Změny související s přijetím účinnosti nového občanského zákoníku zasáhly i do oblasti sociálního pojištění. Především jde ale o reakci na změny a novou terminologii nového občanského zákoníku. Významné změny přineslo do sociální oblasti zákonné senátní opatření s číslem 344/2013 Sb., které se dotklo změn v oblasti daní.
Pojištěné osoby a podmínky pojištění
Novela zákona o nemocenském a důchodovém pojištění změnila okruh nemocensky pojištěných osob (rozšíření o nové osoby) a změnila podmínky účasti na nemocenském (a tím i důchodovém) pojištění.
1. Okruh nemocensky pojištěných osob
Do okruhu „zaměstnanců“ se z pohledu sociálního pojištění nově zahrnují nejen zaměstnanci konající práci v pracovním vztahu a další osoby uvedené v § 5 zákona o nemocenském pojištění (bod 1 až 21), ale do této skupiny patří všichni, kteří pro zaměstnavatele vykonávají činnost a příjmy z této činnosti jsou předmětem příjmů ze závislé činnosti a nejedná se o příjmy od daně osvobozené (bod 22).
Mění se podmínky, rozšiřuje se účast na pojištění.
Nově tak bude do okruhu takzvaných zaměstnanců spadat pověřený vlastník vykonávající činnost pro společenství vlastníků jednotek, osoba pověřená obchodním vedením na základě smluvního zastoupení, dále také například společník společnosti s ručením omezeným, který není za práci pro společnost odměňován, ale firma mu poskytuje služební automobil pro soukromé účely. Stejně jako u jiných „zaměstnanců“ rozhoduje výše sjednaného příjmu (případně částka nepeněžního příjmu zahrnovaná do základu daně) alespoň ve výši 2500 korun.
Výjimkou jsou nadále neuvolnění zastupitelé, bez ohledu na výši dosaženého příjmu, přestože se tento příjem zahrnuje do základu daně a podléhá odvodům zdravotního pojištění.
2. Podmínky účasti na nemocenském pojištění
Od roku 2014 se zrušil pojem krátkodobé zaměstnávání (zaměstnání, které netrvalo ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů). Na základě přechodného opatření je krátkodobým zaměstnáním podle dosavadních předpisů zaměstnání s nástupem před 1. lednem 2014 do zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 dnů, a toto zaměstnání trvá i po 31. prosinci 2013. Zjednodušeně řečeno, zaměstnání uzavřené do 31. prosince ještě může být zaměstnáním krátkodobým bez odvodu sociálního pojištění, po tomto datu ho již uzavřít nelze (bez ohledu na délku zaměstnání bude odvedeno sociální pojištění).
Zůstává pouze pojem malý rozsah (sjednaná výše příjmů je nižší než 2500 korun nebo není sjednána vůbec a vznik účasti na pojištění se posuzuje každý měsíc dle dosaženého příjmu). Současně se doplňuje do paragrafu 7 odstavec 4, který zní: Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu. Zaměstnanci jsou účastni pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci.
Zaměstnanec, jež vykonává více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání zvlášť. Ovšem pro posouzení vzniku účasti na pojištění existují výjimky. Jedná se o více dohod o provedení práce uzavřených s jedním zaměstnancem v jednom měsíci u téhož zaměstnavatele (odměna z těchto dohod se pro posouzení limitu 10 000 korun sčítá) a společníka a jednatele téže společnosti s ručením omezeným, který je pojištěn z těchto činností jen jednou (opět rozhoduje limit v úhrnu 2500 korun). Obdobně se od roku 2014 postupuje při více zaměstnáních malého rozsahu (s odměnou do 2499 korun) uzavřených s jedním zaměstnancem.
Výše uvedené platí i pro členy zastupitelstva územních samostatných celků vykonávajících více funkcí pro stejný územně samosprávný celek (např. člen rady i člen komise v jedné osobě). Ze všech činností bude pojištěn jen jednou, obdobně jako společník a jednatel v jedné osobě.
Dobrovolná účast na důchodovém pojištění
Změna § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění – prodlužuje se možnost dobrovolného důchodového pojištění z 10 na 15 let (platí i pro osoby, které dosavadní limit stanovený před rokem 2014 vyčerpaly).
Vedlejší samostatná výdělečná činnost OSVČ
Dosavadní pravidlo, kdy musela být vedlejší výdělečná činnost vykonávána po celý měsíc, již neplatí. Od roku 2014 je samostatná výdělečná činnost vykonávána v těch měsících, ve kterých alespoň po část této doby trvaly důvody pro SVČ vedlejší (např. část měsíce zaměstnání, studium apod.). Dále se mění pravidlo, kdy osoby samostatně výdělečně činné vedlejší, pokud se přihlásily k nemocenskému pojištění, byly automaticky považovány za SVČ hlavní. Zejména se jednalo o studenty a osoby pobírající rodičovský příspěvek. Nově se bude vycházet z určeného ročního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění (ze skutečného příjmů dle posledního přehledu).
Potvrzení pro účely maximálního vyměřovacího základu
Zaměstnavatel je nově povinen v souladu s § 15a odst. 3 o pojistném na sociální zabezpečení na potvrzení pro účely stanovení maximálního vyměřovacího základu vydávaného na žádost zaměstnanců uvádět, zda je zaměstnanec účasten v kalendářním roce důchodového spoření (na základě potvrzení si účastníci žádají o přeplatek na pojistném u České správy sociálního zabezpečení). Zaměstnavatel musí uvést úhrn vyměřovacích základů za období, než se pojištěnec stal účastníkem důchodového spoření, a za období, kdy se účastníkem stal. Je stanovena i sankce za nesplnění této povinnosti, a to 20 000 korun za každé jednotlivé nesplnění, při opakovaném nesplnění až 100 000 korun.
ČLÁNKY DO MAILU