Změny zákonů sociálního pojištění od roku 2014

25. 11. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: www.isifa.com
Ilustrační obrázek
Novelizace neminula ani problematiku odvodů sociálního pojištění. Mění se nejen terminologie, ale i možnost krátkodobého i souběh zaměstnání malého rozsahu.

Do odvodů sociálního pojištění zasáhne od nového roku celá řada novelizovaných právních předpisů. Zejména se jedná o změny v zálohách, povinnou elektronickou komunikaci, ale hlavně o změny související s přijetím nového občanského zákoníku.

Změny v zálohách a povinná elektronická komunikace

Od roku 2014 budou stanoveny nové zálohy pro OSVČ, nové maximální i minimální vyměřovací základy. Tuto změnu přináší každoročně stanovený všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient pro účely důchodového pojištění. O nových zálohách na sociální a zdravotní pojištění informoval server Podnikatel.cz článkem: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění v roce 2014

Další změnou je povinná elektronická komunikace. Ta měla být od roku 2014 povinně zavedena jak pro zaměstnavatele, tak pro osoby samostatně výdělečně činné i lékaře. Podnikatelé i lékaři si nakonec vymohli výjimku a zaměstnavatelé v tom zůstali sami. Přesto i u zaměstnavatelů Česká správa sociálního zabezpečení připustila výjimku a aktuálně se počet povinně elektronicky zasílaných tiskopisů snížil z původních osmi na tiskopisů pět. Je vhodné sledovat internetové stránky ČSSZ, zda ještě do konce roku nedojde k další změně. Více v článku: Připravte se na povinnou elektronickou komunikaci včas 

Novelizace v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku

Další várku změn přináší zákon přijatý v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Jedná se o speciální zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (zákon č. 303/2013 Sb.). Především jde ale o reakci na změny a novou terminologii nového občanského zákoníku. Zákon o důchodovém pojištění upravuje oblast péče nahrazující péči rodičů a reaguje na institut opatrovníka. Zákon o nemocenském pojištění opět reaguje na institut opatrovníka, definuje pojem domácnost (v souvislosti s čerpáním nemocenské dávky ošetřovné) a vymezuje, co se pro účely nároku na peněžitou pomoc v mateřství považuje za převzetí dítěte nahrazující péči rodičů.

§ 39 zákona o nemocenském pojištění: Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba uvedená v odstavci 1 žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. Pro účely tohoto zákona se v případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče obou rodičů za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů.

§ 40 zákona o nemocenském pojištění: Za osamělého zaměstnance se pro účely ošetřovného považuje zaměstnanec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství. Za osamělého zaměstnance se považuje i zaměstnanec, jehož manželka (manžel) je ve výkonu trestu odnětí svobody uloženého v trvání nejméně jednoho roku nebo ve výkonu zabezpečovací detence, nebo bylo-li zahájeno řízení o prohlášení manželky (manžela) za nezvěstnou, anebo za mrtvou, a tento zaměstnanec nežije s družkou (druhem).

Domácností se dle zákona o důchodovém pojištění a zákona o nemocenském pojištění rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Novelizace daňových zákonů

Změny, které souvisí se změnami soukromého práva, byly do zákona o daních z příjmů a dalších zapracovány daňovým doprovodným zákonem k rekodifikaci soukromého práva (zákon číslo 344/2013 Sb.). Jde o 41 novel zákonů, zejména z oblasti daní a sociálního zabezpečení, jejichž cílem je především přizpůsobit zákony z uvedených oblastí novému občanskému zákoníku, zákonu o obchodních korporacích a dalším novelizovaným právním předpisům. Přestože již mají své číslo ve sbírce listin, čekají na potvrzení novou Poslaneckou sněmovnou. Jedná se totiž o jedno ze čtyř zákonných opatření.

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

O novelizaci daňových zákonů ještě není definitivně rozhodnuto. Čeká se na potvrzení novou Poslaneckou sněmovnou.  

Změna paragrafu § 6 zákona o nemocenském pojištění – ruší se pojem krátkodobé zaměstnávání. Zůstává pouze pojem malý rozsah (sjednaná výše příjmů je nižší než 2500 korun nebo není sjednána vůbec). Současně se doplňuje do § 7 odstavec 4, který zní: Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu. Zaměstnanci jsou účastni pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Při více zaměstnání malého rozsahu uzavřených souběžně s jedním zaměstnancem se tedy budou dosažené příjmy z těchto zaměstnání pro posouzení limitu sčítat.   

skoleni_8_1

Na základě přechodného opatření se u zaměstnance, který nastoupil před 1. lednem 2014 do zaměstnání, jež nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 dnů, a toto zaměstnání trvá i po 31. prosinci 2013, účast na nemocenském pojištění posuzuje podle předpisů platných do 31. prosince 2013. Změna se tedy týká až pracovních poměrů uzavřených po 1. lednu 2014.

Nové ustanovení § 8 zákona o nemocenském pojištění – souběh pojištění z více zaměstnání – vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání. Společník společnosti s ručením omezeným, současně jednatel téže společnosti s ručením omezeným, je pojištěn z těchto činností jen jednou. Stejně tak člen zastupitelstva územního samosprávného celku, zastupitelstva městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst nebo hlavního města Prahy souběžně více funkcí pro tentýž územní samosprávný celek, za které je odměňován, je z nich pojištěn jen jednou. To platí obdobně pro osobu, která je členem více kolektivních orgánů územního samosprávného celku nebo orgánů zřízených jeho orgány. 

Dále byla stanovena v § 10 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti povinnost zaměstnavatele, který vystavuje potvrzení pro účely doložení maximálního základu pojistného osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok (strop pojištění), uvést v tomto potvrzení, zda je zaměstnanec účasten v kalendářním roce důchodového spoření.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).