Známe 4 nejčastější prohřešky u #EET. Průměrná pokuta zatím činí 4758 korun

Druhým nejčastějším pochybením je absence informačního oznámení a třetím nezaevidování tržby. Brzy navíc budou ukončená první správní řízení ohledně EET. Serveru Podnikatel.cz to potvrdilo Generální finanční ředitelství (GFŘ).

Průměrná pokuta činí 4758 korun

Jak serveru Podnikatel.cz uvedlo GFŘ, od startu první vlny EET doposud proběhlo 11 310 kontrol. Z nich skončilo zjištěním porušení alespoň jedné části zákona o evidenci tržeb 959, přičemž dohromady šlo o 1402 zjištění. Celkem kontroloři udělili na místě 26 pokut v celkové částce 123 700 korun. Průměrná výše sankce na místě tak zatím činí 4758 korun. Zároveň došlo k zahájení 958 správních řízení. Zatím nemáme pravomocně ukončené správní řízení. Očekáváme, že se tak stane v nejbližší době, doplnila serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, mluvčí GFŘ.

4 nejčastější prohřešky podnikatelů

Kontroly probíhají především formou kontrolních nákupů, kterými úředníci ověřují, zda podnikatel plní všechny povinnosti. Kontrolní nákupy provádí pracovníci Finanční správy ČR a Celní správy ČR. Kontrolor nesmí v průběhu kontrolního nákupu tajně pořizovat zvukové či video záznamy. Pokud jej pořizuje, musí o tom podnikatele předem uvědomit, což kontrolorům dává za povinnost i daňový řád. Pokud pověřený pracovník provede kontrolní nákup u zboží, které lze vrátit, od smlouvy odstoupí. Kontrolor by měl odstoupit od smlouvy ihned potom, co může ověřit údaje z kontrolního nákupu. V případě zjednodušeného režimu to může být až po pěti dnech, a to podle pravidel daňového řádu.

Podnikatelé hlavně nevydávají účtenky

Co se týče jednotlivých prohřešků, nejčastěji (v 615 případech) podnikatelé nevystavili účtenku. Za nevystavení účtenky přitom hrozí pokuta až půl milionu korun. Kromě samotného nevystavení účtenky podnikatelé též často chybují v údajích na účtence, respektive některé věci zapomínají uvést. Například u data a času neuvádí vteřiny či na účtence netisknou, že tržbu evidují v běžném nebo zjednodušeném režimu. Na účtence by přitom mělo být dle zákona o evidenci tržeb vytištěno alespoň 10 požadovaných údajů.

Druhým nejčastějším proviněním (331 případů) je prozatím neumístění informačního oznámení. U tohoto pochybení hrozí sankce do výše 50 tisíc korun. Oznámení musí být dostatečně viditelné a čitelné. U tržeb evidovaných na internetu je nutné toto informační oznámení také umístit na web.

Obsahem informačního oznámení je:

• text ve znění Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin., eviduje-li poplatník v daném pokladním místě tržby v běžném režimu,
• text ve znění Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Příjemce tržby eviduje tržby ve zjednodušeném režimu, tzn. je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně nejpozději do 5 dnů., eviduje-li poplatník v daném pokladním místě tržby ve zjednodušeném režimu.

Zákon přímo neupravuje formu informačního oznámení (např. podklad, velikost nebo barvu písma). Není podstatné, zda se bude jednat o tištěný nebo elektronický text. Nezbytné je, aby z pozice zákazníka bylo toto informační oznámení dostatečně viditelné a čitelné.

Oznámení musíte mít i na webu

Informační povinnost přitom dopadá také na poplatníka, který nabízí zboží nebo služby na internetových stránkách. V tomto případě poplatník splní uvedenou povinnost umístěním textu na libovolném místě dostatečně viditelném pro každého návštěvníka webových stránek. Podle finanční správy by mělo být oznámení umístěno ideálně na stránce před vstupem do prostředí platební brány, ale důvodová zpráva nevylučuje ani to, aby bylo umístěno třeba na úvodní stránce.

Právě povinnost mít informační oznámení na webu způsobila chaos. Zákon totiž není úplně jasně napsán. § 25 odst. 1 zákona o evidenci tržeb říká: Poplatník je povinen mít na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, umístěno informační oznámení, které je dostatečně viditelné a čitelné, pokud to nevylučuje povaha věci. Informační oznámení je poplatník povinen umístit na internetové stránky, na kterých jsou nabízeny zboží nebo služby.

Slovo „nabízeny“ umožňuje dvojí výklad. Podle prvního by musel informační oznámení na svou webovou stránku umístit každý poplatník, který na ní propaguje (nabízí) své zboží nebo služby, i když je není možné prostřednictvím této stránky zakoupit. Druhý výklad se přiklání k tomu, že zmíněná povinnost dopadá jen na takového poplatníka, který své zboží a služby na internetové stránce nejen nabízí, ale umožňuje je zde i na dálku nakoupit.

