Přestože novela zákona o daních z příjmů č. 2/2009 Sb., je považována za novelu upřesňující a dolaďující tzv. reformní novelu z roku 2007, došlo i zde k některým významným změnám. Připomeňme si vybrané novinky, jenž novela a další navazující zákonné úpravy přináší převážně právnickým osobám v roce 2009.
Náklady (výdaje) na vzdělávání zaměstnanců
Novela zákona o daních z příjmů reagovala na nový zákoník práce č. 262/2006 Sb., použitím shodné terminologie pro odborný rozvoj zaměstnanců. Nově byly vymezeny daňově uznatelné výdaje a současně vyloučeny výdaje na zvýšení kvalifikace. Jelikož bylo před novelou zákona velmi obtížné vymezit hranici mezi prohlubováním a zvyšováním kvalifikace zaměstnanců, bylo upraveno příslušné ustanovení § 24 zákona o daních z příjmů. Podle nového ustanovení jsou nákladem (výdajem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců související s činností zaměstnavatele. A to, pokud se podle zákoníku práce považují za výkon práce nebo za rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti. Čtete více: Výběr instituce pro vzdělávání zaměstnanců bude jednodušší
Původní právní úprava považovala výdaje spojené se zvyšováním kvalifikace zaměstnanců, tedy výdaje spojené s dosažením vyššího stupně vzdělání formou studia středoškolského nebo vysokoškolského, za daňově neuznatelné. Pokud by zaměstnavatel přesto zaměstnanci tyto náklady jako např. školné, jízdné a výdaje za učebnice proplatil, byly považovány za zdanitelný příjem zaměstnance. Čtěte více: Opatrně s jazykovými kurzy pro zaměstnance. Nejsou vždy kvalitní
Podle nové právní úpravy už nebude zkoumáno, zda jde u zaměstnance o prohloubení kvalifikace či o její zvýšení. Důležitá je pouze podmínka souladu studia se získáním předpokladů pro kvalifikovaný výkon práce považovaná za výkon práce. Daňově uznatelným výdajem nejsou výdaje na vzdělávání zaměstnanců podle § 205 zákoníku práce. Z tohoto ustanovení vyplývá, že jestliže školení nebo jiné studium, ve kterém má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky za nezbytné pro řádný výkon práce, jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele a zasahují do pracovní doby zaměstnance, považují se za překážku v práci. Za tuto překážku v práci na straně zaměstnance náleží podle § 232 zákoníku práce mzda nebo plat. Čtete více: Svatba, pohřeb, zpoždění vlaku: Nárok na pracovní volno?
Pro zaměstnavatele tedy bude z hlediska daňové uznatelnosti výdajů rozhodující z jakého důvodu zaměstnanec studuje a zda jde o výkon práce nebo o překážku v práci. U zaměstnanců budou částky vynaložené zaměstnavatelem na vzdělávání, semináře a školení nadále osvobozeny od daní z příjmů § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů. Stejně tak výdaje na zvýšení kvalifikace, které je v zájmu zaměstnavatele a bude posouzeno jako překážka v práci na straně zaměstnance. Čtete více: Čerpejte dotaci na vzdělávání svých zaměstnanců
Čtěte tutoriály
Zaměstnavatel, který chce budovat dynamickou, rozvíjející se a produktivní společnost se školní a vzdělávání zaměstnanců nevyhne. O školení a vzdělávání zaměstnanců čtěte více v aktualizovaných tutoriálech serveru Podnikatel.cz.
Co je podle vás potřeba prioritně změnit?
Neprodejné zásoby – zpřesnění
Zákon o daních z příjmů umožňuje v souladu s § 24 odst. 2 písm.zg) uplatnit jako daňový výdaj (náklad) neprodejné zásoby. Zásoby materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků, léků, léčiv nebo potravinářských výrobků, pokud je nelze uvádět dále do oběhu. Toto ustanovení se vztahuje i na zásoby a potraviny, které nemohou být uváděny do oběhu v důsledku projití minimální doby trvanlivosti. Poplatník je k prokázání likvidace povinen vyhotovit protokol s uvedením:
- důvodů likvidace,
- způsobu likvidace,
- místa a času likvidace,
- specifikace likvidovaných předmětů,
- způsobu naložení s likvidovanými předměty,
- pracovníků zodpovědných za provedení likvidace.
Poskytování rekreací a zájezdů zaměstnancům
Upravilo se v § 25 odst. 1 písm. h posuzování výdajů (nákladů) na straně zaměstnavatele při poskytování rekreací a zájezdů s platným pravidlem pro používání rekreačních zařízení. Nepeněžním plněním poskytovaným zaměstnavatelem zaměstnanci jsou tedy příspěvky na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce, bez možnosti využít daňové uznatelnosti zájezdů nad limit 20 000 Kč, coby práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu. U zaměstnanců jsou nadále tyto rekreace a zájezdy v úhrnu do 20 000 Kč za kalendářní rok podle § 6 odst. 9 písm. d osvobozeny. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté rodinným příslušníkům. Čtete více: Nápoje do nákladů? Ano, ale jejich počet je nově omezen
Zpřísnění podmínek pro tvorbu rezervy na opravy
Podnikatelé často využívali možnost tvorby rezervy jako fiktivního výdaje pro snížení základu daně. Tuto možnost od 1.1.2009 vylučuje § 7 odst. 4 zákona o rezervách pro zajištění základu daně. Toto ustanovení zavedlo povinnost ukládat prostředky rezerv na samostatný bankovní účet v bance se sídlem na území členského státu Evropské unie vedený v korunách nebo v eurech. Na samostatný účet pro tvorbu rezerv musí být prostředky vloženy nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Z přechodných ustanovení zákona vyplývá, že se toto „zpřísnění“ podmínek týká rezerv na opravy, jejich tvorba bude zahájena počínaje zdaňovacím obdobím roku 2009. Čtete více: Tvorbu rezerv na nákup dlouhodobého majetku zákon zakazuje
ČLÁNKY DO MAILU