Vyhláškou s číslem 208/2014 Sb. jsou s účinností od 1. ledna 2015 stanoveny údaje o průměrné mzdě. Ty slouží mimo jiné i k výpočtu minimálních a maximálních vyměřovacích základů, záloh pojistného osob samostatně výdělečně činných pro následující kalendářní rok. Zvýšení záloh na zdravotní pojištění však není jedinou změnou v oblasti zdravotního pojištění. Další změny přináší novela daňových zákonů s číslem 267/2014 Sb.
Čtěte více: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění od roku 2015
Úprava příjmů, o které se snižuje vyměřovací základ
Novelou ustanovení § 3 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, je vyměřovacím základem zaměstnance od roku 2015 úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Úprava reaguje na případy, kdy zaměstnavatel odvádí daň z příjmů zaměstnance v jiném státě EU než v ČR, ale podle koordinačních nařízení je povinen odvádět pojistné na zdravotní pojištění do ČR podle předpisů platných v ČR. Bez této úpravy by takový zaměstnanec neměl žádné příjmy zahrnované do vyměřovacího základu, protože příjmy tohoto zaměstnance nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů.
Dochází k sjednocení definice vyměřovacího základu s úpravou podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o
- a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
- b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
- c) věrnostní přídavek horníků,
- d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
- e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.
Změna odvodu z minimálního vyměřovacího základu
Mění se výpočet pojistného při neplaceném volnu nebo takzvaném „áčku“.
Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu (jestliže se nejedná o osoby, za které platí pojistné stát atd.). Minimální vyměřovací základ zůstává vždy roven minimální mzdě pro všechny zaměstnance bez ohledu na to, zda jim po celý kalendářní měsíc bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, nebo po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci. Změna se vztahuje výhradně na problematiku navyšování vyměřovacího základu při pracovním volnu bez náhrady příjmů a neomluvené absenci. V ostatních případech se institut minimálního vyměřovacího základu (ve výši minimální mzdy) a jeho poměrného krácení nemění. Stejně tak se nemění způsob dodržení výše minimálního vyměřovacího základu formou doplatku do jeho výše,
upřesnila pro server Podnikatel.cz Eva Brožíková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Své vysvětlení doplnila praktickými příklady:
- Pokud bude neplacené volno poskytnuto po celý kalendářní měsíc a zaměstnanci není zúčtován žádný příjem a navíc nepatří mezi osoby, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, pak se pojistné zaměstnance stanoví z minimální mzdy, tedy od 1. ledna 2015 z částky 9200 korun. Vyměřovací základ zaměstnance je v takovém případě nulový a zaměstnanec je povinen provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi tímto (nulovým) vyměřovacím základem a výší minimální mzdy. Pouze v případě, že by doplatek pojistného vznikl z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, musel by rozdíl uhradit zaměstnavatel.
- V případě, že zaměstnanci není neplacené volno poskytnuto na celý kalendářní měsíc, mohou nastat obě uváděné situace. Pokud bude měsíční vyměřovací základ zaměstnance (tj. de facto jeho příjem) roven výši minimální mzdy nebo bude ještě vyšší, doplatek se neprovádí. V případě, že bude příjem zaměstnance v tomto měsíci nižší než 9200 korun, pak provádí zaměstnanec odvod doplatku pojistného ve výši 13,5 % rozdílu mezi oběma částkami.
Příjem v cizí měně a maximální vyměřovací základ
Pokud je zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.
Ustanovením § 13 až 17 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se ruší maximální vyměřovací základ pojistného na veřejné zdravotní pojištění (takzvaný strop pojistného).
Dohody a příjem vyplacený po jejich skončení
Zaměstnancem z pohledu zákona o veřejném zdravotním pojištění není osoba činná na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nepřesáhne částku 10 000 korun. Nově se také započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila (obdobně jako u sociálního pojištění).
Stejně se bude postupovat u dohod o pracovní činnosti (včetně příjmů vyplacených po skončení dohody), jen maximální limit vzniku zaměstnání pro jednu dohodu, popřípadě více dohod o pracovní činnosti v úhrnu u jednoho zaměstnavatele je 2499 korun.
ČLÁNKY DO MAILU