Asistenti poslanců a senátorů nedělají na tzv. švarcsystém, ukázaly to výsledky kontroly v parlamentu, které dnes zveřejnil Státní úřad inspekce práce (SÚIP). Podle SÚIP nenaplňuje činnost asistentů znaky závislé práce a vše je v souladu s zákonem. Kontrolu prováděl Státní úřad inspekce práce v Opavě v průběhu března a dubna, kdy zareagoval na podněty, že asistenti poslanců a senátorů pracují na základě živnostenského listu jako osoby samostatně výdělečně činné. Dle autorů podnětů se jednalo o zastřený pracovněprávní vztah a závislou práci. Čtěte více: Kontrola švarcsystému neminula ani poslaneckou sněmovnu a senát
Asistenti mají jiné postavení než zaměstnanci
Kontrola zjistila, že smlouvy na dodávku služeb asistenta jsou v případě obou komor parlamentu uzavírány s podnikajícími fyzickými osobami a se společnostmi s ručením omezeným. V obou případech se ale sjednávají stejné podmínky co do předmětu dodávky těchto služeb a asistenti poskytují shodná plnění. Podle kontrolorů z toho lze učinit závěr, že se nejedná o nelegální zaměstnávání. Jak tvrdí dále kontroloři, vztah mezi asistenty poslanců a senátorů a Kancelářemi poslanecké sněmovny a senátu nenaplňuje znaky závislé práce. Asistentovi z tohoto vztahu nevznikají vůči Kanceláři Poslanecké sněmovny žádná práva ani povinnosti vyplývající ze zákoníku práce. Kanceláře obou komor parlamentu asistentovi nepřidělují práci, asistent není podřízen příslušným vedoucím pracovníkům a práci nevykonává jménem zaměstnavatele,
uvedl Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora SÚIP. Čtěte také: Při kontrole švarcsystému se můžete bránit. Víme jak
Co je švarcsystém
Švarcsystém se dá definovat jako výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Tedy situace, kdy uzavře zaměstnavatel s OSVČ smlouvu v rámci obchodněprávního vztahu, přestože v reálu jde o závislou činnost. Aby se činnost dala označit za závislou, musí být vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, dle pokynů zaměstnavatele a na základě osobního výkonu.
Kontroloři dále porovnávali pozici asistentů s postavením zaměstnanců v parlamentu, kteří pracují na základě pracovních smluv a mají obdobný předmět pracovní činnosti. Z výsledků kontroly vyplývá, že v tomto ohledu existují nemalé rozdíly. Asistenti nemají stanovenou pracovní dobu, nevede se u nich evidence pracovní doby a místo poskytování těchto služeb je především mimo sídla a pracoviště kanceláří obou komor Parlamentu České republiky. Smlouva o zajištění služeb asistentů poslanců je uzavírána v souladu se zákonem o jednacím řádu sněmovny, podle něhož je Kancelář Poslanecké sněmovny správcem rozpočtu poslanecké sněmovny. Podle této úpravy nemůže poslanec za uvedené služby platit sám, ale vyplácí je správce příslušné rozpočtové kapitoly, tj. Kancelář Poslanecké sněmovny,
doplnil Jiří Macíček.
Podle Jiřího Macíčka je pro veřejnost matoucí termín “asistent”, který se běžně používá pro pro pracovní pozice a pracovní činnosti vykonávané na základě pracovněprávního vztahu. Čtěte také: Sedm znaků, které prokazují švarcsystém
ČLÁNKY DO MAILU