody o provedení práce v jednom měsíci vyplacené jednomu zaměstnanci týmž zaměstnavatelem) na 10 000 korun. Do limitu se započítají jen odměny z dohody o provedení práce a nebude záležet na tom, zda má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele i jiné zdanitelné příjmy.
Srážková daň se tedy v roce 2014 nebude týkat jiných příjmů. Bez ohledu na výši příjmů se u pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo např. odměny za výkon funkce ve spolcích či obcích a dalších příjmů ze závislé činnosti vždy použije daň zálohová. Zaměstnanec s podpisem prohlášení si může dále uplatnit slevy na dani a požádat o roční zúčtování daně.
Dle důvodové zprávy k novele zákona o daních z příjmů šlo o součást první fáze zavedení jednoho inkasního místa. Je upraven způsob zdanění příjmů ze závislé činnosti u dohod o provedení práce tak, aby samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou byly stejné příjmy jako příjmy, které nepodléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění. To by údajně v budoucnu komplikovalo správu jednoho inkasního místa.
Počínaje měsícem lednem 2014 mohou v praxi nastat situace:
- Zaměstnanec podepíše u zaměstnavatele daňové prohlášení – všechny příjmy (včetně odměn z dohod o provedení práce) budou zdaněny zálohovou daní s možností uplatnění slev na dani.
- Zaměstnanec nepodepíše u zaměstnavatele daňové prohlášení – konečnou srážkovou daní budou zdaněny pouze odměny z dohod o provedení práce, které v úhrnu nepřekročí částku 10 000 korun. Od částky 10 001 korun budou odměny z dohod zdaněny zálohovou daní (základem daně bude samozřejmě superhrubá mzda). Ostatní příjmy budou vždy zdaněny zálohovou daní, bez možnosti uplatnění slev. Při souběhu příjmů (dohody o provedení práce a jiného příjmu) bez podpisu prohlášení tak může být u jednoho zaměstnance v jednom měsíci uplatněna jak srážková, tak zálohová daň.
Možnost uplatnění srážkové daně v daňovém přiznání
I příjmy zdaněné srážkovou daní bude možné zahrnout do daňového přiznání.
Novinkou je možnost zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní do daňového přiznání podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Poplatník si může daň sraženou z odměn z dohod o provedení práce započítat na jeho daň. Záměrem zákona je umožnit poplatníkovi uplatnit sraženou daň na celkovou daňovou povinnost, tzn. zahrnout příjmy do celkového základu daně v daňovém přiznání, případně uplatnit slevy na dani,
uvádí Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství. Poprvé se uplatní při podání daňového přiznání za rok 2014 (podávané do 1. dubna 2015). Samozřejmě na základě potvrzení vydaného zaměstnavatelem. Nabízí se otázka, zda má zaměstnavatel v případě souběhu příjmů vydávat jedno nebo dvě potvrzení o zdanitelných příjmech (zvlášť na srážkovou a zálohovou daň). Zákonem to stanoveno není, ale Petra Petlachová za finanční ředitelství doporučuje vydávat dvě nezávislá potvrzení o zdanitelných příjmech. A to z praktických důvodů, jelikož poplatník může častěji žádat pouze o potvrzení o výši příjmů a sražené dani za jeden z uvedených případů.
Je logické, že povinnost podání daňového přiznání v souladu s § 38g zákona o daních z příjmů se bude týkat daleko více poplatníků než dosud. Řada zaměstnanců má totiž souběžné příjmy, které budou nyní (s výjimkou dohod o provedení práce do 10 000 korun) zdaněny zálohovou daní.
ČLÁNKY DO MAILU