Během prvních kontrol si někteří celníci vyložili zákon prvním způsobem a pokutovali za neumístění informačního oznámení i na webu, přes který podnikatel nic neprodával. Správně je ovšem druhý výklad, což potvrdilo také ministerstvo financí i finanční správa. Větu „Informační oznámení je poplatník povinen umístit na internetové stránky, na kterých jsou nabízeny zboží nebo služby.“ je nutno číst v kontextu celého ustanovení § 25 ZoET. Myslí se tedy pouze ty internetové stránky, jejichž prostřednictvím se uskutečňují evidované tržby, potvrdila Petra Petlachová, mluvčí GFŘ.

Údaje o tržbě neposlalo 300 kontrolovaných

Skoro stejně častým prohřeškem, jako je neumístění informační cedule, se stalo nezaslání údajů o tržbě do systému EET. Při kontrolách bylo odhaleno 299 takových případů. Podobně jako v případě nevydání účtenky hrozí i za nezaslání datové zprávy sankce ve výši půl milionu korun.

Zákon o evidenci tržeb stanovuje v § 19 rozsah zasílaných údajů. Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je:

• daňové identifikační číslo poplatníka,
• označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
• označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
• pořadové číslo účtenky,
• datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
• celková částka tržby,
• bezpečnostní kód poplatníka,
• podpisový kód poplatníka,
• údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je také:

• celková částka plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování,
• celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby,
• daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,
• základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty,
• celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu,
• celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží.

V případě výše zmíněných šesti údajů však platí, že je nemusí posílat všichni podnikatelé.

Čtěte více: Plátci DPH mají u #EET více povinností. Víme, které údaje musí posílat navíc

Metodika pak přesně specifikuje, co si mají podnikatelé pod jednotlivými body představit.

Nezapomeňte nahlásit info o provozovnách

Celkem 143 podnikatelů pak nesplnilo oznamovací povinnost. Po získání autentizačních údajů totiž podnikatelé musí finančnímu úřadu zaslat prostřednictvím aplikace EET údaje o provozovnách, prostřednictvím kterých provádí činnosti, z nichž plynou evidované tržby nebo v nichž přijímají evidované tržby. Dojde-li ke změně údajů o provozovnách, je poplatník povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala, nejpozději však před uskutečněním první evidované tržby v provozovně, které se změna týká.

Pozor ale na to, že pojem „provozovna“ je pro účely zákona o evidenci tržeb chápán funkčně jako místo, kde dochází k určité činnosti a přijímání evidovaných tržeb. Toto vymezení vychází z výkladu občanského zákoníku a nejde o provozovnu ve smyslu živnostenského zákona. Pojem „provozovna“ se tak mimo jiné vztahuje rovněž na mobilní prostory či zařízení (např. pojízdné prodejny, taxislužbu, mobilní stánky…) nebo internetové stránky, jejichž prostřednictvím poplatník nabízí své zboží či služby.

V aplikaci EET jsou o provozovnách zadávány poplatníkem tyto údaje:

• Název provozovny: nepovinný údaj sloužící pro snazší identifikaci provozovny v přehledech poskytovaných poplatníkům v aplikaci EET, příp. další potřeby poplatníka
• Typ provozovny: stálá, mobilní, virtuální (výběr z číselníku)
• Stav: aktivní/přerušená/zrušená
• Převažující činnost provozovny: výběr z výčtu činností z číselníku
• Lokalizační údaj podle typu provozovny: stálá: bude uvedena adresa (ulice, č.p/č.o, obec, PSČ), mobilní : registrační značka nebo jiná textová jednoznačná identifikace, virtuální: URL adresa nebo jiný odkaz, který ji jednoznačně určí (např. e-mail, telefon)

Každé provozovně je po zadání údajů přiděleno systémem finanční správy identifikační číslo (jedinečné číslo v rámci jednoho poplatníka), které poplatník musí uvádět na účtence a v datové zprávě zasílat správci daně v položce označení provozovny. 

Poskytuje-li poplatník služby u zákazníka (např. malířské služby u zákazníka) a nemá-li provozovnu ve smyslu živnostenského zákona, zaeviduje poplatník v aplikaci EET provozovnu na adrese sídla podnikatele. Pro podnikatele – právnickou i fyzickou osobu – je pak definice sídla uvedena v § 429 občanského zákoníku.

Pro účely splnění oznamovací povinnosti podle ZoET naopak nejsou provozovnou ta místa, ve kterých je sice fakticky provozována živnost (naplňuje znaky provozovny podle živnostenského zákona), ale nepřijímá zde platby v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem (např. výrobní hala, sklad – místa, která formálně splňují požadavek zákona, že se jejím prostřednictvím provádí činnosti, z nichž plynou evidované tržby, ale vyrobené zboží se v ní neprodává).